Linux: Porovnání verzí

(Upravené reference, mírně změněny některé texty)
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
== Historie Linuxu ==
 
== Historie Linuxu ==
−
Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]] a [[Linus Torvalds|Linuse Torvaldse]]. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu.  
+
Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]] a [[Linus Torvalds|Linuse Torvaldse]]. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu, což byla řada operačních systémů, používaných pro vědecké a profesionální účely. <ref>
  
 
UNIX byl původně navržen pro velmi výkonné počítače. Existoval v mnoha různých verzích, které spolu nebyly navzájem kompatibilní. To, spolu s vysokou pořizovací cenou systému a velkých požadavků na výpočetní výkon si vyžádalo trvalou kritiku z řad uživatelů. Proto Stallman roku 1983 představil myšlenku na operační systém GNU (znamenající "GNU's not UNIX", tedy "GNU není UNIX"), na jehož tvorbě se měla podílet a podílela veřejnost (z řad programátorů).  
 
UNIX byl původně navržen pro velmi výkonné počítače. Existoval v mnoha různých verzích, které spolu nebyly navzájem kompatibilní. To, spolu s vysokou pořizovací cenou systému a velkých požadavků na výpočetní výkon si vyžádalo trvalou kritiku z řad uživatelů. Proto Stallman roku 1983 představil myšlenku na operační systém GNU (znamenající "GNU's not UNIX", tedy "GNU není UNIX"), na jehož tvorbě se měla podílet a podílela veřejnost (z řad programátorů).  
  
−
Hlavním problémem, s kterým se projekt od začátku potýkal, byla neexistence stabilního jádra, které by tvořilo základ nově vznikajícího OS. Tento problém vyřešil až začátkem 90. let švédský programátor Linus Torvalds, který vytvořil systém Linux (kde první část názvu tvoří jeho křestní jméno a X na konci odkazuje na UNIX systémy). První verze GNU/Linux vychází roku 1994.  
+
Hlavním problémem, s kterým se projekt od začátku potýkal, byla neexistence stabilního jádra, které by tvořilo základ nově vznikajícího OS. Tento problém vyřešil až začátkem 90. let švédský programátor Linus Torvalds, který vytvořil systém Linux (kde první část názvu tvoří jeho křestní jméno a X na konci odkazuje na UNIX systémy). První verze GNU/Linux vychází roku 1994.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251</ref>
  
 
== GLP licence ==
 
== GLP licence ==
Řádek 12: Řádek 12:
 
Každý, kdo nabyde softwaru, publikovaného pod touto licencí, získává právo tento software volně používat, upravovat a šířit, pod podmínkou, že jeho produkt bude opatřen stejnou licencí a bude mít zveřejněn zdrojový kód.  
 
Každý, kdo nabyde softwaru, publikovaného pod touto licencí, získává právo tento software volně používat, upravovat a šířit, pod podmínkou, že jeho produkt bude opatřen stejnou licencí a bude mít zveřejněn zdrojový kód.  
  
−
V současné době je v právní platnosti GLPv3, tedy 3. verze(publikována 2007). Autorem je Richard Stallman pod Free software foundation. Tato verze poskytuje kompatibilitu s dalšími licencemi (například Apache licencí, Affero GLP), více možností pro autory, ošetřené problémy s patenty. Na tvorbě licence se podílela veřejnost.
+
V současné době je v právní platnosti GLPv3, tedy 3. verze(publikována 2007). Autorem je Richard Stallman pod Free software foundation. Tato verze poskytuje kompatibilitu s dalšími licencemi (například Apache licencí, Affero GLP), více možností pro autory, ošetřené problémy s patenty. Na tvorbě licence se podílela veřejnost. GNU GLP si je možno přečíst [http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html zde]
  
−
== Význačné Linux distribuce ==
+
== Využití ==
−
Linux je sám o sobě pouze jádrem operačního systému, které je třeba doplnit o další programy. Ty jsou, ať už se jedná o aplikace nebo systémové nástroje, které zajišťují chod systému, dostupné na internetu ve formě zdrojových kódů.
+
OS založené na Linux jsou vhodné pro velmi široké spektrum využití. Díky svým nízkým požadavkům na hardware, univerzálnosti, která je podpořena otevřeností zdrojového kódu a rozšířené komunitní podpoře je možné Linux spustit téměř na jakémkoliv zařízení.  
  
