Kožní soustava

  • kůže - cutis
  • pokrývá zevní povrch těla
  • odděluje vnější a vnitřní prostředí
  • tloušťka kolísá mezi 1-4 mm
  • rozsah – hlava 11%, trup 30%, horní končetiny 23%, dolní končetiny 36%

funkce:

  • ochrana před mechanickými, chemickými, tepelnými vlivy
  • ochrana před infekcí
  • tvorba protilátek
  • řízení tělesné teploty (cévy, potní žlázy)
  • sídlo čidel – dotyk, chlad, teplo, bolest – přenos informací o zevním prostředí
  • zásobní orgán tukový, nervový, vodní, anorganický, provitaminový D
  • vylučovací (pot) a vstřebávací (masti) funkce

kůže je centrem četných nervových zakončení:

  • Meissnerova hmatová tělíska / dotykové čití / bříška prstů, dlaně, plosky
  • Krauseova tělíska / chladové reflexy / kůže, rty, ústní dutina
  • Vaterova-Pacciniho tělíska / hluboké receptory tlaku a tahu / prsty, dlaně, plosky

Pokožka - epidermis

  • mnohovrstevný dlaždicovitý epitel – 1.vrstva stále rohovatí, buňky odumírají a odlupují se – tímto dochází k přirozené očistě kůže
  • hlubší vrstvy obsahují barvivo - melanin, spolu s cévami a vlivem slunečního záření barví kůži
  • množství pigmentu závisí na věku – novorozenci mají minimum pigmentu, kůži barví prosvítající cévy, riziko lehkého poškození kůže
  • v oblasti dlaní a plosek je minimum pigmentu
  • barvivo slouží také jako filtr – chrání hluboké vrstvy před UV zářením

Škára - corium

  • pevná, pružná vrstva kůže
  • směrem k pokožce směřují četné vrstvy nepravidelných papil, které zvětšují výživovou plochu pokožky
  • obsahuje množství cév a citlivých nervových zakončení
  • valy, které škára tvoří se na povrchu jeví jako lišty
  • u novorozenců a dětí zvýšená citlivost

Podkožní vazivo - tela subcutanea

  • bohatá na tuk – zásoba energie a tepelná izolace
  • tuk zajišťuje pohyblivost kůže - pevné spojení v oblasti dlaní, plosek

Přidatné kožní orgány - deriváty pokožky

Chlupy a vlasy

  • vyrůstají z vlasových váčků (spojeno se snopečky svalového vlákna), do kterých ústí mazové žlázky
  • s věkem přibývá pigmentu – tmavnou vlasy, chlupy, ve stáří se mezi pigment dostávají vzduchové bubliny, které narušují vrstvy buněk a dávají vlasům a chlupům šedý až stříbřitě lesklý vzhled
  • vymizení pigmentu ve vlasech, očích a pokožce označujeme jako albinismus* délka růstu chlupu nebo vlasu je 0,3-0,45 mm/den v létě rychleji než v zimě

vývoj:

  • prenatální ochlupení: jemné chmýří – lunago, vyvíjí se hlavně mezi 7. a 8. intrauterinního vývoje, před narozením odpadá do plodové vody, plod částečně lunago spolyká a objeví se v první stolici (smolce), část lunaga je smícháno s odpadaným epitelem a sekretem, mazových žláz, které vytvářejí bělavý maz na novorozenci
  • sekundární ochlupení – druhotné – chloupky po celém těle – vlasy, řasy, obočí
  • terciální ochlupení – v období puberty – závisí na pohlavních hormonech (u dívek mezi 10.-11. rokem, u chlapců mezi 12.-14. rokem), navíc u mužů rostou vousy event. v nose nebo ve vchodu zevního zvukovodu

Nehty:

  • jde o zrohovatělé ploténky, kde nehtové vazivové lůžko odpovídá škáře

Mazové žlázky:

  • vyskytují se všude, kde jsou chlupy a vlasy
  • chybějí v dlaních a ploskách
  • výměšek – kožní maz – chrání před vysycháním, zajišťuje pružnost a jemnost pokožky, chrání před tzv. „bobtnáním“ (při dlouhém pobytu ve vodě)

Potní žlázy:

  • rozložení v kůži je nerovnoměrné – nejvíce v podpaží, na čele, v dlaních a ploskách, chybí ve rtech
  • výměšek – pot – obsahuje 99% vody, 0,6% NaCl, 0,4% organické látky (mastní kyseliny)
  • denní produkce potu je 0,6-1 l/24 hod., při námaze až 10 l/24 hod.

