Národní knihovna ČR: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
  
 
==Historie==
 
==Historie==
−
Jako knihovna Karlovy Univerzity vznikala od 14. století. V roce 1366 daroval [[Karel IV.]] univerzitě první rukopisy a roku 1370 věnoval univerzitě dalších 114 rukopisů z pozůstalosti Viléma z Lestkova. Mezi těmito knihami byly i tři kodexy, které jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny.<ref>Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-09-26 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/karlovy-kodexy</ref> K těm nejzáhadnějším rukopisům patří Liber sapientiae - čarodějnická kniha napsaná německy a latinsky. Název je latinský, v překladu Kniha moudrosti a obsahuje několik částí: teoretická magie, kabale, alchymie a také praktická magie. <ref><i>N�dn�nihovna �sk�epubliky</i> [online]. [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/nejzahadnejsi-rukopis</ref>
+
Jako knihovna Karlovy Univerzity vznikala od 14. století. V roce 1366 daroval [[Karel IV.]] univerzitě první rukopisy a roku 1370 věnoval univerzitě dalších 114 rukopisů z pozůstalosti Viléma z Lestkova. Mezi těmito knihami byly i tři kodexy, které jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny.<ref>Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-09-26 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/karlovy-kodexy</ref> K těm nejzáhadnějším rukopisům patří Liber sapientiae - čarodějnická kniha napsaná německy a latinsky. Název je latinský, v překladu Kniha moudrosti a obsahuje několik částí: teoretická magie, kabale, alchymie a také praktická magie. <ref><i>Národní knihovna České republiky</i> [online]. [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/nejzahadnejsi-rukopis</ref>
 
Když se Karlovy Univerzita dostala pod správu jezuitů, byla její knihovna přesunuta do budovy Klementina, kde sídlí dodnes.
 
Když se Karlovy Univerzita dostala pod správu jezuitů, byla její knihovna přesunuta do budovy Klementina, kde sídlí dodnes.
 
Po odchodu jezuitů byla roku 1777 univerzitní knihovna prohlášena dekretem Marie Terezie za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Roku 1782 získala knihovna právo na povinný výtisk od pražských tiskařů a roku 1807 bylo toto právo rozšířeno na celé území Čech. Během následujících dvou staletí změnila knihovna mnohokrát jméno, až v roce 1990 získala dnešní název ''Národní knihovna''.<ref> Z historie knihovny. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-10-03 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny</ref>
 
Po odchodu jezuitů byla roku 1777 univerzitní knihovna prohlášena dekretem Marie Terezie za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Roku 1782 získala knihovna právo na povinný výtisk od pražských tiskařů a roku 1807 bylo toto právo rozšířeno na celé území Čech. Během následujících dvou staletí změnila knihovna mnohokrát jméno, až v roce 1990 získala dnešní název ''Národní knihovna''.<ref> Z historie knihovny. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-10-03 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny</ref>

Verze z 26. 1. 2016, 13:15

Národní knihovna České republiky je ústřední knihovnou České republiky a má nejvyšší postavení v systému státních veřejných knihoven. Národní knihovna ČR slouží také jako univerzitní knihovna Univerzity Karlovy. Sídlem NK je bývalá jezuitská kolej Klementinum. Zřizovatelem NK je Ministerstvo kultury ČR.

Klementinum, východní vchod

Historie

Jako knihovna Karlovy Univerzity vznikala od 14. století. V roce 1366 daroval Karel IV. univerzitě první rukopisy a roku 1370 věnoval univerzitě dalších 114 rukopisů z pozůstalosti Viléma z Lestkova. Mezi těmito knihami byly i tři kodexy, které jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny.[1] K těm nejzáhadnějším rukopisům patří Liber sapientiae - čarodějnická kniha napsaná německy a latinsky. Název je latinský, v překladu Kniha moudrosti a obsahuje několik částí: teoretická magie, kabale, alchymie a také praktická magie. [2] Když se Karlovy Univerzita dostala pod správu jezuitů, byla její knihovna přesunuta do budovy Klementina, kde sídlí dodnes. Po odchodu jezuitů byla roku 1777 univerzitní knihovna prohlášena dekretem Marie Terezie za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Roku 1782 získala knihovna právo na povinný výtisk od pražských tiskařů a roku 1807 bylo toto právo rozšířeno na celé území Čech. Během následujících dvou staletí změnila knihovna mnohokrát jméno, až v roce 1990 získala dnešní název Národní knihovna.[3] Už od devadesátých let Národní knihovna digitalizuj svoje fondy. Snaží se tak lépe zpřístupnit rukopisy, staré tisky a dokumenty, které jsou ohrožené degradací papíru. V roce 2005 získala NK za digitalizaci knih a dokumentů od UNESCO cenu Jikji.[4] Digitální dokumenty jsou přístupné v digitálních knihovnách Manuscriptorium[5] a Kramerius[6]. V Manuscriptoriu jsou digitální podoby rukopisů a starých tisků, zatímco v Krameriu jsou zpřístupněny novodobé dokumenty a to zejména z 19. století.

