Veřejná knihovna: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
Veřejná knihovna je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů.
  
===Poslání veřejných knihoven===
+
== Historie ==
 +
První veřejné knihovna se objevuje již v Řím - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. V roce 1850 byl potom v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.
  
Veřejná knihovna je zřizována a provozována místní, regionální či národní správou nebo jinou formou společenské organizace. Jejím základním cílem je zajišťovat rovný přístup k informacím, vědomostem, uměleckým dílům i celoživotnímu vzdělávání všem lidem bez rozdílu rasy, věku, národnosti, pohlaví, náboženství, jazyka či zdravotního znevýhodnění, ekonomické situace, dosaženého stupně vzdělání. Informace poskytuje prostřednictvím nejrůznějších druhů zdrojů či nosičů informací a služeb. Poslání a služby veřejných knihoven podrobně popisuje [http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf Směrnice IFLA],knižně aktualizovaná v roce 2012  (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 15)
+
Vzdělávání  Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17)
  
Stále nová, aktualizovaná vydání směrnice pro veřejné knihovny ukazují vysokou míru zájmu [http://www.ifla.org/ IFLA], Mezinárodní knihovnické organizace, o rozvoj veřejnýh knihoven po celém světě.  
+
Informace  Informace jsou zpřístupňovány všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19)
  
'''Nejdůležitějšími body poslání veřejných knihoven jsou:''' 
+
Osobní rozvoj  Osobní rozvoj je realizován zprostředkováním dokumentů a rovněž pomocí vzdělávacích zaměřených na děti i dospělé. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20)
  
'''Vzdělávání''' - Jednou ze základních složek poslání veřejných knihoven je podpora formálního i neformálního vzdělávání svých uživatelů. V rychle se rozvíjející společnosti lidé potřebují nové informace a dovednosti, které jim umožní orientovat se v nově vznikajících podmínkách. Přístup k informacím a jejich efektivní využívání je pro úspěšné vzdělávání velmi důležité. Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost. Ta je klíčovou podmínkou vzdělání a poznávání a také k využívání knihoven a informačních služeb. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17)
+
Kulturní rozvoj – Veřejná knihovna spolupracuje s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místí komunity. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21)
  
'''Informace''' Jedním ze základních lidských práv je právo na informace, mít k nim přístup a rozumět jim. Veřejná knihovna je služba veřejná a dostupná všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. Prudký nárůst množství informací a neustálé změny technologií, které ovlivňují způsob zpřístupňování informací, působí také na veřejné knihovny a na poskytované služby. Zdroje veřejných informací (např. televizní a rozhlasové zpravodajství, denní tisk, telefon, mobilní webové služby, vzdělávací instituce, veřejné knihovny) jsou v rozvinutých zemích považovány za samozřejmost. V rozvojových zemích je tato infrastruktura žalostně nedostatečná, což omezuje individuální možnosti získat informace a vzdělání. Internet umožňuje zlepšení v komunikaci. Významnou úlohu v tomto procesu hrají veřejné knihovny, které poskytují co nejširší přístup k internetu a souběžně poskytují informace tradičními formami. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19)
+
Sociální role – Veřejná knihovna hraje v obci velmi důležitou roli komunitního centra a místa setkávání. Lidé zde tráví svůj volný čas, chodí se sem vzdělávat, jen posedět a popovídat si. Tomu dnes odpovídá i jejich architektonické prostorové řešení (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22)
  
'''Osobní rozvoj''' – Veřejné knihovny mají možnost různými prostředky zajistit přístup k rozmanitému množství poznatků, ke sbírkám světové i domácí literatury, k uměleckým sbírkám a dalším kulturním pokladům, které by jednotlivec nemohl nikdy obsáhnout. Knihovna také může zásadním způsobem napomáhat každodennímu životu, sociálnímu a ekonomickému rozvoji a to přímo informováním lidí především v rozvojových oblastech a komunitách – např. programy zaměřené na základní životní návyky, vzdělávání dětí i dospělých. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 19) 
+
Veřejné knihovny v České republice
Děti a mládež – Veřejná knihovna je zvláště odpovědná za uspokojování informačních potřeb dětí a mládeže. Probudí-li se již v malých dětech zájem o knihy a poznávání, je pravděpodobné, že knihy a poznávání se pro děti stanou přirozenou součástí jejich života. Příklad v rodině je pro tento vztah nesmírně důležitý. Když dítě vidí rodiče číst si, bude se je snažit napodobovat. Může být ale i obráceně. Děti mohou povzbudit rodiče, aby začali knihovnu využívat. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20) 
 
