Kožní soustava

• kůže - cutis

• pokrývá zevní povrch těla
• odděluje vnější a vnitřní prostředí
• tloušťka kolísá mezi 1-4 mm
• rozsah – hlava 11%, trup 30%, horní končetiny 23%, dolní končetiny 36%

funkce:

• ochrana před mechanickými, chemickými, tepelnými vlivy
• ochrana před infekcí
• tvorba protilátek
• řízení tělesné teploty (cévy, potní žlázy)
• sídlo čidel – dotyk, chlad, teplo, bolest – přenos informací o zevním prostředí
• zásobní orgán tukový, nervový, vodní, anorganický, provitaminový D
• vylučovací (pot) a vstřebávací (masti) funkce

kůže je centrem četných nervových zakončení:

• Meissnerova hmatová tělíska / dotykové čití / bříška prstů, dlaně, plosky
• Krauseova tělíska / chladové reflexy / kůže, rty, ústní dutina
• Vaterova-Pacciniho tělíska / hluboké receptory tlaku a tahu / prsty, dlaně, plosky

Pokožka - epidermis

• mnohovrstevný dlaždicovitý epitel – 1.vrstva stále rohovatí, buňky odumírají a odlupují se – tímto dochází k přirozené očistě kůže
• hlubší vrstvy obsahují barvivo - melanin, spolu s cévami a vlivem slunečního záření barví kůži
• množství pigmentu závisí na věku – novorozenci mají minimum pigmentu, kůži barví prosvítající cévy, riziko lehkého poškození kůže
• v oblasti dlaní a plosek je minimum pigmentu
• barvivo slouží také jako filtr – chrání hluboké vrstvy před UV zářením

Škára - corium

• pevná, pružná vrstva kůže
• směrem k pokožce směřují četné vrstvy nepravidelných papil, které zvětšují výživovou plochu pokožky
• obsahuje množství cév a citlivých nervových zakončení
• valy, které škára tvoří se na povrchu jeví jako lišty
• u novorozenců a dětí zvýšená citlivost

Podkožní vazivo - tela subcutanea

• bohatá na tuk – zásoba energie a tepelná izolace
• tuk zajišťuje pohyblivost kůže - pevné spojení v oblasti dlaní, plosek

Přidatné kožní orgány - deriváty pokožky

Chlupy a vlasy

• vyrůstají z vlasových váčků (spojeno se snopečky svalového vlákna), do kterých ústí mazové žlázky
• s věkem přibývá pigmentu – tmavnou vlasy, chlupy, ve stáří se mezi pigment dostávají vzduchové bubliny, které narušují vrstvy buněk a dávají vlasům a chlupům šedý až stříbřitě lesklý vzhled
• vymizení pigmentu ve vlasech, očích a pokožce označujeme jako albinismus* délka růstu chlupu nebo vlasu je 0,3-0,45 mm/den v létě rychleji než v zimě

vývoj:

• prenatální ochlupení: jemné chmýří – lunago, vyvíjí se hlavně mezi 7. a 8. intrauterinního vývoje, před narozením odpadá do plodové vody, plod částečně lunago spolyká a objeví se v první stolici (smolce), část lunaga je smícháno s odpadaným epitelem a sekretem, mazových žláz, které vytvářejí bělavý maz na novorozenci
• sekundární ochlupení – druhotné – chloupky po celém těle – vlasy, řasy, obočí
• terciální ochlupení – v období puberty – závisí na pohlavních hormonech (u dívek mezi 10.-11. rokem, u chlapců mezi 12.-14. rokem), navíc u mužů rostou vousy event. v nose nebo ve vchodu zevního zvukovodu

Nehty:

• jde o zrohovatělé ploténky, kde nehtové vazivové lůžko odpovídá škáře

Mazové žlázky:

• vyskytují se všude, kde jsou chlupy a vlasy
• chybějí v dlaních a ploskách
• výměšek – kožní maz – chrání před vysycháním, zajišťuje pružnost a jemnost pokožky, chrání před tzv. „bobtnáním“ (při dlouhém pobytu ve vodě)

Potní žlázy:

• rozložení v kůži je nerovnoměrné – nejvíce v podpaží, na čele, v dlaních a ploskách, chybí ve rtech
• výměšek – pot – obsahuje 99% vody, 0,6% NaCl, 0,4% organické látky (mastní kyseliny)
• denní produkce potu je 0,6-1 l/24 hod., při námaze až 10 l/24 hod.