−
===Ubuntu===
+
Linux je zdaleka nejrozšířenější OS, co se týče správy serverů. Čím dál tím rozšířenější se Linux stává v knihovnách.<ref>V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 27. 9. 2010 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux</ref> <ref>JELÍNEK, Lukáš. NTK má 150 nových počítačů, běží na nich Linux. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 31. 7. 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux</ref>
−
===Kubuntu===
 
−
===Manjaro Linux===
 
−
===RedHat===
 
−
===Fedora===
 
−
===OpenSuse===
 
−
 
 
−
== Využití ==
 
−
Linux je velmi rozšířený na internetové a intranetové servery. Často jej využívají superpočítače. Pomalu proniká i do podnikové sféry a často jej používají i domácí počítače. V této oblasti je ale jeho další šíření zbrzděno tím, že mnohý software v této oblasti používaný je určený výhradně pro systém Windows.
 
  
 
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==
 
== Kompatibilita s programy pro MS Windows ==

Verze z 21. 12. 2018, 10:10

Linux, přesněji GNU/Linux, je řada svobodných operačních systémů, které spojuje jádro – Linux, na kterém jsou vystavěny další vrstvy operačního systému. Ty se od sebe často i výrazně liší a tvoří tak různé Linux distribuce.

Historie Linuxu

Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat Richarda Stallmana a Linuse Torvaldse. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu, což byla řada operačních systémů, používaných pro vědecké a profesionální účely. Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>

GLP licence

Linux byl již od počátku zamýšlen jako Open Source software. První verze licence, zaručující šíření softwaru svobodně vznikla už pro projekt GNU. Jednalo se GNU GLP (GNU General Public License, tedy GNU všeobecná veřejná licence) a zaručovalo svobodné šíření jak OS (ať už GNU, nebo později GNU/Linux),tak lidsky čitelného zdrojového kódu, který musí být součástí distribuovaného software. Každý, kdo nabyde softwaru, publikovaného pod touto licencí, získává právo tento software volně používat, upravovat a šířit, pod podmínkou, že jeho produkt bude opatřen stejnou licencí a bude mít zveřejněn zdrojový kód.

V současné době je v právní platnosti GLPv3, tedy 3. verze(publikována 2007). Autorem je Richard Stallman pod Free software foundation. Tato verze poskytuje kompatibilitu s dalšími licencemi (například Apache licencí, Affero GLP), více možností pro autory, ošetřené problémy s patenty. Na tvorbě licence se podílela veřejnost. GNU GLP si je možno přečíst zde

Využití

OS založené na Linux jsou vhodné pro velmi široké spektrum využití. Díky svým nízkým požadavkům na hardware, univerzálnosti, která je podpořena otevřeností zdrojového kódu a rozšířené komunitní podpoře je možné Linux spustit téměř na jakémkoliv zařízení.

Linux je zdaleka nejrozšířenější OS, co se týče správy serverů. Čím dál tím rozšířenější se Linux stává v knihovnách.[1] [2]

Kompatibilita s programy pro MS Windows

Pro běžné aplikace určené pro Microsoft Windows již dnes existuje s Linuxem kompatibilní alternativa. Nicméně je k dispozici celá řada různých emulátorů umožňujících využívat programy psané pro Windows. Nejznámějším z nich je beze sporu Wine, který je zdarma stažitelný z internetu, nebo Cadega, která se specializuje především na běh her napsaných pro MS Windows.

Zajímavé portály a další informace

Reference

  1. ↑ V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 27. 9. 2010 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux
  2. ↑ JELÍNEK, Lukáš. NTK má 150 nových počítačů, běží na nich Linux. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 31. 7. 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux

Použitá literatura

  • LUCKÝ, Jakub. Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
  • BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251.
  • SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.

Klíčová slova

operační systém, linux

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&oldid=56515“