  
'''Kulturní rozvoj''' – Důležitým úkolem veřejné knihovny je podporovat rozvoj kultury a umění a upevňovat kulturní identitu místní komunity a to díky spolupráce s místními a regionálními kulturními a správními organizacemi. Činnost knihovny má odrážet rozmanitost kultur v dané komunitě. Jazyky, ve kterých je tištěn knihovní fond mají odrážet jazykové a národnostní složení místní společnosti, napomáhají tak k rozvoji kulturní tradice. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21)  
+
V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm. )
  
'''Sociální role''' – Veřejná knihovna hraje v obci velmi důležitou roli komunitního centra a místa setkávání. Lidé zde tráví svůj volný čas, chodí se sem vzdělávat, jen posedět a popovídat si. Knihovna tak poskytuje neformální kontakty, poskytuje pozitivní sociální zkušenost. Knihovny jsou dnes navrhovány a řešeny tak, aby podporovaly společenské a kulturní aktivity celé komunity, jako místa, kde spolu a vedle sebe mohou trávit čas všechny věkové kategorie a je jim spolu dobře. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22)
+
Zřizovatelé veřejných knihoven
 
+
Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.
Veřejné knihovny mají pro komunitu, které slouží, určitou hodnotu. Tato hodnota je dána tím, jaké druhy dokumentů a služeb knihovna svým uživatelům nabízí. V minulosti to byly především tištěné dokumenty a knihovny sloužily jako místo setkávání. Tato úloha patří knihovnám stále. Dnes je aktuálnost knihovny, jako místa setkávání, zvláště významná. [http://skip.nkp.cz/akcKom.htm Komunitní role knihovny]patří v současné době mezi její nejvýznamnější role. Pokud bude knihovna místem setkávání a vzdělávání se, může snadněji a lidsky přístupněji pokračovat například i v poskytování přístupu k digitálním dokumentům. Knihovny také poskytují veřejné počítačové stanice s internetem a často na nich poskytují i školení počítačové gramotnosti, právě v rámci své komunitní role. Díky novým technologiím a službám hodnota veřejných knihoven, i těch nejmenších, velmi stoupá. S dostatečně vzdělaným personálem mohou i malé místní knihovny poskytovat služby na velmi vysoké úrovni. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 28)
+
Knihovny zřizované ministerstvem kultury: Národní knihovna ČR
 
+
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana
===Služby veřejných knihoven===
+
Moravská zemská knihovna v Brně
Služby veřejných knihoven jsou poskytovány všem lidem bez rozdílu. Síť veřejných knihoven se buduje vždy ve vztahu k národním, regionálním, vědeckým a specializovaným knihovnám a knihovnám školním, vysokoškolským a univerzitním. V souladu s celostátními strategickými plány rozvoje jednotlivých států jsou připravovány celostátní sítě knihoven, které jsou založené na sdílených standardech služeb, jak praví [http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994]. Služby knihovny musí být fyzicky dostupné kterémukoli občanu obce. Předpokladem pro kvalitní poskytování knihovnických a informačních služeb je dobré umístění budovy veřejné knihovny v obci, zajištění kvalitních podmínek pro četbu a studium, vymezení vhodné provozní doby knihovny v čase výhodném pro uživatele, knihovna musí být také vybavena přiměřenou technikou, aby mohla zajistit své služby. Knihovnické služby se musí přizpůsobit odlišným potřebám větších i menších obcí v různých geografických oblastech. (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm.)
+
Krajské knihovny:  
 
+
knihovny zřizované jednotlivými kraji
Veřejná knihovna musí poskytovat služby vycházející z analýzy knihovnických a informačních potřeb místní komunity. Při plánování služeb je třeba vytvořit strategii a koncepci služeb. Služby musí být schopny se přizpůsobit a rozvíjet tak, aby postihovaly změny ve společnosti, ale také v komunikačních a informačních technologiích. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 47)
+
Základní knihovny:  
 
+
knihovny zřizované jednotlivými obcemi
===Veřejné knihovny v České republice===
+
Specializované knihovny:
Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší [http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm Knihovní zákon 257/2001 Sb]. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm. )
+
Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ).
 
