Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy: Porovnání verzí
m |
m |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Pravděpodobnost jevu je podle Laplaceovy definice poměrem počtu případů příznivých k počtu případů možných bez realizace experimentu.<br /> | Pravděpodobnost jevu je podle Laplaceovy definice poměrem počtu případů příznivých k počtu případů možných bez realizace experimentu.<br /> | ||
Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane. <br /> | Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane. <br /> | ||
| + | <math>P(A)=\frac{m(A)}{m}</math><br /> | ||
Výsledek uvádíme v procentech nebo v intervalu <0,1>. Přičemž 1 znamená výsledek jistý a 0 nemožný. <br /> | Výsledek uvádíme v procentech nebo v intervalu <0,1>. Přičemž 1 znamená výsledek jistý a 0 nemožný. <br /> | ||
| − | Uskutečníme-li pokus, pak počítáme [[Četnost|relativní četnost]] | + | Uskutečníme-li pokus, pak počítáme [[Četnost|relativní četnost]]<br /> |
<ref>="KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 100-101 s. Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství)"></ref> | <ref>="KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 100-101 s. Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství)"></ref> | ||
<ref>="CALDA, Emil a Václav DUPAČ. Matematika pro gymnázia: kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. 4. upr. vyd. Praha: Prometheus, 1999, s. 80-127. Učebnice pro střední školy. ISBN 80-7196-147-7."></ref><br /> | <ref>="CALDA, Emil a Václav DUPAČ. Matematika pro gymnázia: kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. 4. upr. vyd. Praha: Prometheus, 1999, s. 80-127. Učebnice pro střední školy. ISBN 80-7196-147-7."></ref><br /> | ||
| Řádek 16: | Řádek 17: | ||
m(A)=1<br /><br /> | m(A)=1<br /><br /> | ||
<math>P(A)=\frac{m(A)}{m}=\frac{1}{6}</math><br /> | <math>P(A)=\frac{m(A)}{m}=\frac{1}{6}</math><br /> | ||
| − | + | Pravděpodobnost, že na hrací kostce padne číslo 2, je <math>\frac{1}{6}</math> | |
== Podmíněná pravděpodobnost == | == Podmíněná pravděpodobnost == | ||
Uvažujme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) a jev B ϵ A, který má nenulovou pravděpodobnost. Podmíněná pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B, je definován vztahem | Uvažujme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) a jev B ϵ A, který má nenulovou pravděpodobnost. Podmíněná pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B, je definován vztahem | ||
| Řádek 28: | Řádek 29: | ||
<math>P(A)=\frac{3}{6}</math><br /> | <math>P(A)=\frac{3}{6}</math><br /> | ||
<math>P(B)=\frac{3}{6}</math><br /><br /> | <math>P(B)=\frac{3}{6}</math><br /><br /> | ||
| − | |||
'''<math>P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{3}{6}}=\frac{1}{6}.\frac{6}{3}=\frac{6}{18}=\frac{1}{3}</math><br />''' | '''<math>P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{3}{6}}=\frac{1}{6}.\frac{6}{3}=\frac{6}{18}=\frac{1}{3}</math><br />''' | ||
Pravděpodobnost, že nastane jev B i A současně je <math>\frac{1}{3}</math><br /> | Pravděpodobnost, že nastane jev B i A současně je <math>\frac{1}{3}</math><br /> | ||
Verze z 12. 8. 2015, 08:39
Obsah
Pravděpodobnost jevu
Pravděpodobnost jevu je podle Laplaceovy definice poměrem počtu případů příznivých k počtu případů možných bez realizace experimentu.
Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane.
Výsledek uvádíme v procentech nebo v intervalu <0,1>. Přičemž 1 znamená výsledek jistý a 0 nemožný.
Uskutečníme-li pokus, pak počítáme relativní četnost
[1]
[2]
Výsledky náhodného pokusu musí splňovat podmínky:
- nemohou padnout dva výsledky současně
- jeden z výsledků nastane vždy
- každý výsledek je stejně možný
př. Hod kostkou. Jaká je pravděpodobnost, že padne číslo 2
Ω={1,2,3,4,5,6}
A={2}
m=6
m(A)=1
Pravděpodobnost, že na hrací kostce padne číslo 2, je
Podmíněná pravděpodobnost
Uvažujme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) a jev B ϵ A, který má nenulovou pravděpodobnost. Podmíněná pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B, je definován vztahem
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}}
př. Hod hrací kostkou
Ω={1,2,3,4,5,6}
A={1,2,3}
B={2,4,6}
A ∩ B = 2
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P (A ∩ B)=\frac{1}{6}}
(z 6 možných se sejdou 1krát)
Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{3}{6}}=\frac{1}{6}.\frac{6}{3}=\frac{6}{18}=\frac{1}{3}}
Pravděpodobnost, že nastane jev B i A současně je
Jevy
Jevy jsou podmnožiny množiny všech možných výsledků.
Označují se velkými písmeny A, B, C atd.
Pravděpodobnost náhodného jevu
Pravděpodobnost náhodného jevu A je množinová funkce, která náhodnému jevu A z pole náhodných jevů přiřadí nezáporné číslo, jež označujeme P(A)
[3]
Závislé a nezávislé jevy
Nastalé jevy jsou nezávislé, pokud nastoupení jednoho neovlivní pravděpodobnost, s ní při témže pokusu očekáváme nastoupení jiného jevu.
Náhodné jevy A a B jsou nezávislé, právě když platí: Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A∩B)=P(A).P(B)}
přičemž A, B ∈ S
[3]
[3]
Matematické znaky
| Znak | Popis |
|---|---|
| P | pravděpodobnost |
| A | jev A, jevy se označují velkými písmeny |
| P (A) | pravděpodobnost jevu A |
| ω | jednotlivé možné výsledky |
| Ω | množina všech možných výsledků náhodného pokusu |
| m | počet všech možných výsledků |
| A ∩ B | průnik jevů A a B |
| ⊂ | vlastní podmnožina |
| A ⊆ B | každý prvek A je zároveň prvkem B |
| ∈ | je prvkem množiny |
| ω ∈ A | výsledek příznivý jevu A |
| ∉ | není prvkem množiny |
| Ø | prázdná množina, jev nemožný |
| S | pravděpodobnostní prostor |
- ↑ ="KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 100-101 s. Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství)">
- ↑ ="CALDA, Emil a Václav DUPAČ. Matematika pro gymnázia: kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. 4. upr. vyd. Praha: Prometheus, 1999, s. 80-127. Učebnice pro střední školy. ISBN 80-7196-147-7.">
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 ="KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství"> Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ ="BUDÍKOVÁ, Marie, Maria KRÁLOVÁ a Bohumil MAROŠ. Průvodce základními statistickými metodami. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 54-54. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3243-5.">
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
