Uživatel:Blanka.Ellederova/pískoviště/digi

Otevřený přístup=

Časový rámec vývoje digitálních knihoven

• Budování a rozvoj digitálních knihoven (DK)/ popř. automatizovaných digitálních knihoven (ADK), probíhá zhruba od počátku 90. let 20. století.
• Intenzivnější rozvoj DK po roce 1995 s rozvojem služby WWW v rámci sítě Internet
• V roce 2005 elektronický časopis D-Lib magazine bilancoval desetiletý rozvoj digitálních knihoven.
• V roce 2000 byla zahájena integrace a zejména dynamické propojování jednotlivých systémů digitálních knihoven a archivů v globálním měřítku.

Pracovní vymezení hlavních termínů

Za synonymum termínu "digitální" může být považován termín "elektronický" (nejde o čistou synonymii). Některá slovní spojení zahrnují také slovo "virtuální", které znamenají především způsob (cestu) zpřístupňování či poskytování digitálních (nebo digitalizovaných) informací prostřednictvím počítačových sítí.

• Digitální knihovna - informační systém zpravidla integrovaného typu zabezpečující zjišťování, získování, vkládání, zpracování, ukládání (i dlouhod. archivaci) a zejména rozšiřování a zpřístupňování informací v elektronické podobě.
  • Podstatnou komponentou je repozitář (digitální sklad)
  • Digitální knihovny se vyznačují významnou škálou informačních služeb
  • Deskriptor "Digital libraries" - v LISTě termíny "electronic libraries" a "virtual libraries" jsou nedeskriptory., v LISe (CSA) - termín "virtual libraries" asociovaný termín, "electronic libraries" zde není,
• Elektronická knihovna - v podstatě synonymum/ekvivalent k "digitální knihovně", slovo "elektronická zdůrazňuje využívání technických prostřdků pro elektronickou komunikaci dat (program E-lib), v tezauru databáze ERIC je deskriptorem termín "electronic libraries" - "digital libraries" a "virtual libraries" jsou odkazovýny jako nedeskriptory, TDKIV považuje termín "elektronická knihovna" i "virtuální knihovna" za ekvivalent preferovaného termínu "digitální knihovna".
• Automatizovaná digitální knihovna (automated digital library) - systém digitální knihovny se všemi precesy a operacemi zajišťovanými počítačovými programy
• Virtuální knihovna - systém digitální/elektronické knihovny dostupný přes počítačové sítě. Slovo virtuální vyjadřuje aspekt přístupu k systému na dálku. v db LISA je v tezauru termín "virtuální knihovna" na úrovni deskriptoru a "electronic libraries" je odkazován jako nedeskriptor. V národní db autoritních záznamů AUT (NK ČR) existuje předmětová hesla "digitální knihovny" a "virtuální knihovny jako související termíny, termín "elektronické knihovny" není uveden ani na úrovni odkazu.
• Digitalizovaná virtuální knihovna (digital virtual library) - systém digi knihovny dostupné na dálku přes počítačové sítě
• Kybernetická knihovna (Cyber library) - zcela automatizovaná digitální knihovna plnící své fce bez zásahu člověka v prostředí počítačových sítí..
• Digitální sbírka/fond (digital collection) - buď podstatná komponenta digi knihovny, nebo termín pro označení jednoduché formy digi knihovny bez některých charakt. fcí (např. interaktivní vyhledávání
• Elektronický/digitální archiv - obecný termín pro systémy pro ukládání digiálních nebo digitalizovaných materiálů, kde je prioritně zajištěna archivní fce, řeší se zejm. dlouhodobá archivace, v současnosti běžně budovány vydavateli publikací, tradičními archivy, národními knihovnami a vědeckými komunikami.
• Archiv elektronických tisků (E-Print Archive) - systémy v oblasti vědy k online ukládání a vyhledávání "elektronických tisků" (preprintů, postprintů věd. článků v různé fázi jejich tvorby) včetně metadat (na bázi autoarchivace autory) v prostředí počítačových sítí.