Apokrinní žlázky:

• tzv. "voňavé žlázky"
• produkují specifické zapáchající výměšky
• vyskytují se v podpaží, u vchodu nosního, okolí konečníku a genitálu žen
• začínají být aktivní až v pubertě

Mléčná žláza:

• největší kožní žláza
• základem je embryonální mléčná lišta založená jak u žen, tak u mužů
• začíná být aktivní až v období puberty vlivem ženských pohlavních hormonů
• základem je 15-20 paprsčitých laloků obklopených tukovým vazivem – podle funkce se mění vzhled (v období těhotenství produkce mleziva, které se po porodu mění v mléko)

Tělesná teplota a její řízení

vzájemně spolu souvisí:

• metabolismus
• rychlost chemických dějů
• teplota vnitřního prostředí

• stálá teplota lidského těla – rovnováha mezi tvorbou a výdejem tepla
• teplokrevné organismy – homoiotermní – stálá teplota organismu i přes výkyvy okolí
• chladnokrevné organismy – poikilotermní – teplota se přizpůsobuje a mění dle teploty okolí
• normální teplota – 36,5 °C - v podpaží, ústech a konečníku
• kolísá během dne a noci
• nejchladnější část – hrot nosu a ušní boltec – asi 22-24 °C
• nejteplejší část – srdce, plíce, ledviny, kosterní svalstvo
• termoregulace – fyzikální – výdej tepla, chemická – tvorba tepla

Výdej tepla

• vyzařování – teplota prostředí je menší než teplota těla (z kůže cca 50% tepla)
• vedení – teplota vzduchu (předmětu) v dotyku s kůží je menší než teplota kůže event. těla (cca 1% tepla)
• proudění – pohyb těla v prostředí nebo naopak (cca 15% tepla)
• vypařování vody z kůže (cca 18% tepla, při vyšší teplotě i více), jde o nejdůležitější mechanismus tepelného hospodaření 1 l vody je 2 436kJ
• ohřívání – vdechování chladnějšího vzduchu (cca 3% tepla)

• pro výdej tepla je rozhodující spád teploty – gradient mezi kůži a zevním prostředím

tvorba tepla - chemická termoregulace závisí na:

1. intenzitě látkové přeměny
2. svalové činnosti (2/3 tepla práce)
3. metabolismu dějů v játrech

regulace tepla:

• cévy – výrazný podíl v termoregulaci – vazodilatace/výdej, vazokonstrikce/zadržení tepla
• humorální faktory – hormony štítné žlázy a nadledvinek
• reflexní děje – ovládané emocemi (strach, překvapení), koordinace funkce páteřní míchy a hypotalamu

Poruchy termoregulace

• horečka (febrilie) 40-41°C – ztráta tepla vlivem konstrikce cév, sníží se průtok kůží, vzniká pocit chladu, objeví se zimnice, 42°C – těžké poruchy CNS
• subfebrilie cca 37,5°C
• úpal – nahromadění tepla, které není možné odstranit (vysoká teplota okolí a vysoká vlhkost – teplo, bezvětří, velká námaha)
• úžeh – přímé působení – slunečních paprsků na nechráněné části těla (dojde k překrvení daného místa, bolesti hlavy)

• maximální teplota – 60-70 °C, 100 °C při suchém vzduchu (sauna)
• minimální teplota – 24 °C teplota těla, pak nastává smrt, koupel ve vodě pod 21 °C způsobuje ztrátu tepla asi 5x větší než je bazální metabolismus

• jednotlivé buňky lze uchovat samostatně živé při teplotě –190 °C např. erytrocyty nebo spermie, je však nutné přidat glycerol do tekutiny, který pak brání tvorbě krystalů v živých buňkách, tak nedojde k jejich poškození