Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO: Porovnání verzí

Řádek 8: Řádek 8:
 
* '''[[Autorské právo]]''' – jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková.  
 
* '''[[Autorské právo]]''' – jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková.  
  
−
* '''[[Průmyslové vlastnictví|Právo průmyslového vlastnictví]]''' – zabývá se vlastnickým právem v technických, hospodářských a ekonomických oblastech.<ref><i>Práva k duševnímu vlastnictví</i> [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://dusevnivlastnictvi.cz/index.php/cz/dusevni-vlastnictvi</ref>
+
* '''[[Průmyslové vlastnictví|Právo průmyslového vlastnictví]]''' – zabývá se vlastnickým právem v technických, hospodářských a ekonomických oblastech.<ref name="PRÁVA"><i>Práva k duševnímu vlastnictví</i> [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://dusevnivlastnictvi.cz/index.php/cz/dusevni-vlastnictvi</ref>
  
 
==Autorské právo==
 
==Autorské právo==
Řádek 24: Řádek 24:
  
 
Chrání výsledky technické tvůrčí činnosti, průmyslového výtvarnictví, zahrnuje právo na  
 
Chrání výsledky technické tvůrčí činnosti, průmyslového výtvarnictví, zahrnuje právo na  
−
označení (ochranné známky), konstrukční schémata a další.
+
označení (ochranné známky), konstrukční schémata a další.<ref name="PRÁVA" />
  
  

Verze z 2. 6. 2018, 00:02

Duševní vlastnictví

Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je duševní vlastnictví právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. [1]

Dělí se na:

  • Autorské právo – jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková.

Autorské právo

Popisuje práva, která mají autoři originálních literárních a uměleckých děl a poskytuje jim kontrolu nad užíváním těchto děl.[1] Tato práva vznikají ve chvíli, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě.[3]


Druhy autorského práva:

1. Osobnostní / morální práva – nelze je převést na jinou osobu a po smrti autora zanikají. Dílo se také nesmí užívat způsobem, který by snižoval jeho hodnotu. Vždy se musí uvádět autorství daného díla.[3]

2. Majetková práva – nelze je převést na jinou osobu, jsou však předmětem dědického řízení. Autorům poskytují kontrolu nad dílem. Mohou pořizovat jeho kopie a následně je veřejně vydávat, dílo mohou předvádět na veřejnosti, v televizi, v rozhlase.[3]Také lze díky nim získat za dílo finanční či jinou odměnu.[1]

Právo průmyslového vlastnictví

Chrání výsledky technické tvůrčí činnosti, průmyslového výtvarnictví, zahrnuje právo na označení (ochranné známky), konstrukční schémata a další.[2]


Způsoby ochrany průmyslového vlastnictví:

  1. Patent – jde o ochranu vynálezů, které přinášejí technický výsledek (nové výrobky či jejich zlepšení, postupy a způsoby použití).
  2. Ochranná známka – označení používané firmami k odlišení vlastních výrobků a služeb od konkurence.
  3. Užitný vzor – druh jednodušší ochrany vynálezu, kterou lze získat snadněji než patent.
  4. Průmyslový vzor – vzhled celého výrobku nebo jeho částí. Mohou ho tvořit dvojrozměrné (vzory, barvy) či trojrozměrné (tvar, povrch výrobku) prvky.
  5. Označení původu – název oblasti, ze které daný výrobek pochází. [1]

Ďalšie oblasti:

  1. Ochranné známky – slúžia pre odlíšenie výrobku alebo služby medzi konkurenciou na trhu, poskytuje informácie a pôvode daného výrobku alebo služby.
  2. Obchodné mená, značky a názvy
  3. Pôvod a zemepisné označenie – prideľujú sa k výrobkom, ktoré majú v rámci ochrannej známky zemepisné označenie (napríklad Českobudějovický budvar).[3]

WIPO – World Intellectual Property Organization

Svetová organizácia duševného vlastníctva

WIPO funguje ako globálna platforma pre služby, politiku, informácie a kooperáciu v oblasti duševného vlastníctva. Poskytuje technickú, informačnú a právnu podporu všetkým členským štátom.[4]

Sídlo WIPO


Právo na ochranu duševného vlastníctva - významné dohovory

  • Bernská zmluva o ochrane literárnych a umeleckých diel (1886)
  • Parížska revízia Bernskej zmluvy (1971)
  • Zmluva o zriadení Svetovej organizácie duševného vlastníctva WIPO/OMPI (platnosť pre Českolovensko od r. 1970, po rozdelení od r. 1993 pre obe krajiny)[3]

Významné dni

  • 23. apríl – deň kníh a autorských práv (vyhlásilo Unesco v r. 1995)
  • 26. apríl – je dňom duševného vlastníctva (zavedený od roku 2000, kedy WIPO oslávilo svoje 31. výročie založenia)[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Duševní vlastnictví: příručka osvědčených postupů. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010. Dostupné také z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/ippv/web_dusevni_vlastnictvi.pdf
  2. ↑ 2,0 2,1 Práva k duševnímu vlastnictví [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://dusevnivlastnictvi.cz/index.php/cz/dusevni-vlastnictvi
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 VLASÁK, Rudolf. Informační politika [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2008 [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Informa%C4%8Dn%C3%AD-politika_Vlas%C3%A1k.pdf
  4. ↑ WIPO: World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://www.wipo.int/portal/en/
  5. ↑ Významné svetové a medzinárodné dni súvisiace s prácou knižníc. InfoLIB: portál pre knižničnú a informačnú teóriu a prax [online]. Spolok slovenských knihovníkov [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://old.infolib.sk/index/podstranka.php?id=2035

Související články

Klíčová slova

duševné vlastníctvo, autorský zákon, právo priemyselného vlastníctva, WIPO

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Právo_na_ochranu_duševního_vlastnictví_a_WIPO&oldid=54533“