Informační bublina: Porovnání verzí

Verze z 12. 11. 2016, 15:11

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

"Informační bublina" je označení pro výsledek tzv. personalizovaného vyhledávání, kdy algoritmy webových stránek filtrují informace s cílem zobrazit uživateli jen ty, které chce vidět, ted ty, které korespondují s jeho názory. Tyto algoritmy vycházejí z vyhodnocení uživatelova předchozího chování na internetu a jsou používány např. stránkami Facebook nebo Google Search. Jev informační bubliny působí spíše negativně, protože uživatele izoluje od informací se, kterými by nemusel souhlasit, ale které ho mohly vést k novému zhodnocení problému. Toto filtrování naopak vede k ještě hlubšímu utvrzení v přesvědčení uživatele a tím ve velké míře k větší názorové polarizaci mezi různými uživateli.

Obsah

1 Definice souvisejících jevů
- 1.1 Teorie Selektivní expozice
- 1.2 Konfirmační zkreslení
2 Problém povědomí o jevu
3 Odkazy

Definice souvisejících jevů

Teorie Selektivní expozice

Tento pojem z oblasti psychologie označuje všeobecnou tendenci jedince přijímat spíše informace, které podporují jeho postoje, rozhodnutí a přesvědčení a vyhýbat se těm, které u něj vytvářejí pochybnosti. Jedinci si tyto informace vybírají samovolně ovlivněni svými zkušenostmi, vírou a dalšími faktory. Tato tendence běžná u tradičních massmédií jako je např. televize, získává s příchodem nových médií nový rozměr zejména v oblasti sociálních sítí, ve kterých fungují zmíněné algoritmy a z nichž mnoho uživatelů čerpá většinu informací pro své potřeby.

Konfirmační zkreslení

Sociálně-psychologický pojem konfirmační (potvrzovací) zkreslení definuje fakt, že uživatel nejen více vyhledává a snáze přijímá informace, s nimiž souhlasí, ale že jim přikládá i větší relevanci a považuje je za pravdivější a objektivnější. Studium stejného informačního zdroje tak může u dvou uživatelů vyvolat zcela rozdílné reakce, protože co se jednomu jeví pravdivé, jiný vnímá jako lživé. Ve výsledku pak studium stejného zdroje přispěje k ještě větší názorové polarizaci těchto uživatelů.

Problém povědomí o jevu

vědomé
nevědomé filtrování

manipulace politické kampaně

^[1]

Odkazy

Reference

↑ RIVA, Alexandra. Informačná bublina a jej dôsledky [online]. 2016 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166130. Vedoucí práce Josef Šlerka.

Použitá literatura

RIVA, Alexandra. Informačná bublina a jej dôsledky [online]. 2016 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166130. Vedoucí práce Josef Šlerka.

Externí odkazy

Související články

sociální média nová média Facebook

Klíčová slova

informační bublina, nová média, sociální média, sociální sítě, personalizace, Facebook, selektivní expozice, komnata ozvěny, personalizovaný web, filtrování informací, filter bubble

[test1-1] RIVA, Alexandra. Informačná bublina a jej dôsledky [online]. 2016 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166130. Vedoucí práce Josef Šlerka.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{pracuje se}}
-Děkuji. Martin Ouřada
+'''"Informační bublina"''' je označení pro výsledek tzv. ''personalizovaného vyhledávání'', kdy algoritmy webových stránek filtrují informace s cílem zobrazit uživateli jen ty, které chce vidět, ted ty, které korespondují s jeho názory. Tyto algoritmy vycházejí z vyhodnocení uživatelova předchozího chování na internetu a jsou používány např. stránkami [[Facebook]] nebo Google Search. Jev ''informační bubliny'' působí spíše negativně, protože uživatele izoluje od informací se, kterými by nemusel souhlasit, ale které ho mohly vést k novému zhodnocení problému. Toto filtrování naopak vede k ještě hlubšímu utvrzení v přesvědčení uživatele a tím ve velké míře k větší názorové polarizaci mezi různými uživateli.
+==Definice souvisejících jevů==
+===Teorie Selektivní expozice===
+Tento pojem z oblasti [[psychologie]] označuje všeobecnou tendenci jedince přijímat '''spíše informace, které podporují jeho postoje''', rozhodnutí a přesvědčení a vyhýbat se těm, které u něj vytvářejí pochybnosti. Jedinci si tyto informace vybírají samovolně ovlivněni svými zkušenostmi, vírou a dalšími faktory. Tato tendence běžná u tradičních massmédií jako je např. televize, získává s příchodem [[Nová média|nových médií]] nový rozměr zejména v oblasti sociálních sítí, ve kterých fungují zmíněné algoritmy a z nichž mnoho uživatelů čerpá většinu informací pro své potřeby.
+===Konfirmační zkreslení===
+Sociálně-psychologický pojem ''konfirmační (potvrzovací) zkreslení'' definuje fakt, že uživatel nejen více vyhledává a snáze přijímá informace, s nimiž souhlasí, ale že jim '''přikládá i větší relevanci a považuje je za pravdivější a objektivnější'''. Studium stejného informačního zdroje tak může u dvou uživatelů vyvolat zcela rozdílné reakce, protože co se jednomu jeví pravdivé, jiný vnímá jako lživé. Ve výsledku pak studium stejného zdroje přispěje k ještě větší názorové polarizaci těchto uživatelů.
+==Problém povědomí o jevu==
+* vědomé
+* nevědomé filtrování
+manipulace
+politické kampaně
 <ref name="test1">RIVA, Alexandra. Informačná bublina a jej dôsledky [online]. 2016 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166130. Vedoucí práce Josef Šlerka.</ref>
@@ Řádek 14: / Řádek 28: @@
 [[sociální média]] [[nová média]] [[Facebook]]
 ===Klíčová slova===
-informační bublina, nová média, sociální média, sociální sítě, personalizovaný web, Facebook, selektivní expozice, komnata ozvěny, personalizovaný web, filtrování informací
+informační bublina, nová média, sociální média, sociální sítě, personalizace, Facebook, selektivní expozice, komnata ozvěny, personalizovaný web, filtrování informací, filter bubble