Práva a povinnosti

Národní knihovna vykonává v systému knihoven koordinační, odborné, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Zpracovává evidenci knihovních dokumentů knihoven na území ČR, kterou pak knihovnám zpřístupňuje. Zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému. Je národní agenturou pro mezinárodní číslování knih a hudebnin a národním centrem meziknihovních služeb České republiky a mezinárodní výměny oficiálních publikací. Při jednání s kolektivními správci autorských práv zastupuje knihovny. Zabezpečuje koordinaci regionálních funkcí v celé ČR a vyhodnocuje splnění těchto funkcí.[7] Národní knihovna trvale uchovává konzervační a historický fond. Národní knihovna má právo na dva povinné výtisky neperiodických publikací a dva povinné výtisky periodického tisku.[8][9]

Služby

Národní knihovna poskytuje zdarma jakémukoli tazateli ústní informace o katalozích, databázích a sbírkách knihovny a referenční, bibliografické a faktografické informace menšího rozsahu. Registrační poplatek je 100 korun. Registrace trvá jeden rok, poté je třeba jí za stejný poplatek prodloužit. Registrovaný uživatel si může zdarma zapůjčovat z knihovního fondu prezenčně a stejně tak si může prezenčně vypůjčit přenosné čtecí zařízení. Absenčně si mohou knihy a čtecí zařízení půjčovat pouze registrovaní uživatelé starší 18 let, kteří doložili trvalý nebo dlouhodobý pobit na území ČR. Registrovaný uživatel má také zdarma přístup na internet a do knihovních databází. Národní knihovna dále poskytuje profesionální konzultace knihovnám, studentům knihovnictví a knihovnickým institucím a vydavatelům. Mezi placené služby patří poskytování soupisu literatury, zhotovování rozmnoženin a kopií, zhotovování elektronických kopií a exkurze. Meziknihovní výpůjčky v rámci ČR jsou zdarma, mezinárodní meziknihovní služby jsou placené.[10]

Slovanská knihovna


Slovanská knihovna

Slovanská je součástí NK, má však autonomní postavení v odborných knihovních záležitostech. Jde o specializovanou vědeckou knihovnu pro obor slavistiky. Byla založena roku 1924 a je jednou z největších a nejvýznamnějších slavistických knihoven v Evropě. Její fond čítá více než 800 000 knižních svazků, sbírku plakátů, map, obrazů a uměleckých materiálů. Knihovna je veřejně přístupná a mimo tradiční knihovní služby pořádá odborné semináře, konference, výstavy a jiné kulturní akce.[11]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-09-26 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/karlovy-kodexy
  2. ↑ Národní knihovna České republiky [online]. [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/nejzahadnejsi-rukopis
  3. ↑ Z historie knihovny. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-10-03 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny
  4. ↑ 2005 - The National Library of the Czech Republic. UNESCO, Memory of the world [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/the-national-library-of-the-czech-republic/
  5. ↑ Manuscriptorium [online]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/
  6. ↑ Kramerius [online]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/
  7. ↑ Zákon č. 257/2001 Sb. Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
  8. ↑ Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích
  9. ↑ Zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon
  10. ↑ HUŇOVÁ, Jana. Přehled služeb poskytovaných NK. Národní knihovna České republiky [online]. 2014-02-12 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/prehled-sluzeb
  11. ↑ BABKA, Lukáš. O knihovně. Národní knihovna České republiky. Slovanská knihovna [online]. 2012-10-22 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/slovanska-knihovna/zakladni-informace/o-knihovne

Související články

Klíčová slova

veřejná knihovna, univerzitní knihovna, systém knihoven, Klementinum, konzervační fond, rukopisy, digitalizace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Národní_knihovna_ČR&oldid=30290“