Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu

MARC (MAchine Redeable Cataloging = strojově čitelný výměnný formát bibliografických dat) je standardizovaný formát struktury katalogizačního (popř. bibliografického) záznamu sloužící pro výměnu dat mezi jednotlivými informačními institucemi anebo systémy. Stanoví povinné údaje pro výměnu, pořadí údajů popisu, jejich odpovídající kódová označení a pravidla použití. MARC formáty mají specifické vazby na mezinárodní katalogizační pravidla (např. ISBD) a na další normy a konvence (týkající se věcného zpracování, kódování,…).

Historie formátů typu MARC vycházející z normy ISO 2709

• Projekt MARC vznikl v roce 1965 v Library of Congres jako pilotní projekt testování proveditelnosti výroby strojově čitelných záznamů ve standardizovaném formátu + jejich distribuci na lokální počítačové stroje z iniciativy Henriette Avram (programátorka Library of Congress) pod zkratkou MARC. Od té doby se takto světově všeobecně označuje způsob konstrukce bibliografických záznamů, vycházejících z řešení vyvinutých pro tento projekt. Vznik a vývoj MARC I. a II. mezi lety 1969 až 1979. Revize formátu a integrace 1980- a dále postupný vývoj do UNIMARCu.

Téměř ve stejnou dobu, kdy se vyvíjela automatizace v Library of Congres, počaly práce na automatizaci systémů Bitské národodní bibliografie = BNB MARC.

• UNIMARC (Universal MARC Program) byl poprvé publikovaný 1977 opět díky Henriette Avram. Formát umožňuje porozumění záznamu kdekoliv na světě. Cílem je ulehčit mezinárodní výměnu bibliografických údajů mezi nár. bibliografickými centry ve stroji čitelné formě. Rozšířená verze UNIMARCu = LCMARC.
• Během 80. a 90. let byly vyvinuty formáty USMARC a kanadský MARC, které později sloužily jako předloha pro MARC 21, který byl vytvořen roku 1999. V ČR se začal používat od roku 2004. Struktura opět vychází z ISO 2709 a z ANSI Z39.2.

Rozdíl mezi UNIMARC a MARC21 - MARC21 je úspěšnějším (rozšířeným, podporovaným) nástupcem formátu UNIMARC. Základní struktura obou formátů je totožná (členění do návěští, polí, podpolí apod.), ale je zde řada odlišností - změna osnovy u MARC21 = odlišné označení polí a podpolí.

Současný stav rodiny MARC

1. Formáty MARC anglo-saské koncepce – z původní struktury LCMARC, vázány na katalogizační pravidla AACR2, patří sem formáty USMARC, OCLC-MARC (USA), CANMARC (Kanada), UKMARC (Velká Británie), IBERMARC (Španělsko), Picamarc(Itálie)…..
2. Formáty INTERMARC (franko-italská koncepce) – vycházející z prvního francouzského formátu MONOCLE; jsou vázány na katalogizační pravidla příslušných zemí. Do skupiny patří formát INTERMARC a MARC-SIBIL (Francie, Švýcarsko), INTERMARC (Belgie), PICA-MARC (Holandsko);
3. Formát UNIMARC – zvláštní případ skupiny formátů MARC; jde o formát umělý, označovaný jako formát bibliografický, nikoliv katalogizační, jenž sice původně neměl být vázán na žádná katalogizační pravidla, ale ve skutečnosti tato závislost na originálním americkém formátu MARC i korespondujících pravidlech existuje; byl vytvořen jako univerzální převodník pro konverze záznamů mezi jednotlivými národními formáty v rámci jednoho ze základních programů organizace IFLA „UBCIM“ (Mezinárodní bibliografická kontrola a mezinárodní MARC); v případě adaptace tohoto formátu na formát národní může dojít k jeho změnám, a to buď pouze v bloku polí pro národní použití (9--), nebo také v dalších polích (všechna návěští polí obsahujících číslici 9, tj. 9--, -9-, --9, dále hodnoty „9“ v indikátorech či identifikátorech jsou zpracovávány pouze na národních úrovních)

Vnitřní rozdělení - komunikativní formáty bibliografické, komunikativní formáty autorit. Např. USMARC obsahuje 4 druhy dílčích formátů (pro bbg.data, pro autority, pro údaje o vlastnících dokumentech a údajích lokačních, pro klasifikaci).