Apokrinní žlázky:

  • tzv. "voňavé žlázky"
  • produkují specifické zapáchající výměšky
  • vyskytují se v podpaží, u vchodu nosního, okolí konečníku a genitálu žen
  • začínají být aktivní až v pubertě

Mléčná žláza:

  • největší kožní žláza
  • základem je embryonální mléčná lišta založená jak u žen, tak u mužů
  • začíná být aktivní až v období puberty vlivem ženských pohlavních hormonů
  • základem je 15-20 paprsčitých laloků obklopených tukovým vazivem – podle funkce se mění vzhled (v období těhotenství produkce mleziva, které se po porodu mění v mléko)

Tělesná teplota a její řízení

vzájemně spolu souvisí:

  • metabolismus
  • rychlost chemických dějů
  • teplota vnitřního prostředí
  • stálá teplota lidského těla – rovnováha mezi tvorbou a výdejem tepla
  • teplokrevné organismy – homoiotermní – stálá teplota organismu i přes výkyvy okolí
  • chladnokrevné organismy – poikilotermní – teplota se přizpůsobuje a mění dle teploty okolí
  • normální teplota – 36,5 °C - v podpaží, ústech a konečníku
  • kolísá během dne a noci
  • nejchladnější část – hrot nosu a ušní boltec – asi 22-24 °C
  • nejteplejší část – srdce, plíce, ledviny, kosterní svalstvo
  • termoregulace – fyzikální – výdej tepla, chemická – tvorba tepla

Výdej tepla

  • vyzařování – teplota prostředí je menší než teplota těla (z kůže cca 50% tepla)
  • vedení – teplota vzduchu (předmětu) v dotyku s kůží je menší než teplota kůže event. těla (cca 1% tepla)
  • proudění – pohyb těla v prostředí nebo naopak (cca 15% tepla)
  • vypařování vody z kůže (cca 18% tepla, při vyšší teplotě i více), jde o nejdůležitější mechanismus tepelného hospodaření 1 l vody je 2 436kJ
  • ohřívání – vdechování chladnějšího vzduchu (cca 3% tepla)
  • pro výdej tepla je rozhodující spád teploty – gradient mezi kůži a zevním prostředím

tvorba tepla - chemická termoregulace závisí na:

  1. intenzitě látkové přeměny
  2. svalové činnosti (2/3 tepla práce)
  3. metabolismu dějů v játrech

regulace tepla:

  • cévy – výrazný podíl v termoregulaci – vazodilatace/výdej, vazokonstrikce/zadržení tepla
  • humorální faktory – hormony štítné žlázy a nadledvinek
  • reflexní děje – ovládané emocemi (strach, překvapení), koordinace funkce páteřní míchy a hypotalamu

Poruchy termoregulace

  • horečka (febrilie) 40-41°C – ztráta tepla vlivem konstrikce cév, sníží se průtok kůží, vzniká pocit chladu, objeví se zimnice, 42°C – těžké poruchy CNS
  • subfebrilie cca 37,5°C
  • úpal – nahromadění tepla, které není možné odstranit (vysoká teplota okolí a vysoká vlhkost – teplo, bezvětří, velká námaha)
  • úžeh – přímé působení – slunečních paprsků na nechráněné části těla (dojde k překrvení daného místa, bolesti hlavy)
  • maximální teplota – 60-70 °C, 100 °C při suchém vzduchu (sauna)
  • minimální teplota – 24 °C teplota těla, pak nastává smrt, koupel ve vodě pod 21 °C způsobuje ztrátu tepla asi 5x větší než je bazální metabolismus
  • jednotlivé buňky lze uchovat samostatně živé při teplotě –190 °C např. erytrocyty nebo spermie, je však nutné přidat glycerol do tekutiny, který pak brání tvorbě krystalů v živých buňkách, tak nedojde k jejich poškození

Zdroje