 
Knihovny základní, krajské a zřizované ministerstvem kultury – knihovny budující univerzální fond, někdy i se speciální sbírkou vztahující se k určitému místu, regionu. Budují fond pro všechny věkové kategorie, včetně dětí. Knihovny také zpřístupňují elektronické informační zdroje a dokumenty univerzálního zaměření, případně oborové zdroje související se zaměřením daného regionu nebo místa. Součástí nabídky jsou i služby pro minoritní skupiny obyvatel a znevýhodněné uživatele. (http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr.) Všechny knihovny jsou součástí [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Syst%C3%A9m_knihoven_v_%C4%8CR systému knihoven ČR]
 
 
 
'''Knihovny zřizované ministerstvem kultury:''' [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna ČR], [http://www.ktn.cz/index Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana], [https://www.mzk.cz/ Moravská zemská knihovna v Brně]
 
 
 
'''Krajské knihovny:''' [http://archiv.knihovny.cz/kde-je-moje-knihovna/adresare knihovny zřizované jednotlivými kraji]
 
 
 
'''Základní knihovny:''' knihovny zřizované jednotlivými obcemi
 
 
 
'''Specializované knihovny:''' knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR. Knihovny se specializovaným fondem jak tištěných, tak i elektronických dokumentů. Poskytují veřejné knihovnické a informační služby všem zájemcům o konkrétní obor, různá omezení mohou souviset s licenčními podmínkami jednotlivých zdrojů a dokumentů. (http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr. )
 
 
 
V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Ročně svým uživatelům poskytnou více než 72 milionů výpůjček knih a dalších dokumentů, ročně evidují více než 22 milionů návštěvníků. Nejméně stejný počet návštěvníků využívá také elektronické služby knihoven v podobě nejrůznějších databází a digitálních knihoven. (http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf. )
 
 
 
Zásadní prioritou budoucnosti knihoven je jejich jednoznačná orientace na kvalitní a pohotové služby, které jsou díky využívání moderních informačních technologií dostupné 24 hodin denně 7 dní v týdnu a to bez jakýchkoli bariér. (http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf. )
 
  
 
===Použitá literatura:===  
 
===Použitá literatura:===  

Verze z 30. 11. 2014, 17:05

Veřejná knihovna je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů.

Historie

První veřejné knihovna se objevuje již v Řím - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. V roce 1850 byl potom v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.

Vzdělávání Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17)

Informace Informace jsou zpřístupňovány všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19)

Osobní rozvoj Osobní rozvoj je realizován zprostředkováním dokumentů a rovněž pomocí vzdělávacích zaměřených na děti i dospělé. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20)

Kulturní rozvoj – Veřejná knihovna spolupracuje s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místí komunity. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21)

Sociální role – Veřejná knihovna hraje v obci velmi důležitou roli komunitního centra a místa setkávání. Lidé zde tráví svůj volný čas, chodí se sem vzdělávat, jen posedět a popovídat si. Tomu dnes odpovídá i jejich architektonické prostorové řešení (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22)

Veřejné knihovny v České republice

V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm. )

Zřizovatelé veřejných knihoven Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele. Knihovny zřizované ministerstvem kultury: Národní knihovna ČR Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana Moravská zemská knihovna v Brně Krajské knihovny: knihovny zřizované jednotlivými kraji Základní knihovny: knihovny zřizované jednotlivými obcemi Specializované knihovny: Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ).

Použitá literatura:

KNIHOVNY.CZ: Portál o českých knihovnách. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr.

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf

Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm

Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.

Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm