Zdraví

Vývoj, pojetí a definice zdraví

• WHO, 1948 - zdraví není jen absence nemoci, nýbrž stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody
• illness!!! (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda
• 1976 – zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí
• opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)
• spirituální ve smyslu možnosti transcendence i ve smyslu víra v boha
• kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná

Různá pojetí zdraví

• zdroj psychické a životní síly, energie, vitality
• metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů
• zájem o patogeny x salutogenetický přístup
• adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)
• dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů
• zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka
• systémové pojetí zdraví
• člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými
• zdraví má nějakou strukturu celku, holistické pojetí
• integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit
• procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj
• sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)
• hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)

Hodnocení zdravotního stavu

• z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře
• rozvoj pojmu kvalita života (pacientů i zdravých lidí)
• je třeba hodnotit závažnost řady potenciálních odchylek od stavu zdraví, jež se liší podstatou a oblastí výskytu, kvantifikovatelnou mírou závažnosti, kvalitativně vyjádřitelnou mírou závažnosti
• možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce

Fanshelova klasifikace

• S0 – stav naprostého zdraví
• S1 – stav mírné odchylky, počátek poruchy
• S2 – stav výše prožívaného dyskomfortu, mírné narušení zdraví, nejsou dotčeny každodenní činnosti, např. bolesti hlavy, nachlazení
• S3 – lehce narušeny každodenní funkce; přechodný stav (podobně S4)
• S4 – dochází k tomu, že obvyklé funkce jsou vykonávány se zvýšeným omezením; invalidita, speciální školy
• S5 – naprostá nezpůsobilost společenských úkonů, narušení mobility a schopnosti postarat se o sebe
• S6 – výrazné omezení pohybu, požadavek na soustavnou péči
• S7 – upoutání na lůžko
• S8 – intenzivní ústavní péče na lůžku
• S9 – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení

Kvantifikace činnosti

• způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako
• sociální jev) u jednotlivých činností
• Barthelův Index - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)

Hodnocení duševního zdraví

• redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou
• např. California Index – 8 částí - 5 souvisí s negativním, 3 s pozitivním hodnocením psychického zdraví, celkové hodnocení výsledkem poměru

Dotazníkové metody

• prosté zjištění, zda se člověk v určité oblasti cítí zdráv nebo ne
• ratingové škály (ne dichotomické)
• Cornell Medical Index (CMI) - používá se více než 50 let, jeho hodnoty jsou dobrým měřítkem, 195 otázek, keré zjišťují osobní a rodinnou anamnézu,
• příznaky nemocí a tzv. zdravotní stesky

• z těchto metod plynou tzv. měkká data
• většina z nich vznikla faktorovou analýzou, opírají se o matematicko-
• statistické metody
• další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index

Well - being a pozitivní psychologie

• předchůdcem pozitivní psychologie je Antonovsky
• obrácení se k tomu, co podporuje zdraví
• otázka proč někdo neonemocněl, zatímco ostatní ano
• přechod od patogenetického k salutogenetickému paradigmatu
• rozvoj asi od 2000, přístup na relativně novém zaměření psychologie především na pozitivní prvky lidského života
• Seligman, Czsikszentmihalyi – upozornili na nebezpečí přílišného zaujetí psychologie negativy
• důležité je zabývat se salutogeny (pozitivní prvky života) – spíše návrat, než změna paradigmatu
• nebezpečí zaměřování se na poruchy, hledání protektivních faktorů jako protiváhy rizikových faktorů
• zdroje:
• koncepce dispozičního optimismu (Snyder, Scheier, Carver) a naučeného optimismu (Seligman: ABCDE)

koncepce fortigeneze

• Strümpfer, opozitum k patologii
• důraz na upevňování a uplatňování ctností v životě občanské společnosti
• ctnost: společensko-historická podmíněnost
• v Athénách dobro (5. st. BC)
• ve Florencii 15. století krása
• ve viktoriánské Anglii čest, disciplína, udatnost, povinnost
• ctnost je integrujícím prvkem etiky a holisticky pojatého zdraví - zahrnuje v sobě i charakterové rysy, smysluplnost, je spojená s kulturním kontextem, má základ v kognici a hodnotící kapacitě common sense a moudrosti

klasifikace duševního zdraví jako ústředního bodu pozitivní psychologie

• Seligman se podílel na revizi DSM
• východiskem jsou nejvýznamější filozofická a náboženská díla světa
• soupis asi 200 ctností, z nich 6 základních, na nichž se shodují všichni:

1. poznání, vědění, moudrost
2. odvaha
3. láska a lidskost
4. spravedlnost
5. střídmost
6. spiritualizace a transcendence

Patogenetické paradigma

• orientace na nemoc
• co nemoc způsobilo
• hledání specifických faktorů
• zájem pouze o pacienty
• sledování objektivních dat
• sledování momentálního stavu
• snaha vyléčit nemoc, její příčiny
• to cure = léčit (cure = lék, medicína)

Salutogenetické paradigma

• orientace na nemoc člověka
• proč jedinec neonemocněl, zatímco ostatní ano
• hledá obecné faktory zdraví (rizikové faktory)
• zajímá se o všechny jedince, kterým není dobře
• sleduje i subjektivní data
• věnuje se širšímu životnímu kontextu
• snaha, aby se člověk necítil tak zle
• to heal = hojit, léčit