Ergonomie: Porovnání verzí

Řádek 32: Řádek 32:
  
 
Označení ''Ergonomie'' je typické zejména pro Evropu. Termín ''Human Factors'' se používá hlavně v USA.
 
Označení ''Ergonomie'' je typické zejména pro Evropu. Termín ''Human Factors'' se používá hlavně v USA.
 +
 +
==Působnost oboru:==
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Verze z 19. 11. 2016, 19:53

Ergonomie (z řečtiny ergon = práce a nomos = zákon) je vědecká disciplína zabývající se poznáním a pochopením interakcí mezi lidmi a dalšími prvky systému a profesí, která aplikuje teorie, principy, data a metody navrhování systémů tak, aby optimalizovala pohodu člověka a celkový výkon systému. [1]

Základními specializacemi jsou: Fyzická ergonomie, která se zabývá lidskou anatomií, antropometrií [2], fyziologickými a biomechanickými charakteristikami, které se vztahují k fyzické aktivitě člověka; hlavními tématy jsou pracovní pozice, manipulace, opakované činnosti, návrh pracoviště, bezpečnost a zdraví.

Kognitivní ergonomie, která se zabývá duševními procesy, jako je vnímání, paměť, úvaha a interakcemi mezi člověkem a prvky systému; hlavními tématy jsou množství duševní práce, rozhodování, kvalifikovaný výkon, lidská spolehlivost, pracovní stres a testování návrhů systémů, ale i interakce mezi člověkem a počítačem, tzv. Human-computer interaction (HCI).

Ergonomie organizace, též organizace práce, která se zabývá optimalizací organizačních struktur a procesů; hlavními tématy jsou komunikace v organizaci, řízení, plánování práce, návrh pracovní doby, týmová spolupráce, řízení jakosti; zpracovávají se modely virtuálních organizací.

Historický vývoj oboru:

Samotný pojem ergonomie poprvé použil polský vědec a profesor zemědělsko-lesního institutu ve Varšavě Wojciech Jastrzebowski [3] ve své práci „Rys ergonomii czili nauky o pracy“ roku 1857, ve které vymezil ergonomii jako vědu o práci.

Důkazy o počátcích vývoje oboru lze najít již ve starověkém Řecku: v Hippokratově popisu pracoviště chirurga je návrh rozmístění nástrojů, které používal. Ergonomické principy jsou zřejmé i z archeologických nálezů raného Egypta.

První práci zabývající se tzv. nemocemi z povolání[4], resp. pracovním lékařstvím zpracoval italský lékař Bernardino Ramazzini [5] v roce 1700, jehož publikace „De morbis artificum“ nastínila zdravotní rizika chemikálií, prašnosti, opakovaných pohybů, zvláštních pracovních poloh u více než padesáti zaměstnání.

V 19. století, Frederick Winslow Taylor[6] propagoval metodu navrhující způsob, jak najít optimální způsob přepravy: rychlejší nakládání uhlí bylo docíleno postupnou redukcí velikosti lopat, což vedlo až k trojnásobně většímu množství přepraveného nákladu. Frederick Winslow Taylor je zakladatel tzv. „teorie vedení“ (anglicky: Scientific management)[7], která analyzuje a syntetizuje pracovní prostředí s cílem zlepšení ekonomické efektivity, resp. produktivity práce. Taylorovy metody rozšířili Frank a Lillian Gilbrethovi[8][9] tím, že navrhovali odstranění zbytečných kroků a činností. Toto pojetí se však omezilo pouze na motorickou stránku pracovní činnosti s cílem zvyšování intenzity práce. Zásady nebraly ohled na případné nepříznivé vlivy na člověka a neřešily vztah mezi člověkem a strojem.

Zkoumáním psychologických vlastností člověka se naopak zabýval obor zvaný „psychotechnika“, který zpracovával vědecké poznatky o práci.

Pojem psychotechnika zavedl německý psycholog Hogo Münsterberger[10] a označoval jím disciplínu zabývající se zjišťováním specifických schopností pracovníků a jejich výběrem pro různá povolání. Během 1.světové války byla psychotechnika základní metodou pro výběr pilotů. Poznatky v oblasti psychiky jsou využívány v metodických přístupech i současné ergonomie.

2. světová válka byla spojená s velkým rozvojem vojenské techniky, kdy se ukázala nedostatečná spolehlivost člověka při jejím využívání. Návrh výzbroje a výstroje musel vzít v úvahu lidské schopnosti a limity. Rychlost rozhodování, pozornost, vizuálně-motorická koordinace obsluhy zbraní byl zcela zásadní. Výzkum se soustředil mj. na efektivní konfiguraci ovládacích knoflíků v kabinách pilota letadla.

Po 2. světové válce se ergonomie etabluje jako samostatný vědní obor. Ve Velké Británii v roce 1949 vzniká Ergonomics Research Society. Zároveň vznikají další organizace a výzkumná pracoviště v rámci jednotlivých států, např. Human Factor Society v USA (1957). Na nadnárodní úrovni je to International Ergonomics Association (1959), nebo Federation of European Ergonomics Societies (2003).

Označení Ergonomie je typické zejména pro Evropu. Termín Human Factors se používá hlavně v USA.

Působnost oboru:

Odkazy

Reference

  1. Definice dle The International Ergonomics Association (IEA): Copyright © 2016 IEA All rights reserved http://www.iea.cc/whats/index.html
  2. antropometrie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Alphonse_Bertillon, také: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthropometry)
  3. Wojciech Jastrzębowski. (2016, October 9). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 22:38, October 9, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wojciech_Jastrz%C4%99bowski&oldid=743494802
  4. Occupational medicine. (2016, September 9). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 05:13, September 9, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Occupational_medicine&oldid=738477154
  5. Bernardino Ramazzini. (2016, October 31). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 14:57, October 31, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Bernardino_Ramazzini&oldid=747116340
  6. Frederick Winslow Taylor. (2016, November 15). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 13:02, November 15, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Frederick_Winslow_Taylor&oldid=749639186
  7. Scientific management. (2016, November 12). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 14:07, November 12, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Scientific_management&oldid=749113481
  8. Frank Bunker Gilbreth Sr.. (2016, November 14). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 01:53, November 14, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Frank_Bunker_Gilbreth_Sr.&oldid=749385914
  9. Lillian Moller Gilbreth. (2016, November 2). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 18:32, November 2, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lillian_Moller_Gilbreth&oldid=747496691
  10. Hugo Münsterberg. (2016, September 3). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 19:44, September 3, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Hugo_M%C3%BCnsterberg&oldid=737583066