Hathor

Jméno

Jméno bohyně Hathory znamená doslova "Dům Hora", naznačuje tedy těsný vztah s bohem Horem, za jehož matku či manželku byla označována. Jelikož Hor je bůh v podobě sokola, její jméno může zřejmě naznačovat její spojitost s nočními nebesy, neboť tato bohyně mohla mj. představovat, podobně jako Nut, nebeskou klenbu. Mezi Hathořina nejčastější epiteta patří Zlatá a Reovo oko.

Ikonografie a sféry vlivu

Ve svých různých aspektech mohla Hathor vystupovat jako matka, manželka i dcera slunečního boha. Kromě slunce mohla být spojována i s dalšími nebeskými tělesy, a podobně se zářícími materiály, především drahými kameny.

Mýty a funkce

Oko Reovo Hathor je jednou z bohyní, které byly označováno jako oko slunečního boha a zastupovaly jeho pozitivní i destruktivní moc (dalšími takovými jsou např. Sachmet nebo Tefnut). Může se tak objevovat na Reově bárce při jeho cestě nebesy a objevuje se také v legendě o zničení lidstva, kde je identifikována se Sachmetou, která má zničit lidstvo, bouřící se proti bohu Reovi. Re se nakonec rozhodně lidstvo nezničit, ale rozzuřenou bohyni již nelze zastavit. Nakonec je uklidněna lstí, kdy je jí namísto lidské krve podstrčeno na červeno obarvené pivo, jímž se bohyně opije, uklidní se a promění se v příznivou mocnost.

Sedm Hathor Sedm manifestací Hathor fungovalo jako jakési sudičky, které určovaly osud člověka.

Smrt a vzkříšení Od dob 18.dynastie se Hathor objevuje také jako strážkyně nekropolí, a to především západních Théb. V této své roli byla bohyní, která přijímala zapadající slunce, a tedy i zemřelé, do své náruče. V některých textech jsou pak zemřelé ženy identifikovány právě s Hathorou, zatímco muži s bohem Usirem.

Literatura

Armour, Robert A. 2001: Gods and Myths of ancient Egypt, rev. ed. Cairo; New York: American University in Cairo Press.

Bleeker, Claas Jouco, 1973: Hathor and Thot: two key figures of the ancient Egyptian religion. Leiden: Brill, Studies in the history of religions.

Cauville, Sylvie 2016. Hathor "en tous ses noms". Bulletin de l'Institut Français d'Archéologie Orientale 115, 37-75.

Hornung, E. 1991: Der Ägyptische Mythos von der Himmelskuh. Universitätsverlag Freiburg Schweiz.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.

Málek, J. 1997: Kočka ve starém Egyptě, Praha: Mladá Fronta.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Quertinmont, Arnaud (ed.) 2016. Dieux, génies et démons en Égypte ancienne: à la rencontre d'Osiris, Anubis, Isis, Hathor, Rê et les autres. Paris: Somogy éditions d'art.

Richter, Barbara A. 2016. The theology of Hathor of Dendera: aural and visual scribal techniques in the Per-Wer sanctuary. Wilbour studies in Egyptology and Assyriology 4. Atlanta, GA: Lockwood Press.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.