Veřejná knihovna

Veřejná knihovna je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.

Historie

První veřejná knihovna se objevuje již ve starověkém Římě (39. př. n. l.), zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio, který realizoval nápad Caesara. Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy (libri catenati). Hojněji se v Evropě objevují od 19. století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.

Veřejná knihovna ve Stockholmu

Poslání

Vzdělávání

Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.[1]

Informace

Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází.[1]

Osobní rozvoj

Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena).[1]

Kulturní rozvoj

Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy.[1]

Sociální role

Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.[1]

Služby

Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:

  • výpůjční (prezenčně/absenčně),
  • získání dokumentu z jiné knihovny - MVS apod.,
  • reprografické,
  • referenční/ konzultační,
  • přístup na internet,
  • WiFi,
  • cirkulační a currentové služby,
  • akce (Noc s Andersenem...).

Služby pro ohrožené menšiny

  • hendikepovaní (např. speciálně upravené prostory, speciální informační služby...),
  • senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...),
  • etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...),
  • nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...).[2]

Veřejné knihovny v České republice

V České republice bylo v roce 2012 přes 6000 veřejných knihoven, jejichž uživateli bylo přes 40 % dospělých a většina dětí[3]. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. [4]

Zřizovatelé veřejných knihoven

Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.

Knihovny zřizované ministerstvem kultury

České Ministerstvo kultury je přímým zřizovatelem tří knihoven:

  • Národní knihovna ČR
  • Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
  • Moravská zemská knihovna v Brně

Krajské knihovny

Jsou zřizované jednotlivými kraji. Například Krajská knihovna Karlovy Vary nebo Středočeská vědecká knihovna v Kladně.

Základní knihovny

Jsou zřizované jednotlivými obcemi (Městská knihovna Tábor), případně jinými institucemi (např. knihovna zřizovaná muzeem může být podle zákona základní knihovnou se specializovaným fondem - Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod apod.).

Specializované knihovny

Zřizovatelem je například univerzita, muzeum, Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné). Příklady institucí: Národní technická knihovna, Knihovna UK, Národní lékařská knihovna, Odborná knihovna Ministerstva financí, aj.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7
  2. VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Bakalářská práce. UK FSV.
  3. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/>.
  4. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)

Použitá literatura

Související články

Muzejní knihovny
Lékařské knihovny
Knihovny a informační instituce

Externí odkazy

Národní knihovna ČR
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
www.knihovny.cz
Moravská zemská knihovna v Brně
Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Městská knihovna Tábor
Knihovna Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod
Národní technická knihovna
Knihovna UK
Národní lékařská knihovna
Odborná knihovna Ministerstva financí

Klíčová slova

knihovna, paměťová instituce, služby knihovny