Proces informatizace společnosti: Porovnání verzí
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
Celý článek vyznívá poměrně pesimisticky, rizika nad pozitivy budoucího vývoje výrazně převažují. Jediné pozitivní možnosti pan '''Bednařík''' vidí v digitalizaci televize a rozhlasu a urychlení a zefektivnění komunikace mezi občany, občanskými organizacemi, podnikovými subjekty a institucemi veřejné správy. Další šance je, že vyšší informovanost a možnost přístupu k informacím přinese vyšší zainteresovanost stran, ať už se jedná o obchod či politická rozhodnutí. Jako rizika pan Bednařík uvádí nutnost vybudování potřebné sítě a vzdělaných odborníků nejen na straně poskytovatelů obsahu, ale také na straně uživatelů. Je nutné umožnit přístup k internetu všem, aby se nebudovaly sociální nerovnosti. Obává se také rizik odosobněné komunikace, a to jak z hlediska možných psychických potíží, tak z hlediska komunikace pouze za osobním prospěchem, rizika zahlcení informacemi, šíření lží, obtížnosti interpretace informací, zveřejňování utajovaných a důvěrných informací, závislosti na užívání technologie, ale i možných nemocí z neznalosti dopadu nových technologií na lidský organismus. Jako hrozbu vidí i konvergenci médií, kde spatřuje riziko v zneužití velkého vlivu vlasníků médií a velkých inzerentů a obtížnou regulaci obsahu internetu.<ref>BEDNAŘÍK, Aleš. Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace. Vize rozvije České republiky do roku 2015. 2000, , 120-124.</ref> | Celý článek vyznívá poměrně pesimisticky, rizika nad pozitivy budoucího vývoje výrazně převažují. Jediné pozitivní možnosti pan '''Bednařík''' vidí v digitalizaci televize a rozhlasu a urychlení a zefektivnění komunikace mezi občany, občanskými organizacemi, podnikovými subjekty a institucemi veřejné správy. Další šance je, že vyšší informovanost a možnost přístupu k informacím přinese vyšší zainteresovanost stran, ať už se jedná o obchod či politická rozhodnutí. Jako rizika pan Bednařík uvádí nutnost vybudování potřebné sítě a vzdělaných odborníků nejen na straně poskytovatelů obsahu, ale také na straně uživatelů. Je nutné umožnit přístup k internetu všem, aby se nebudovaly sociální nerovnosti. Obává se také rizik odosobněné komunikace, a to jak z hlediska možných psychických potíží, tak z hlediska komunikace pouze za osobním prospěchem, rizika zahlcení informacemi, šíření lží, obtížnosti interpretace informací, zveřejňování utajovaných a důvěrných informací, závislosti na užívání technologie, ale i možných nemocí z neznalosti dopadu nových technologií na lidský organismus. Jako hrozbu vidí i konvergenci médií, kde spatřuje riziko v zneužití velkého vlivu vlasníků médií a velkých inzerentů a obtížnou regulaci obsahu internetu.<ref>BEDNAŘÍK, Aleš. Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace. Vize rozvije České republiky do roku 2015. 2000, , 120-124.</ref> | ||
− | + | == Reference == | |
− | |||
<references/> | <references/> | ||
+ | == Související články == | ||
+ | * [[World Wide Web]] | ||
+ | * [[Telekomunikace]] | ||
+ | * [[Digital divide - digitální propast]] | ||
+ | * [[Internet]] | ||
+ | * [[Rozhlas]] | ||
+ | * [[Telekomunikace]] | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]] | ||
[[Kategorie:Article Asylum UISK]] | [[Kategorie:Article Asylum UISK]] |
Verze z 17. 2. 2017, 14:44
Obsah
Úvod
Informatizace probíhá v našich časech neuvěřitelným tempem. Byla předpovídána už v minulém století mnoha vizionáři. Mezi ně patří i Rob Kling nebo Howard Rosenbaum. Následující text je shrnutím článku, který na toto téma uveřejnil PhD. Aleš Bednařík ve studii Centra pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy v roce 2000. Studie nese název Vize rozvoje České republiky do roku 2015.[1]
Výchozí stav a vývojové trendy
V roce 2000 roste význam informačních a komunikačních technologií – rizikový, ale velmi výnosný průmysl (před prasknutím dot.com bubliny). Fúzují firmy z oblasti informačních a komunikačních technologií a společnosti z oblasti zábavního průmyslu, vznikají silné podnikatelské subjekty s velkým kapitálem. Osobní počítače se rozšiřují mimo armádu a akademická pracovitě do podniků a středních i základních škol, kde slouží ke zvládnutí počítačové gramotnosti. V domácnostech jsou využívány především textové a tabulkové editory a aplikace sloužící k zábavě, zatím nejvíce počítačové hry. World Wide Web umožňuje konvergenci médií – rozhlasu a televize - na internetu.
Praktická využití internetu v roce 2000
Čerstvou novinkou jsou internetové obchody orientované na B2C (pro koncové zákazníky), už tehdy byla možnost platby bankovní kartou. Přes internet probíhá také B2C komunikace mezi výrobcem a odběratelem – koordinace objednávek. Na internetu vznikají první vzdělávací programy. Informační technologie se dostávají i do státní správy, už proběhly přípravy na zavedení elektronického podpisu. Kromě rychlého růstu IT probíhá i rozvoj telekomunikací – textové zprávy, telefonické bankovnictví, GPS - globální navigační systém.
Internetová kriminalita
Spolu s internetovým obchodem vznikají nové formy kriminality, především dochází k poškozování autorských práv. To plyne ze samotné architektury internetu - volné stahování dokumentů. Digitální informace jsou kopírovány a distribuovány bez jakékoli kontroly. Na internetu se objevuje pornografie. Negativní jevy vyvolávají diskuze o globální regulaci obsahu, ty jsou však bezpředmětné, protože regulace je v současnosti (v roce 2000) technicky i politicky nemožná.
Internetová kriminalita
Celý článek vyznívá poměrně pesimisticky, rizika nad pozitivy budoucího vývoje výrazně převažují. Jediné pozitivní možnosti pan Bednařík vidí v digitalizaci televize a rozhlasu a urychlení a zefektivnění komunikace mezi občany, občanskými organizacemi, podnikovými subjekty a institucemi veřejné správy. Další šance je, že vyšší informovanost a možnost přístupu k informacím přinese vyšší zainteresovanost stran, ať už se jedná o obchod či politická rozhodnutí. Jako rizika pan Bednařík uvádí nutnost vybudování potřebné sítě a vzdělaných odborníků nejen na straně poskytovatelů obsahu, ale také na straně uživatelů. Je nutné umožnit přístup k internetu všem, aby se nebudovaly sociální nerovnosti. Obává se také rizik odosobněné komunikace, a to jak z hlediska možných psychických potíží, tak z hlediska komunikace pouze za osobním prospěchem, rizika zahlcení informacemi, šíření lží, obtížnosti interpretace informací, zveřejňování utajovaných a důvěrných informací, závislosti na užívání technologie, ale i možných nemocí z neznalosti dopadu nových technologií na lidský organismus. Jako hrozbu vidí i konvergenci médií, kde spatřuje riziko v zneužití velkého vlivu vlasníků médií a velkých inzerentů a obtížnou regulaci obsahu internetu.[2]
Reference
- ↑ http://www.inflow.cz/socialni-informatika
- ↑ BEDNAŘÍK, Aleš. Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace. Vize rozvije České republiky do roku 2015. 2000, , 120-124.