Pojednejte o službách komunitních knihoven.: Porovnání verzí
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
== Historie komunitních knihoven == | == Historie komunitních knihoven == | ||
− | První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.<ref name="DP"/> | + | První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.<ref name="DP"/> V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá. Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století.<br /> |
− | Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP. | + | Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP.<ref name="SKIP"/><br /> |
+ | Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP) přehled základních pojmů a jejich definic.<ref name="SKA">Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity</ref>Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod. <br /> | ||
+ | Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v koncepcích rozvoje knihoven a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.<ref name="DP"/> | ||
== Závěrečné slovo == | == Závěrečné slovo == |
Aktuální verze z 18. 1. 2017, 17:04
Služby komunitních knihoven se neomezují výhradně na registrované uživatele, ale obracejí se na širokou veřejnost a to při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb.[1]Mají za cíl rozvoj a systematické posilování komunity v místě působení knihovny, což zpětně napomáhá upevňování pozice knihovny v komunitě.[2].
Obsah
Stručné vymezení základních pojmů
komunita (z latinského „communitas” – lidské společenství, obec, ale i družnost a laskavost)[2]
„Komunitu v souvislosti s veřejnými knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy komunita tvořená lidmi, kteří patří k určitému místu a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy.“[3]Komunita je staronový pojem, který nabývá stále nových významů a pravděpodobně se stane jedním ze základních pojmů občanské společnosti.[4]Shlukování jedinců do komunit se záměrem uvědomělé participace na jejím rozvoji vychází z lidské přirozenosti. Zdravý vývoj komunity je úzce spjat s myšlenkou trvale udržitelného života.[5]
komunitní knihovna
„Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení – podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.“[6] Její zaměření dalece přesahuje počet registrovaných uživatelů a systematickou prací se snaží reagovat na potřeby příslušníků všech skupin v místě. Poskytuje prostor pro aktivity jedinců i skupin, funkčně je spojuje s dalšími a to se zřetelem k rozvoji komunity. Aktivitami se snaží o propojení mezi veřejným a soukromým sektorem, o rozvoj partnerské spolupráce mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, podnikateli, občany.[2]
komunitní aktivity
Činnosti knihovny, které nemají primární zaměření na registrované uživatele, ale snaží se oslovit celou komunitu (případně nějakou její konkrétní část) a vedou k jejímu rozvoji a stabilnější pozici v kontextu místa.[2]
komunitní projekt
Plán komunitních aktivit s jasným směřováním a cílem. Obsahuje souhrn technických postupů i využitelných zdrojů. Jeho hlavním cílem je rozvoj konkrétní komunity v konkrétních podmínkách.
Úspěšný komunitní projekt nese tyto znaky:
• aktivizuje lidský potenciál a zájem lidí podílet se na veřejných věcech
• nabízí jednotlivcům a skupinám nový pohled na věc
• uvádí věci do pohybu
• má dobrou prezentaci a propracovanou přípravu[2]
Služby komunitních knihoven
Přívlastek „komunitní“ není oficiálním doplněním názvu a knihovna ho nezíská na základě plnění předem specifikovaných kritérií. Jedná se spíš o filozofii a směřování ve veřejném knihovnictví, které by knihovnám jako institucím mohlo zajistit nezpochybnitelnou roli plnohodnotných spolutvůrců občanského života[7]a zvýšit prestiž ve společnosti. Transformace do podoby komunitní představuje pro knihovny změnu v chápání svého poslání vzhledem ke společnosti a změnu v činnosti i sebeprezentaci.[5]
Veřejné knihovny se komunitními stávají v okamžiku, kdy je v poskytovaných službách identifikovatelná přidaná hodnota „spočívající v podporování přirozených zdrojů komunity, zprostředkování setkávání jejích členů a pořádání aktivit ne zcela souvisejících se zákonem stanovenými funkcemi knihovny.“[8]
Klientem se stává komunita, tzn. jednotlivci tvořící společně místní komunitu. Pro komunitní knihovnu je zcela zásadní proces poznávání a mapování místní komunity a jejích potřeb, aby tomuto poznání mohla přizpůsobovat své služby. To znamená, že knihovna musí být aktivní, otevřená, iniciativní, ochotná ke spolupráci. Musí mít jasnou představu a umět ji sdělit tak, aby oslovila další partnery a vyburcovala k aktivitě členy komunity. Musí umět naslouchat a dokázat se podělit o úspěch při řešení problémů atd.
Knihovna ale rozhodně nemusí všechno dělat sama. Je vhodné zapojit další subjekty v místě, společně rozvíjet všestranně přínosná partnerství a v co nejvyšší míře využívat místní lidské zdroje a rozmnožovat tzv. sociální kapitál, který zahrnuje „pozitivní vztahy a normy uvnitř komunity, kterými je její příslušníci řídí”[5]a je tím nejdůležitějším zdrojem řešení problémů komunity. Je pro knihovny nelehkým úkolem naučit lidi žít v podmínkách občanské společnosti a stále znovu v nich probouzet ochotu dobrovolně a aktivně se zapojovat do věcí veřejných. Hlavní snahou komunitní práce je potlačení konkurenčního jednání a aplikace prvků spolupráce do každodenního života.[5]
I díky integraci informačních a komunikačních technologií do standardních služeb knihoven, ale nejen do nich, se výrazně proměnil svět, ve kterém žijeme i společnost, jíž jsme součástí. Koncept komunitní knihovny je reakcí na potřebu rozšířit knihovnické a informační služby do podoby využitelné pro větší část obyvatel daného místa. Proměna veřejných knihoven na knihovny komunitní je odpovědí na otázky po komunitním centru – místě, které „akvitizuje lidi a kde v neformálním a přátelském prostředí dochází ke kontaktům lidí i cílevědomému začleňování jedinců do širší vztahové struktury lokální komunity.“[6]
Tuto skutečnost reflektovala i Koncepce rozvoje knihoven České republiky na léta 2011 – 2015 v prioritě 9. Podporovat úlohu knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity“.[9]
Zuzana Ježková ve svém příspěvku k tématu komunitních knihoven „Knihovna tzv. komunitní”[3]vymezuje 4 okruhy, v rámci kterých se může knihovna komunitně realizovat:
1.Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě
Sociální kapitál vzniká mezi lidmi, kteří s důvěrou vstupují do vzájemných vztahů a to mohou třeba právě na půdě knihovny. Ta může zároveň fungovat jako prostředník posilující lidi v jejich občanském chování mezi sebou, ale i vzhledem k zástupcům místní samosprávy.
Příklad dobré praxe:
Městská knihovna Sedlčany v r. 2003 zrealizovala první ročník komunitního projektu Lukášek, kde se výtvarné činnosti na téma mezilidských vztahů stávají cestou, na které dochází k setkávání různých věkových skupin, lidí zdravých i těch s mentálním postižením. Ve stejném roce knihovna otevřela komunitní Centrum Lukáš určené pro všechny generace. V sedlčanské knihovně letos probíhá už 14. ročník tohoto komunitního projektu.[10]
2.Zvyšování potenciálu místa
Jak již bylo řečeno, chce-li se knihovna stát knihovnou komunitní, jejím primárním úkolem je dobré poznání místa, zájmů, potřeb, schopností apod. členů komunity, aby je mohla dovést k posilujícímu poznání, že při řešení problémů lze aktivně využít existující potenciál místa, místo pasivního čekání na pomoc zvnějšku.
Příklad dobré praxe:
viz. Příklad dobré praxe u 1. Podpora komunikace a rozvoj sociálního kapitálu v místě
3.Podpora vytváření vztahu k místu, kde žiji
Přes stále silnější vliv globalizace posiluje v lidech i potřeba vztahu k místu, kde žijí. Knihovna se může stát „pamětí místa“, spolupracovat s pamětníky, vytipovat historické i kulturní zajímavosti a skrze seznamování s minulostí podporovat zachování tradic a lidových zvyků.
Příklad dobré praxe:
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm realizuje projekt „Město v mé paměti“, v rámci kterého nabízí literárně tvůrčím seniorům možnost uplatnit svou zálibu v psaní a zároveň přispět svými vzpomínkami k dokreslení obrazu minulosti města. Záměrem je i využití schopností a zkušeností seniorů při vytváření lektorských pomůcek o městě a předávání dovedností, které mohou senioři dále využít.[11]
4.Zapojování občanů do veřejného života v místě
Knihovna může fungovat jako pomocník radnice, zpřístupňovat a upozorňovat na informace z radnice a z dalších subjektů veřejného života. Může se stát místem neformálních setkání občanů a politiků při řešení aktuálních problémů komunity.
Příklady dobré praxe (a ještě jednou rožnovská knihovna):
Od roku 2002 pořádá Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm pravidelně neformální setkávání občanů s politiky a představiteli města na aktuální témata. Cílem je přímé informování občanů o dění ve městě, na webu knihovny je pak zpřístupněn zápis ze setkání ve formě závěrů z diskuze nebo shrnutí.[11]
Knihovna jako komunitní centrum
Co dělá z knihovny vhodného kandidáta pro rozvoj komunitních služeb a funkcí? Knihovna je instituce veřejná a veřejnosti snadno dostupná. Na území České republiky je poměrně rozsáhlá síť knihoven, což předpokládá organizační zajištění fungování instituce na dobré úrovni, vhodné prostory a jiné vybavení. Dalším argumentem pro knihovny jako komunitní centra je fakt, že knihovnický personál je dobře obeznámen s místem a místním obyvatelstvem, navíc disponuje odbornou literaturou a dalšími zdroji. V celkovém souhrnu je tedy jasné, že knihovny mají potenciál pro poskytování služeb nad rámec těch čistě knihovnických. Jsou financovány z veřejného rozpočtu obcí s důvěrou, že vložené investice dokážou zhodnotit ve službách pro veřejnost a přinést jí nesporný užitek. Výhradní poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům už dávno nestačí, a proto se aktuální trendy obracejí k aktivitám komunitního charakteru. Ty představují možnost, jak přivést lidi do knihoven a tím zefektivnit využívání veřejných peněz.[12]
Historie komunitních knihoven
První zmínku o komunitních knihovnách lze najít v normativním dokumentu ČSN ISO 2789, kde je veřejná knihovna charakterizována jako „všeobecná knihovna sloužící místní komunitě“.[5] V roce 2001 sice Open Society Institute vyhlásil grantový program Knihovna jako komunitní centrum a připomněl toto téma v postkomunistických zemích, nicméně odezva českých knihoven byla tehdy malá. Slovo komunitní se ve spojení s aktivitami veřejných knihoven stalo aktuálním až na začátku 21. století.
Osobou, která do prostředí českých knihoven přinesla téma komunitních knihoven a začala ho systematicky zpracovávat, byla Zuzana Ježková. V rámci vzdělávacího projektu „Knihovna jako komunitní centrum“ vznikla skupina pracovníků několika knihoven s potenciálem či přímou zkušeností v oblasti komunitní práce. Záměr byl vytvořit z nich po proškolení pracovní skupinu pro komunitní problematiku v knihovnách. Projekt skončil v r. 2004, nicméně skupina se dál scházela. V r. 2006 dosáhla začlenění jako samostatná pracovní skupina sekce veřejných knihoven SKIP.[2]
Zuzana Ježková spolu se spolupracovnicí Zlatou Houškovou zpracovaly ve stejné době pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ( SKIP) přehled základních pojmů a jejich definic.[13]Pracovní skupina pro komunitní aktivity se podílela na osvětové činnosti pro širší odbornou knihovnickou veřejnost formou seminářů, přednášek, dílen apod. Komunitními službami knihoven se zabývaly Knihovnické dílny SKIPu, téma se objevovalo na seminářích „Co malé knihovny umějí a mohou“ apod.
Snahy propagátorek padly na úrodnou půdu - komunitní služby jsou součástí plánů budoucnosti konkrétních knihoven, rámcové úkoly se objevují i v koncepcích rozvoje knihoven a za zmínku stojí i snaha prosadit téma do grantových programů. Nejdůležitější ale je, že se do komunitních činností aktivně zapojuje stále více knihoven po celé republice. Díky prezentacím na nejrůznějších knihovnických akcích, v tisku, na webu apod. se tyto činnosti dostávají stále více do povědomí široké veřejnosti a příklady dobré praxe jsou hodné následování.[5]
Závěrečné slovo
A ještě krátké zamyšlení Zuzany Ježkové nad budoucností komunitních knihoven: „Co si myslím, že ještě potřebujeme? Otevřít diskusi o komunitní knihovně, její podobě, účelu, směřování. Vzdělávat knihovníky, vybavit je potřebnými dovednostmi. A možná také vytvořit standardy komunitní knihovny, které by pomohly vytyčit cestu k ní.“[14] Krok, který směrem ke komunitní knihovně 21. století musí udělat knihovníci je jistě velmi náročný. Vyžaduje velké osobní nasazení a angažovanost nad rámec čistě pracovních povinností. Ještě důležitější je však to, aby občané na tuto snahu pozitivně zareagovali a začali vnímat veřejnou knihovnu v místě svého bydliště jako svoji knihovnu.[15].
Odkazy
Reference
- ↑ Komunitní knihovna. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C3%AD_knihovna
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Komunitní knihovna. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna
- ↑ 3,0 3,1 Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2006 Číslo: Ročník 16 (2006), Číslo 1 Sekce: Naše téma Název článku: Knihovna tzv. komunitní Autor: Zuzana Ježková Zdroj: http://unas.svkhk.cz/clanek.asp?id=667
- ↑ HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2017-01-11]. urn:nbn:cz:ik-11527. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11527
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 POLÁČKOVÁ, Jana. Význam komunitních aktivit pro zvyšování prestiže knihovny v obci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. 2007. 144 s. 26 s. příl. Vedoucí diplomové práce Mgr. Zlata Houšková
- ↑ 6,0 6,1 JEŽKOVÁ, Zuzana. Cesta ke komunitní knihovně. Duha [online]. 2015, roč. 29, č. 3 [cit. 2017-01-11]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne>. ISSN 1804-4255.
- ↑ Srovnalová,Alena. Komunitní knihovna 21. století: Diplomová práce. Praha: FF UK Ústav informačních studií a knihovnictví, 2004, s.106.)
- ↑ MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejná knihovna jako komunitní centrum aneb Proč se jim to vyplatí. InFlow [online]. 2008 [cit. 2017-01-11]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/verejna-knihovna-jako-komunitni-centrum-aneb-proc-se-jim-vyplati
- ↑ Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. In: Informace pro knihovny: Dokumenty a doporučení ÚKR ČR [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2012 [cit. 2017-01-11]. Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/dokumenty_a_doporuceni_ukr.htm/
- ↑ Městská knihovna Sedlčany [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.knihovna-se.cz/
- ↑ 11,0 11,1 Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://knir.cz/o-knihovne/hlavni-budova/
- ↑ EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [Community functions of public libraries as one means of getting potential readers]. Praha, 2013. 46 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.
- ↑ Skupina pro komunitní aktivity. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity
- ↑ . ZDROJ: VÍCHOVÁ, Eva a kolektiv autorů. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2017-01-15]. ISBN 978-80-210-6115-6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf
- ↑ STRNADOVÁ, Alžběta. Jak vytvořit knihovnu 21. století. In: Online.muni.cz [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-01-15]. Dostupné z: https://www.online.muni.cz/komentare/4221-jak-vytvorit-knihovnu-21-stoleti
Klíčová slova
knihovna, knihovnické a informační služby, komunitní knihovna