Public relations: Porovnání verzí
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
===== <big>Historie PR</big> ===== | ===== <big>Historie PR</big> ===== | ||
− | Poprvé opravdu PR použil prezident USA [[Thomas Jefferson]] 27.října 1807 ve zprávě pro Kongres o stavu Unie.<sup>8</sup> Jako příklady využití PR v praxi lze uvést Henryho Forda – koncept positioningu, | + | Poprvé opravdu PR použil prezident USA [[Thomas Jefferson]] 27.října 1807 ve zprávě pro Kongres o stavu Unie.<sup>8</sup> Jako příklady využití PR v praxi lze uvést Henryho Forda – koncept positioningu, Tomáše Baťu – interní vnitropodniková komunikace a human relations, F. D. Roosevelta – PR v programu New Deal.<sup>9</sup> Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v masmédiích, globalizace a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovaly do všech oblastí života.<sup>10</sup> |
=== <big>Online PR</big> === | === <big>Online PR</big> === |
Verze z 17. 5. 2014, 19:46
Klíčová slova | komunikace, veřejné mínění, image |
Synonyma | vztah s veřejností |
Nadřazené pojmy | komunikace, řízení |
Podřazené pojmy | press relations, media relations, online PR |
Stručně lze PR shrnout jako vztah s veřejností,1 nejlépe asi shrnul PR v definici Rex Harlow.2 PR jsou staré jako lidské dorozumívání, ale v novodobé historii je třeba za geografické území vzniku PR považovat USA. Za zakladatele PR jsou považováni progresivní publicista Walter Lippmann (1891-1974), Edward Bernays (1891-1995) a novinář Ivy Lee (1877-1934),3 ten byl přesvědčen, „že veřejné mínění musí mít vedle své ničivé síly i schopnost utvářet pozitivní názory a měnit mínění veřejnosti správným směrem“.4 V Evropě jsou PR považovány za součást sociologie a politologie. PR lze rozdělit do těchto kategorií:5
- media press relations
- corporate publishing (identity)
- politické lobby
- management řízení a eventy
- řízení značky
Rozsah PR
PR jsou aktivitou zaměřenou vně instituce, a jejich součástí je komunikace orientovaná na různé skupiny či kategorie veřejnosti. PR staví na veřejném mínění, corporate identity a image, vždy usilují o pozitivní přijetí subjektu veřejností, a k tomu potřebují právě dlouhodobější koncepci corporate identity.6
PR lze zařadit mezi společenské vědy i umění. Mají poměrně komplexní záběr od analýz sklonů specifických skupin veřejnosti, přes předpokládaný budoucí vývoj těchto trendů až ke konkrétnímu uskutečnění plánů prospívajících jak organizacím, tak veřejnosti, a ovlivňují svými dopady politiku, ekonomiku i kulturu. Jde jednak o přísně vědeckou disciplínu, ale žádoucí je i volnější až kreativní pojetí, jenž je více uměním než vědou. PR je dialog odesílatele – organizátora a adresáta – skupiny veřejnosti, během procesu se mění chování organizátora i cílové skupiny, účelem je nastolit vzájemně prospěšné vztahy mezi oběma činiteli procesu.
PR usiluje o ovlivnění mínění, a proto lze vztahy s médii – media relations označit za jednu z klíčových disciplín.7 PR nelze pokládat jen za marketing, reklamu, propagandu, press relations, publicistiku či komunikaci, ačkoli tyto procesy jsou v PR buď do jisté míry zastoupené, nebo je PR jejich součástí. PR lze praktikovat jednak prostřednictvím profesionálních organizací tzv. PR agentur, ale i individuálně, jak v ziskové, tak neziskové sféře.
Historie PR
Poprvé opravdu PR použil prezident USA Thomas Jefferson 27.října 1807 ve zprávě pro Kongres o stavu Unie.8 Jako příklady využití PR v praxi lze uvést Henryho Forda – koncept positioningu, Tomáše Baťu – interní vnitropodniková komunikace a human relations, F. D. Roosevelta – PR v programu New Deal.9 Poválečný ekonomický rozvoj, technologický pokrok, transformace v masmédiích, globalizace a demografické změny vyvolaly zvýšenou potřebu řešení různých krizových situací a hledání shody, a PR se tak integrovaly do všech oblastí života.10
Online PR
Technologický rozvoj znamenal kromě posílení globalizace také větší kvantum informací.11 Díky internetu a sociálním sítím jsou online PR přesněji cílena na specifické skupiny internetové veřejnosti.12 Jsou součástí řídících činností korporací, politických (public affaires) i vládních institucí (government relations), mezinárodních vztahů (public diplomacy či economic diplomacy). Součástí public affaires je i tolik kritizovaný lobbing. S tím souvisí i naprostá svoboda vyjadřování, a PR tak přestávají být čistě korporátním specifikem, mohou využívat Facebook, Twitter, LinkedIn (využíváno zákaznickým servisem) nebo blogy (sdílení vizí, reklama či komentáře). Různé diskuzní skupiny v kyberprostoru působí vlastně jako online PR, mají velký vliv, ale pro tuto oblast zatím neexistuje jasněji definovaný etický kodex.