Autorské právo

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Označením autorské právo dnes rozumíme zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Tento zákon přijatý 7. 4. 2000 je někdy zkráceně nazýván jen autorský zákon.

V obecnějším pojetí a českém kontextu můžeme autorským právem označit řadu zákonů, které se tomuto předmětu věnovaly a vznikaly na našem území již od roku 1895. V současnosti platný zákon nahradil zákon č. 35/1965 Sb., navázal na evropské směrnice a od svého vzniku prochází řadou novelizací.

Předmět úpravy autorského zákona

Zákon definuje pojmy autorství a autorského díla, a předmětem jeho úpravy jsou veškerá majetková a osobnostní autorská práva související s užíváním, rozmnožováním, zveřejňováním, šířením, pronájmem, půjčováním či úpravou autorských děl. Zákon také upravuje ochranu těchto práv a jejich kolektivní správu.

Autorské dílo

Autorské dílo současný zákon definuje jako: "dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební..." (zkráceno)

Oproti tomu dílem podle tohoto zákona "není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě."

Definice díla ale prošla dlouhým vývojem, než nabyla tohoto znění, které je aplikovatelné na současnost (viz. historie "autorského zákona" níže).

Práva majetková a osobnostní

S tímto rozdělením práv se můžeme setkat už od prvního autorského zákona.

Majetková práva autora jsou starší než práva osobnostní a souvisí zpravidla s materiálními aspekty užívání díla. Patří mezi ně např. práva: dílo rozmnožovat, jeho rozmnoženiny šířit, dílo půjčovat, pronajímat, vystavovat a reprodukovat na veřejnosti (záznam v rozhlase, TV atd.). S tím nutně souvisí i právo na odměnu v případě opětovného prodeje a rozmnožování díla. Majetková práva zůstávají podle současného znění zákona v platnosti ještě 70 let po smrti autora (či posledního ze spoluautorů).

Práva osobnostní pak vycházejí ze souvisejících Práv na ochranu osobnosti. Ty se týkají všech fyzických osob, souvisí s řadou dalších zákonů a upravují např. právo na svobodu, tělesnou integritu, ochranu jména atd.. V kontextu autorského zákona osobnostní práva zajišťují autorovi doživotně např. práva osobovat si autorství díla a rozhodovat o jeho zveřejnění. Autor má také právo na nedotknutelnost díla a zároveň právo k zásahům svolit. Po jeho smrti, kdy některá z těchto práv pozbudou platnosti, si nesmí autorství jeho díla nikdo osvojovat a dílo nesmí být užito způsobem snižujícím jeho hodnotu.

Právní kontext

Historie autorského práva

"Vyvolávám tu vzpomínku, abych řekl, že autor, velká postava Novověku, se vynořoval jen postupně během posledních staletí a že v dějinách lidstva je epocha autorských práv prchavým okamžikem, krátkým jak výbuch magnézia. A přece, bez autorovy prestiže a bez jeho práv by byl veliký vzmach evropského umění posledních staletí nemyslitelný a s ním i největší sláva Evropy." píše spisovatel Milan Kundera (2006, s. 69) v jedné ze svých esejí.

V kontextu práva na našem území můžeme o autorském právu hovořit od r. 1895. V tehdejším Rakousku-Uhersku ho upravoval následující říšský zákon:

• č. 197/1895 ř. z., o právu původcovském k dílům literárním, uměleckým a fotografickým

Ačkoli již dříve existovala jistá majetková práva na dílo, tento zákon je poprvé rozšířil o práva osobnostní. Pojetí autorského díla bylo, tak jak uvádí název zákona, relativně konkrétní a úzké. Později, v období existence Československa, následoval zákon:

• zákon č. 218/1926 Sb. , o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském)

Ten musel sladit vnitro-právní předpisy s předpisy Bernské úmluvy a to např. v bodě, kdy zákon musel zajistit autorská práva všem členům této úmluvy bez ohledu na jejich teritoriální a národnostní příslušnost. Původní znění zákona se vztahovalo jen k československým či v Československu tvořícím autorům. Oproti předchozímu zákonu zde došlo k rozšíření pojetí díla (např. o hudbu), které bylo ale stále už ve své definici fixováno na materiální nosič: "je třeba, aby jeho obsah, jeho látka, jeho myšlenka nabyla určité pevné vnější formy". Jako lhůtu pro trvání majetkových práv uvádí zákon 50 let po autorově smrti, 'práva osobnostní trvají i pak. Zákon se nově věnoval také právům i právům vysílacích společností (rozhlas). V r. 1953 v socialistickém Československu přichází řada právních změn a tento zákon je nahrazen následujícím:

• zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském (autorský zákon)

Autorské dílo zákon již nedefinuje jako materiální věc, ale jako dílo, které: "bylo již vyjádřeno navenek takovým způsobem, že může být vnímáno lidskými smysly." V oblasti osobnostního práva je zajímavý bod, kdy zákon, v případě, že autor nesouhlasí se zveřejněním, umožňuje o zveřejnění rozhodnout ministru kultury a to bez ohledu na přání autora. Nově jsou zde upravena práva autorských organizací (lidových družstev) převádět autorská práva a vybírat příspěvky. Mezi tyto družstva patřil např. Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA).

• zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)

Tento zákon, vniklý za socialismu, byl v původním znění velmi podobný předešlému. Nové byly především úpravy práv výkonných umělců, tedy "herců, zpěváků, hudebníků, tanečníků a jiných osob, které představují, zpívají, hrají, recitují nebo jinak provádějí literární nebo umělecké dílo". Vzhledem k tomu, že zákon byl zrušen a nahrazen současným až v r. 2000, musel v souvislosti s politickou situací projí řadou novelizací halvně v letech 1989 a později při při sbližování s EU.

V kontextu evropského práva

Současný zákon č. 121/2000 Sb.

Odkazy

Použitá literatura

PITELOVÁ, Olga. Vývoj a ochrana autorských práv v oblasti kultury [online]. 2016 [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://1url.cz/ptqha

Externí odkazy

http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2005/3-2005/nechovejte-se-tu-jako-doma-priteli http://www.kakanien.info/law/prehled-dulezitych-pravnich-predpisu-v-obdobi-1784-az-1918 http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs.html http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=4292&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=218&r=1926 https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=115&r=1953 https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=35&r=1965

Související články

Autorský zákon a knihovny autorské dílo

Klíčová slova

autorský zákon, autorské dílo, autorské právo, autor, autorství, osobnostní právo, majetkové právo