* Zároveň to je nová forma publikování a komunikování informací z důrazem na princip otevřenosti ("open access", "open archives") umožňující jejich snadnou integraci či propojování na základě budování metadatových databází provozovateli služeb a také nové použití již uložených informací.

• Institucionální repozitář - termín šíření po roce 2000 v souvislosti s intenzivním zakládáním inst. repozitářů (IR) - jde v podstatě o variantu/synonymum "elektronického archivu", "digitálního archivu" nebo "archivu elektronických tisků"
• Digitální (elektronické) muzeum (digital (electronic) museum) - systém zajišťující ukládání a zpřístupňující digitalizovaných nebo digitálních muzejních informací (zejm. exponáty v obrazové, zvukové aj. formě)
• Digitální (elektronickáú galerie - systém zajišťující ukládání a zpřístupňování digitálních galerijních informací,
• Informační brána (Information Gateway) - systém zajišťující síťový přístup k různým typům a zdrojům informací určitého oborového nebo předmětového vymezení, jeho podstatou je vyhledávací systém a katalog popisující propojované inforamční zdroje (znalostní databáze), vyskytují se také jeho synonyma - "předmětová brána", "oborová brána"

Problematika definice digitálních knihoven, jejich funkcí a budování

definice:

• spravované inforamce (v digi podobě) + odpovídající služby + dostupné pomocí počítačové sítě (Arms)
• cílený fond digi objektů + metody jejich zpřístupnění, získávání, výběr, organizaci (Witten)
• organizace (instituce) obsahující zdroje umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístpňování digi materiálu + další distribuce, udržovat integritu, dlouhodobé uchování (Waters)

Christina Borgmanová - 2 typy možné definice digitální knihovny

1. Digitální knihovny jsou souborem elektronických zdrojů a technických a technologických prostředků pro vytváření, vyhledávání a využívání informací (data i metadata) - v tomto smyslu jsou rozšířením a obohacením systémů pro ukládání a vyhledávání informací (tedy databází), které manipulují s digitálními daty na jakémkoliv médiu a existují v distribuovaných sítích 2. Digitální knihovny lze pojmou i jako širší systémy sloužící určité komunitě uživatelů, ve kterých probíhá interakce mezi jednotlivci či skupinami, využívá se různých dat, informací, znalostních zdrojů a systémů, v tomto smyslu jsou digitální knihovny extenzí, obohacením a integrací různých informačních institucí jako fyzických míst (tedy knihoven, muzeí, archivů, škol a jiných korporací) Digitální knihovny zajišťují základní funkce:

• zjišťování, výběr a získávání digitálních objektů (informací), specifickým případem je proces elektronického podávání a metadatového popisu dokumentu do elektronického archivu, zajišťovaný samotnými autory či editory publikací (proces auto-archivace)
• identifikace a zpracování digitálních objektů (tvorba metadat, katalogizace, věcná indexace ruční povahy nebo zcela automatická indexace v případě úplných textů, konverze metadat apod.)
• uložení, resp. i dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů v digitálních skladištích (repozitářích), údržba a zajištění bezpečnosti dat
• vyhledávání, rozšiřování a zpřístupňování digitálních informací koncovým i strojovým uživatelům DK
  • služby typu SDI (též služby typu Alerts), RSS
  • =dodávání záznamů na základě personálních profilů uživatelů, statistiky, bibliometrické analýzy, nebo nové služby propojování informací s informacemi jiných systému)

• Problémové okruhy knihoven:
  • problematika obsahu (předmětu) zpracování, uložení nebo dlouhodobé archivace digitálních objektů (informačních objektů) - problematika OAIS, typologie inf. zdrojů, trvalých identifikátorů, matadata
  • Problematika technických otázek - zabezpečení kvalitní hardwarové základny
    • WWW server - určený ke komunikaci a publikování informací uložených v repozitáři (databázi) DK či archivu
    • databázový server - k uložení digitálního fondu
    • servery mohou běžet pod různými operačními systémy (UNIX, Linux, Windows aj)
  • Problematika technologie zpracování, ukládání a zpřístupňování digitálních objektů -