Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO: Porovnání verzí

Řádek 48: Řádek 48:
 
==Významné dny==
 
==Významné dny==
  
−
*23. dubna – Světový den knihy a autorských práv. Vyhlášen organizací UNESCO v roce 1995<ref><i>23. duben - Světový den knihy a autorských práv</i>. Dostupné také z: https://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/23.-duben-svetovy-den-knihy-a-autorskych-prav</ref>
+
*23. dubna – Světový den knihy a autorských práv. Vyhlášen organizací UNESCO v roce 1995<ref><i>23. duben - Světový den knihy a autorských práv [online]</i>. Dostupné také z: https://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/23.-duben-svetovy-den-knihy-a-autorskych-prav</ref>
−
*26. apríl – je dňom duševného vlastníctva (zavedený od roku 2000, kedy WIPO oslávilo svoje 31. výročie založenia)<ref name="Významné">Významné svetové a medzinárodné dni súvisiace s prácou knižníc. InfoLIB: portál pre knižničnú a informačnú teóriu a prax [online]. Spolok slovenských knihovníkov [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://old.infolib.sk/index/podstranka.php?id=2035</ref>
+
*26. dubna - Světový den duševního vlastnictví. Vyhlášen organizací WIPO na výročí svého založení.<ref><i>RYLICH, Jan. Světový den duševního vlastnictví. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 5 [cit. 2018-06-02]</i>. Dostupné také z: http://ikaros.cz/node/12479</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Verze z 2. 6. 2018, 00:54

Duševní vlastnictví

Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je duševní vlastnictví právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. [1]

Dělí se na:

  • Autorské právo – jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková.

Autorské právo

Popisuje práva, která mají autoři originálních literárních a uměleckých děl a poskytuje jim kontrolu nad užíváním těchto děl.[1] Tato práva vznikají ve chvíli, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě.[3]


Druhy autorského práva:

1. Osobnostní / morální práva – nelze je převést na jinou osobu a po smrti autora zanikají. Dílo se také nesmí užívat způsobem, který by snižoval jeho hodnotu. Vždy se musí uvádět autorství daného díla.[3]

2. Majetková práva – nelze je převést na jinou osobu, jsou však předmětem dědického řízení. Autorům poskytují kontrolu nad dílem. Mohou pořizovat jeho kopie a následně je veřejně vydávat, dílo mohou předvádět na veřejnosti, v televizi, v rozhlase.[3]Také lze díky nim získat za dílo finanční či jinou odměnu.[1]

Právo průmyslového vlastnictví

Chrání výsledky technické tvůrčí činnosti, průmyslového výtvarnictví, zahrnuje právo na označení (ochranné známky), konstrukční schémata a další.[2]


Způsoby ochrany průmyslového vlastnictví:

  1. Patent – jde o ochranu vynálezů, které přinášejí technický výsledek (nové výrobky či jejich zlepšení, postupy a způsoby použití).
  2. Ochranná známka – označení používané firmami k odlišení vlastních výrobků a služeb od konkurence.
  3. Užitný vzor – druh jednodušší ochrany vynálezu, kterou lze získat snadněji než patent.
  4. Průmyslový vzor – vzhled celého výrobku nebo jeho částí. Mohou ho tvořit dvojrozměrné (vzory, barvy) či trojrozměrné (tvar, povrch výrobku) prvky.
  5. Označení původu – název oblasti, ze které daný výrobek pochází. [1]

WIPO – World Intellectual Property Organization

Světová organizace duševního vlastnictví

WIPO je mezinárodní organizace spadající pod OSN. Zabývá se duševním vlastnictvím na všech úrovních. Jejím cílem je řídit co nejefektivněji ochranu duševního vlastnictví a poskytovat všem členským státům informační, technickou a právní podporu[4]

Sídlo WIPO

Právo na ochranu duševního vlastnictví – významné úmluvy

  • Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (1883) – jeden z prvních a největších kroků ke zlepšení ochrany průmyslového vlastnictví na mezinárodní úrovni. Tato úmluva pokrývá patenty, ochranné známky a průmyslové vzory a v současné době stále platí.
  • Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886) – první dohoda směřující k mezinárodní ochraně autorských práv. Cílem bylo, aby mohli tvůrci kontrolovat šíření svých děl a dostávat za ně odměnu. Chráněná díla zahrnují romány, poezii, písně, skladby, operu, obrazy, sochy a další.
  • Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (1967) – vstupuje v platnost roku 1970. Díky ní vzniká organizace WIPO, která si dává za cíl ochranu duševního vlastnictví na mezinárodní úrovní.[5]

Významné dny

  • 23. dubna – Světový den knihy a autorských práv. Vyhlášen organizací UNESCO v roce 1995[6]
  • 26. dubna - Světový den duševního vlastnictví. Vyhlášen organizací WIPO na výročí svého založení.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Duševní vlastnictví: příručka osvědčených postupů. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010. Dostupné také z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/ippv/web_dusevni_vlastnictvi.pdf
  2. ↑ 2,0 2,1 Práva k duševnímu vlastnictví [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://dusevnivlastnictvi.cz/index.php/cz/dusevni-vlastnictvi
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 VLASÁK, Rudolf. Informační politika [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2008 [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Informa%C4%8Dn%C3%AD-politika_Vlas%C3%A1k.pdf
  4. ↑ Inside WIPO [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://www.wipo.int/about-wipo/en/
  5. ↑ WIPO — A Brief History [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://www.wipo.int/about-wipo/en/history.html
  6. ↑ 23. duben - Světový den knihy a autorských práv [online]. Dostupné také z: https://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/23.-duben-svetovy-den-knihy-a-autorskych-prav
  7. ↑ RYLICH, Jan. Světový den duševního vlastnictví. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 5 [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/node/12479

Související články

Klíčová slova

duševné vlastníctvo, autorský zákon, právo priemyselného vlastníctva, WIPO

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Právo_na_ochranu_duševního_vlastnictví_a_WIPO&oldid=54538“