Informatika: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky. | Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky. | ||
− | Informační technologie studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. | + | [[Informační technologie]] studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. |
− | Informační věda zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. | + | [[Informační věda]] zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. |
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. | Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. | ||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. | Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. | ||
− | Teorie informace se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. | + | [[Teorie informace]] se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. |
== Terminologie == | == Terminologie == | ||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
=== Informatika vs. informační věda === | === Informatika vs. informační věda === | ||
− | Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a informační věda v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy. | + | Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a [[informační věda]] v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy. |
== Významní informatici == | == Významní informatici == | ||
− | * Charles Babbage | + | * [[Charles Babbage]] |
− | * Alan Turing | + | * [[Alan Turing]] |
* Donald Knuth | * Donald Knuth |
Verze z 13. 5. 2018, 10:05
Obsah
Definice
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů.
Příbuzné obory
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru.
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů.
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.
Informační technologie studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru.
Informační věda zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace.
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou.
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace.
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy.
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace.
Teorie informace se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu.
Terminologie
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd.
Informatika vs. informační věda
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a informační věda v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.
Významní informatici
- Donald Knuth
Použitá literatura
BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.
SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.