Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě: Porovnání verzí
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
===Rozdělení podle Pippy Norris=== | ===Rozdělení podle Pippy Norris=== | ||
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: | [[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: | ||
| − | * Globální digitální propast se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální propast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.<ref name="norris"/> | + | * '''Globální digitální propast''' se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální propast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.<ref name="norris"/> |
| − | * Sociální digitální propast je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým '''socioekonomickým statusem'''. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající '''sociální rozdíly'''; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).<ref name="norris"/> | + | * '''Sociální digitální propast''' je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým '''socioekonomickým statusem'''. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající '''sociální rozdíly'''; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).<ref name="norris"/> |
* '''Demokratická digitální propast''' existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a [[deliberativní demokracie|deliberativní demokracii]]. <ref name="norris">NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref> | * '''Demokratická digitální propast''' existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a [[deliberativní demokracie|deliberativní demokracii]]. <ref name="norris">NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref> | ||
Verze z 28. 4. 2021, 13:54
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním a komunikačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.[1]
Základní dimenze
Primární digitální propast
Primární digitální propast (z angl. basic digital divide, příp. first digital divide) odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.[2]
Sekundární digitální propast
Sekundární digitální propast (z angl. second digital divide) se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí informační gramotnost. [2]
Rozdělení podle Pippy Norris
Pippa Norris, teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně:
- Globální digitální propast se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální propast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.[3]
- Sociální digitální propast je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým socioekonomickým statusem. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající sociální rozdíly; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).[3]
- Demokratická digitální propast existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a deliberativní demokracii. [3]
Ohrožené demografické skupiny
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.[4]
Digitální propast a socioekonomický status
Socioekonomický status je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.[5]
Digitální propast a věk
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se informační gramotnost získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání informačních dovedností, protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.[5]
Digitální propast a geografické umístění
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.[5]
Digitální propast a rasa
V americké celonárodní studii Falling Through the Net: Defining the Digital Divide[6] se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.[7] Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je angličtina, digitální propast může být v tomto případě způsobená i jazykovou bariérou.
Překonávání digitální propasti
Existují programy, jejichž cílem je zajistit, aby jejich občané nezůstávali v oblasti informačních a komunikačních technologií pozadu a byli schopni se adaptovat v globální společnosti.
E-inkluze 50+ V České republice probíhal vletech 2012-2014 projekt snázvem E-Inkluze 50+, který se zabýval začleněním osob starších 50 let na pracovní trh a jehož součástíbyla výměna znalostí v oblasti e-inkluzese zahraničními partneryz Velké Británie(Pisces)a Norska(Seniornett).Cílem této iniciativy bylo zvýšení povědomí o e-inkluzi vČR, zvýšení přístupnosti technologií pro starší občanya zlepšení jejich orientace při kontaktu sICT a také vznik webového portálu pro podporu vzniku tzv. dobrovolnických tréninkových center zacílených na vzdělávání v ICT a technologií pro osoby 50+ (E-inkluze 50+, 2012). Problémem tohoto projektu je, že se zaměřuje předevšímna oblast Prahy a Středočeského kraje, takže se jedná spíše o lokální projekt. https://is.muni.cz/th/rr8ca/DP.pdf
Zdroje
Reference
- ↑ The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm
- ↑ 2,0 2,1 ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.
- ↑ Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html
- ↑ 5,0 5,1 5,2 PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912
- ↑ Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html
- ↑ FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf
Doporučená literatura
- NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.
- PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912
- LUPAČ, Petr. Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti. Vydání první. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015. 260 stran. Studie; 119. svazek. ISBN 978-80-7419-231-9.
- ŠTOGROVÁ, Petra. Přístup k využívání ICT z hlediska dalšího vzdělávání: nerovnosti v zapojení do informační společnosti. Praha: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání NOZV-NVF, [2006]. 43 s. Working paper NOZV-NVF, č. 5/2006. ISBN 80-86728-36-6.
- World Bank Group. Digital dividends [online]. Washington, DC: World Bank Group, [2016], ©2016. World Bank Group flagship report. World development report, 2016 [cit. 2021-04-28]. ISBN 978-1-4648-0672-8. Dostupné z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=4397385.
Související články
Digitální propast
Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.
Společenské dopady informačních technologií
Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy
Digital divide - digitální propast
Kyberprostor
Proces informatizace společnosti
Vliv informačních technologií na distribuci moci
Informační gramotnost
Mediální gramotnost
Virtuální realita
Klíčová slova
digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti, informační společnost
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
