Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě: Porovnání verzí

Řádek 23: Řádek 23:
 
* Digitální propast a geografické umístění: Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<ref name="piskurova"/>
 
* Digitální propast a geografické umístění: Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<ref name="piskurova"/>
  
−
* Digitální propast a rasa: V americké celonárodní studii ''Falling Through the Net: Defining the Digital Divide''<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je '''angličtina''', digitální propast může být v tomto případě způsobená i '''jazykovou bariérou'''.
+
* Digitální propast a rasa: V americké celonárodní studii ''Falling Through the Net: Defining the Digital Divide''<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je '''angličtina''', digitální propast může být v tomto případě způsobená i '''jazykovou bariérou'''.
 +
 
 +
ÚROVNĚ PŘÍSTUPUPODLEVAN DIJKA
 +
Van Dijkpracuje se čtyřmipo sobě jdoucími úrovněmi přístupu knovým médiím nebo ICT a těmi jsoumotivace, materiální nebofyzický přístup, dovednostia používání. Podle něj je přímou  příčinou  nerovného  přístupu  kdigitálním  technologiím  distribuce  velkého množství zdrojů a nemusí se jednat pouze o materiální zdroje, ale také o časové zdroje umožňující seznámení se s novou technologií, dále jsou to mentální, kulturní a sociální zdroje. Způsob, jakým jsou tyto zdroje distribuovány mezi lidmi, již předurčuje jejich nerovnoměrnost, která pak způsobuje rozdíly ve společnosti
 +
* Motivace–na téhle úrovni koná jedinec rozhodnutí, zda si obstará počítač a internetové připojení, zda se naučí potřebné dovednosti a zda začne používat příslušné aplikace.Jsou lidé, kterým motivace kpoužívání počítačů chybí a důvodem může být jednoduše to, že nemají tyto technologie rádi, nebo se jich přímo bojí. A nakonec jsou tu ti, kteří nemají šanci  nebo  možnosti  kpořízení  počítače  nebo  internetu  zmateriálních  či  mentálních důvodů.
 +
 
 +
Fyzický a materiální přístup–vtéto fázi už má jedinec možnost fyzicky přistupovat kpočítači a začít jejpoužívat. Přístup může mít zdomova, zaměstnání, školy, u své rodiny či přátel, nebo na dalších veřejných místech jako jsou knihovny.
 +
Dovednost–po překonání motivačních a fyzických bariér je na řadě nutnost naučit se ovládat hardware a software nutný kefektivnímu využití. <ref name=":22">MICHÁLKOVÁ, Iva. Sekundární digital divide: od vlastnictví k dovednostem. [online] Brno, 2015. 64 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav Českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví Vedoucí práce: PhDr. Iva Zadražilová [cit. 2021-02-15] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rr8ca/DP.pdf</ref>
 +
 
 +
Používání–i za předpokladu, že jedinec má přístup kPC a internetu a umí jej správně používat, tak není zajištěno, že jej skutečně používat bude. Překážkou může být, že subjekt nemá potřebu, příležitost,  povinnost  nebo čas  a nevyvíjí  dostatek úsilí,  aby mohl  ICT využívat. Přístupy kpoužívání lze měřit několika způsoby: třeba pozorováním, že osoba počítač opravdu používá. Dále je možné měřit čas a frekvenci používání pomocí deníků nebo průzkumů.
  
 
==Překonávání digitální propasti==
 
==Překonávání digitální propasti==

Verze z 28. 4. 2021, 14:24

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním a komunikačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.[1]

Základní dimenze

Primární digitální propast

Primární digitální propast (z angl. basic digital divide, příp. first digital divide) odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.[2]

Sekundární digitální propast

Sekundární digitální propast (z angl. second digital divide) se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí informační gramotnost. [2]

Rozdělení podle Pippy Norris

Pippa Norris, teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně:

  • Globální digitální propast se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální propast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.[3]
  • Sociální digitální propast je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým socioekonomickým statusem. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající sociální rozdíly; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).[3]
  • Demokratická digitální propast existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a deliberativní demokracii. [3]

Ohrožené demografické skupiny

Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.[4]

  • Digitální propast a socioekonomický status: Socioekonomický status je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.[5]
  • Digitální propast a věk: Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se informační gramotnost získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání informačních dovedností, protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.[5]
  • Digitální propast a geografické umístění: Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.[5]
  • Digitální propast a rasa: V americké celonárodní studii Falling Through the Net: Defining the Digital Divide[6] se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.[7] Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je angličtina, digitální propast může být v tomto případě způsobená i jazykovou bariérou.

