Referenční a rešeršní služby v knihovnách, jejich uživatelé, typologie, etapy tvorby rešerše, možnosti rozvoje ve virtuálním prostředí.: Porovnání verzí

(Rozdělení referenčních služeb)
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
=== Stručně z historie referenčních služeb ===
 
=== Stručně z historie referenčních služeb ===
−
První zmínky o referenčních službách se objevují až na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. V roce 1876 publikoval Samuel Swett Green (1837-1918) článek, ve kterém instruoval uživatele jak nejlépe mohou využívat služby knihovny. V souvislosti s rozvojem referenčních služeb v knihovnách začali odborníci tuto problematiku detailnějí zkoumat a definovat. Jednu z prvních definic vytvořil v roce 1891 William B. Child: "''Referenční práce je prostě pomoc knihovníka čtenáři i při seznamování se s komplikovaným katalogem, v odpovídání otázek, v krátkosti poskytnutí všeho, co je v jeho silách, aby umožnil přístup ke zdrojům knihovny, za kterou je odpovědný.''“  
+
První zmínky o referenčních službách se objevují až na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. V roce 1876 publikoval Samuel Swett Green (1837-1918) článek, ve kterém instruoval uživatele jak nejlépe mohou využívat služby knihovny. V souvislosti s rozvojem referenčních služeb v knihovnách začali odborníci tuto problematiku detailněji zkoumat a definovat. Jednu z prvních definic vytvořil v roce 1891 William B. Child: "''Referenční práce je prostě pomoc knihovníka čtenáři i při seznamování se s komplikovaným katalogem, v odpovídání otázek, v krátkosti poskytnutí všeho, co je v jeho silách, aby umožnil přístup ke zdrojům knihovny, za kterou je odpovědný.''“  
  
−
Ve 20. století procházely referenční služby dynamických vývojem, protože došlo k významnému posunu směrem k uživateli. Významným mezníkem ve vývoji referenčních služeb byla konference ALA v roce 1992, kde se hovořilo nejen o poskytování referenčních služeb, ale i o jejich analýze a hodnocení.
+
Ve 20. století procházely referenční služby dynamických vývojem, neboť reagovaly na celké změny v knihovnách. Významným mezníkem ve vývoji referenčních služeb byla konference ALA v roce 1992, kde se hovořilo nejen o poskytování referenčních služeb, ale i o jejich analýze a hodnocení.
  
−
=== Základní terminologie ===
+
=== Základní terminologie<ref>Online Dictionary for Library and Information Science [online]. Santa Barbara: ABC-CLIO, c2017 [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://www.abc-clio.com/ODLIS/odlis_r.aspx</ref> ===
 
S pojmem referenční služby úzce souvisí následující pojmy.
 
S pojmem referenční služby úzce souvisí následující pojmy.
−
* Reference and User Services Association (RUSA) - speciální oddělení American Library Association, ustanoveno v roce 1972, zabývá se propagací a dodáváním referenčních a informačních služeb, vydává časopis
 
  
−
* Referenční rozhovor  – vede k upřesnění požadavku  
+
===== Reference and User Services Association (RUSA) =====
−
* Referenční dotaz - otázka od uživatele  
+
Speciální oddělení American Library Association (ALA), ustanoveno v roce 1972, zabývá se propagací a dodáváním referenčních a informačních služeb, vydává časopis Reference and User Services Quarterly (RUSQ)
−
* Rychlá reference – odpověď na dotaz formou jednoduché přímé odpovědi  
+
 
−
* Hloubkový referenční dotaz – komplikovanější dotaz, knihovník prohledává více dbází, je nutné dotaz konzultovat s uživatelem a specifikovat jej  
+
===== Referenční rozhovor  =====
−
* Rešerše – soupis literatury k danému tématu  
+
Forma interpersonální komunikace, která se odehrává mezi referenčním knihovníkem a uživatelem a vede k upřesnění požadavku. Může probíhat osobně, telefonicky, nebo elektronicky.
−
* Referenční sbírky a materiály – dokumenty umístěné blízko ref. pultu, systém katalogů a databází, všeobecné či specializované encyklopedie, základní příručkové knihy z různých oborů, jazykové slovníky, věstníky, sbírky zákonů, aj., informační zdroje z regionu, jiné zdroje dle typu knihovny, pouze prezenční fond
+
 
−
* Referenční pult – místo kde referenční knihovník vykonává svou práci, v mnoha knihovnách kontaktní místo, kde uživatel sděluje své dotazy  
+
===== Referenční dotaz =====
−
* Referenční knihovník
+
Otázka od uživatele. Většinou velmi obecný dotaz, který je následně upřesněn v referenčním rozhovoru.
 +
 
 +
===== Rychlá reference =====
 +
Odpověď na dotaz formou jednoduché přímé odpovědi.
 +
 
 +
===== Hloubkový referenční dotaz =====
 +
Komplikovanější dotaz, knihovník prohledává více dbází, je nutné dotaz konzultovat s uživatelem a specifikovat jej.
 +
 
 +
===== Rešerše =====
 +
Soupis literatury k danému tématu.
 +
 
 +
===== Referenční sbírky a materiály =====
 +
Dokumenty umístěné blízko referenčního pultu. Patří sem katalogy a databáze, všeobecné či specializované encyklopedie, základní příručkové knihy z různých oborů, jazykové slovníky, věstníky, sbírky zákonů, aj., informační zdroje z regionu, jiné zdroje dle typu knihovny. Referenční fond je vždy pouze prezenční.
 +
 
 +
===== Referenční pult =====
 +
Místo, kde referenční knihovník vykonává svou práci. V mnoha knihovnách představuje referenční pult centrální místo, kde uživatel sděluje své dotazy.
 +
 
 +
===== Referenční knihovník =====
 +
Odborník na práci v oddělení referenčních služeb. Znalosti a dovednosti referenčního knihovníka jsou definovány v Národní soustavě kvalifikací (NSK). "Referenční knihovník specialista koordinuje systém knihovnických a informačních služeb knihovny; je aktivně zapojen do vývoje národního systému knihovnických a informačních služeb tvorbou pracovních pomůcek, formou kooperativních projektů a inovací. Analyzuje a vyhodnocuje zpětnou vazbu z provozu národního, regionálního a oborového systému knihovnických a informačních služeb. Podílí se na realizaci systému celoživotního vzdělávání v oboru."<ref>Referenční knihovník. In: Národní soustava povolání [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_tp.aspx?id_jp=101834</ref>
 +
 
 +
=== Typologie referenčních služeb ===
 +
 
 +
===== Tradiční =====
 +
* osobní konzultace
 +
* telefonické dotazy
 +
* fax, pošta
 +
 
 +
===== Virtuální =====

Verze z 20. 1. 2017, 21:50

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Referenční služby (z angl. reference services) jsou "informační služby, jejichž hlavním cílem je poskytování informací o informačních zdrojích nebo jiných pramenech informací, které jsou relevantní z hlediska požadavku konkrétního uživatele."[1] Referenční služby patří do kategorie veřejných knihovnických a informačních služeb, které jsou definovány v zákoně č. 257/2001 Sb. § 4[2]Název odvozen od slova reference (zpráva, dobrozdání, doporučení, posudek).[3]

Stručně z historie referenčních služeb

První zmínky o referenčních službách se objevují až na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. V roce 1876 publikoval Samuel Swett Green (1837-1918) článek, ve kterém instruoval uživatele jak nejlépe mohou využívat služby knihovny. V souvislosti s rozvojem referenčních služeb v knihovnách začali odborníci tuto problematiku detailněji zkoumat a definovat. Jednu z prvních definic vytvořil v roce 1891 William B. Child: "Referenční práce je prostě pomoc knihovníka čtenáři i při seznamování se s komplikovaným katalogem, v odpovídání otázek, v krátkosti poskytnutí všeho, co je v jeho silách, aby umožnil přístup ke zdrojům knihovny, za kterou je odpovědný.“

Ve 20. století procházely referenční služby dynamických vývojem, neboť reagovaly na celké změny v knihovnách. Významným mezníkem ve vývoji referenčních služeb byla konference ALA v roce 1992, kde se hovořilo nejen o poskytování referenčních služeb, ale i o jejich analýze a hodnocení.

Základní terminologie[4]

S pojmem referenční služby úzce souvisí následující pojmy.

Reference and User Services Association (RUSA)

Speciální oddělení American Library Association (ALA), ustanoveno v roce 1972, zabývá se propagací a dodáváním referenčních a informačních služeb, vydává časopis Reference and User Services Quarterly (RUSQ)

Referenční rozhovor

Forma interpersonální komunikace, která se odehrává mezi referenčním knihovníkem a uživatelem a vede k upřesnění požadavku. Může probíhat osobně, telefonicky, nebo elektronicky.

Referenční dotaz

Otázka od uživatele. Většinou velmi obecný dotaz, který je následně upřesněn v referenčním rozhovoru.

Rychlá reference

Odpověď na dotaz formou jednoduché přímé odpovědi.

Hloubkový referenční dotaz

Komplikovanější dotaz, knihovník prohledává více dbází, je nutné dotaz konzultovat s uživatelem a specifikovat jej.

Rešerše

Soupis literatury k danému tématu.

Referenční sbírky a materiály

Dokumenty umístěné blízko referenčního pultu. Patří sem katalogy a databáze, všeobecné či specializované encyklopedie, základní příručkové knihy z různých oborů, jazykové slovníky, věstníky, sbírky zákonů, aj., informační zdroje z regionu, jiné zdroje dle typu knihovny. Referenční fond je vždy pouze prezenční.

Referenční pult

Místo, kde referenční knihovník vykonává svou práci. V mnoha knihovnách představuje referenční pult centrální místo, kde uživatel sděluje své dotazy.

Referenční knihovník

Odborník na práci v oddělení referenčních služeb. Znalosti a dovednosti referenčního knihovníka jsou definovány v Národní soustavě kvalifikací (NSK). "Referenční knihovník specialista koordinuje systém knihovnických a informačních služeb knihovny; je aktivně zapojen do vývoje národního systému knihovnických a informačních služeb tvorbou pracovních pomůcek, formou kooperativních projektů a inovací. Analyzuje a vyhodnocuje zpětnou vazbu z provozu národního, regionálního a oborového systému knihovnických a informačních služeb. Podílí se na realizaci systému celoživotního vzdělávání v oboru."[5]

Typologie referenčních služeb

Tradiční
  • osobní konzultace
  • telefonické dotazy
  • fax, pošta
Virtuální
  1. ↑ Švejda, Jan. referenční služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001879&local_base=KTD.
  2. ↑ ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. Praha, 2002. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm
  3. ↑ Reference. In: Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, c2008-2017 [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=reference
  4. ↑ Online Dictionary for Library and Information Science [online]. Santa Barbara: ABC-CLIO, c2017 [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://www.abc-clio.com/ODLIS/odlis_r.aspx
  5. ↑ Referenční knihovník. In: Národní soustava povolání [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_tp.aspx?id_jp=101834
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referenční_a_rešeršní_služby_v_knihovnách,_jejich_uživatelé,_typologie,_etapy_tvorby_rešerše,_možnosti_rozvoje_ve_virtuálním_prostředí.&oldid=42881“