ÚROVNĚ PŘÍSTUPUPODLEVAN DIJKA Van Dijkpracuje se čtyřmipo sobě jdoucími úrovněmi přístupu knovým médiím nebo ICT a těmi jsoumotivace, materiální nebofyzický přístup, dovednostia používání. Podle něj je přímou příčinou nerovného přístupu kdigitálním technologiím distribuce velkého množství zdrojů a nemusí se jednat pouze o materiální zdroje, ale také o časové zdroje umožňující seznámení se s novou technologií, dále jsou to mentální, kulturní a sociální zdroje. Způsob, jakým jsou tyto zdroje distribuovány mezi lidmi, již předurčuje jejich nerovnoměrnost, která pak způsobuje rozdíly ve společnosti

  • Motivace–na téhle úrovni koná jedinec rozhodnutí, zda si obstará počítač a internetové připojení, zda se naučí potřebné dovednosti a zda začne používat příslušné aplikace.Jsou lidé, kterým motivace kpoužívání počítačů chybí a důvodem může být jednoduše to, že nemají tyto technologie rádi, nebo se jich přímo bojí. A nakonec jsou tu ti, kteří nemají šanci nebo možnosti kpořízení počítače nebo internetu zmateriálních či mentálních důvodů.

Fyzický a materiální přístup–vtéto fázi už má jedinec možnost fyzicky přistupovat kpočítači a začít jejpoužívat. Přístup může mít zdomova, zaměstnání, školy, u své rodiny či přátel, nebo na dalších veřejných místech jako jsou knihovny. Dovednost–po překonání motivačních a fyzických bariér je na řadě nutnost naučit se ovládat hardware a software nutný kefektivnímu využití. [8]

Používání–i za předpokladu, že jedinec má přístup kPC a internetu a umí jej správně používat, tak není zajištěno, že jej skutečně používat bude. Překážkou může být, že subjekt nemá potřebu, příležitost, povinnost nebo čas a nevyvíjí dostatek úsilí, aby mohl ICT využívat. Přístupy kpoužívání lze měřit několika způsoby: třeba pozorováním, že osoba počítač opravdu používá. Dále je možné měřit čas a frekvenci používání pomocí deníků nebo průzkumů.

Překonávání digitální propasti

Existují programy, jejichž cílem je zajistit, aby jejich občané nezůstávali v oblasti informačních a komunikačních technologií pozadu a byli schopni se adaptovat v globální společnosti.

E-inkluze 50+ V České republice probíhal vletech 2012-2014 projekt snázvem E-Inkluze 50+, který se zabýval začleněním osob starších 50 let na pracovní trh a jehož součástíbyla výměna znalostí v oblasti e-inkluzese zahraničními partneryz Velké Británie(Pisces)a Norska(Seniornett).Cílem této iniciativy bylo zvýšení povědomí o e-inkluzi vČR, zvýšení přístupnosti technologií pro starší občanya zlepšení jejich orientace při kontaktu sICT a také vznik webového portálu pro podporu vzniku tzv. dobrovolnických tréninkových center zacílených na vzdělávání v ICT a technologií pro osoby 50+ (E-inkluze 50+, 2012). Problémem tohoto projektu je, že se zaměřuje předevšímna oblast Prahy a Středočeského kraje, takže se jedná spíše o lokální projekt. https://is.muni.cz/th/rr8ca/DP.pdf

Zdroje

Reference

  1. ↑ The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm
  2. ↑ 2,0 2,1 ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.
  4. ↑ Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912
  6. ↑ Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html
  7. ↑ FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf
  8. ↑ MICHÁLKOVÁ, Iva. Sekundární digital divide: od vlastnictví k dovednostem. [online] Brno, 2015. 64 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav Českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví Vedoucí práce: PhDr. Iva Zadražilová [cit. 2021-02-15] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rr8ca/DP.pdf

Doporučená literatura

  • NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.
  • PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912
  • LUPAČ, Petr. Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti. Vydání první. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015. 260 stran. Studie; 119. svazek. ISBN 978-80-7419-231-9.
  • ŠTOGROVÁ, Petra. Přístup k využívání ICT z hlediska dalšího vzdělávání: nerovnosti v zapojení do informační společnosti. Praha: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání NOZV-NVF, [2006]. 43 s. Working paper NOZV-NVF, č. 5/2006. ISBN 80-86728-36-6.
  • World Bank Group. Digital dividends [online]. Washington, DC: World Bank Group, [2016], ©2016. World Bank Group flagship report. World development report, 2016 [cit. 2021-04-28]. ISBN 978-1-4648-0672-8. Dostupné z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=4397385.

Související články

Digitální propast
Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.
Společenské dopady informačních technologií
Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy
Digital divide - digitální propast
Kyberprostor
Proces informatizace společnosti
Vliv informačních technologií na distribuci moci
Informační gramotnost
Mediální gramotnost
Virtuální realita

Klíčová slova

digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti, informační společnost

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitální_propast._Definice_digitální_propasti,_základní_dimenze_digitální_propasti,_demografické_skupiny_nejvíce_ohrožené_digitální_propastí_ve_vyspělém_světě&oldid=65013“