Virtuální výstavy a expozice: Porovnání verzí
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Podnět ze strany muzeií pro využítí internetu pro reklamní a informační účely vznikl v roce 1994, kdy J. Brown vytvořil první knihovno-muzejních web. Tradiční muzea začala digitalizovat své sbírkové předměty a zpřístupnovat je na svých internetových stránkách. | Podnět ze strany muzeií pro využítí internetu pro reklamní a informační účely vznikl v roce 1994, kdy J. Brown vytvořil první knihovno-muzejních web. Tradiční muzea začala digitalizovat své sbírkové předměty a zpřístupnovat je na svých internetových stránkách. | ||
− | Smýšlení o digitalizovaném obsahu odstartovala přeměna internetu ve společnské prostředí, kdy uživatelé | + | Smýšlení o digitalizovaném obsahu odstartovala přeměna internetu ve společnské prostředí, kdy začali uživatelé trávit svůj volný čas právě v digitálním prostředí. |
− | Koncem 90. let 20.století J. Mckenzie označil toto medium jako sbírku elektronických předmětů a informačních podkladů, doslova vše co může být digitalizované od grafů až po fotografie. O rok později na tuto definice reagoval J. Andrews a W. Schweibenz, jenž označili virtuální muzeum jako prostor neovlivněný časem s informační hodnotou dostupnou skrze elektronická zařízení po celém světě, zaopatřený různými mediálními technologiemi pro podnícení participace návštěvníků. | + | Koncem 90. let 20.století J. Mckenzie označil toto medium jako sbírku elektronických předmětů a informačních podkladů, doslova vše co může být digitalizované od grafů až po fotografie. |
+ | |||
+ | O rok později na tuto definice reagoval J. Andrews a W. Schweibenz, jenž označili virtuální muzeum jako prostor neovlivněný časem s informační hodnotou dostupnou skrze elektronická zařízení po celém světě, zaopatřený různými mediálními technologiemi pro podnícení participace návštěvníků. | ||
e konkretizaci pojmu napomohla odborným pracovníkům až hierarchická škála od již zmíněného W. Schweibenze (Schweibenze, 2004). | e konkretizaci pojmu napomohla odborným pracovníkům až hierarchická škála od již zmíněného W. Schweibenze (Schweibenze, 2004). |
Verze z 20. 9. 2021, 13:30
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Virtuální výstavy (Virtual exhibition) je webové hypermedium, jež má podobu webové prezentace, která je ucelená kurátorským a tématickým výběrem. Zasazuje jednotlivé předměty do širšího obsahu a podněcuje participaci uživatele skrze dynamický obsah. Jelikož digitální rozhraní není ovlivněno prostorem a časem, vzniká v muzejnictví nový druh mobilní prezentace sbírkových předmětů. Edukace je náhle dostupná i návštěvníkům, kteří si návštěvu nemohou dovolit z lokačních, finančních nebo invalidních důvodů.
Obsah
Virtuální muzeum
Budoucnost virtuálních muzeí se bude odvíjet od vývoje digitálních technologií, již v dnešní době některá muzea zařazují do své prezentace virtuální realitu (interaktivní počítačově vytvoření svět, který uživatelé ovládají podle speciálního zařízení) (Ravea a Pavelka, 2019)
Historický vývoj virtuálního muzea
Podnět ze strany muzeií pro využítí internetu pro reklamní a informační účely vznikl v roce 1994, kdy J. Brown vytvořil první knihovno-muzejních web. Tradiční muzea začala digitalizovat své sbírkové předměty a zpřístupnovat je na svých internetových stránkách. Smýšlení o digitalizovaném obsahu odstartovala přeměna internetu ve společnské prostředí, kdy začali uživatelé trávit svůj volný čas právě v digitálním prostředí. Koncem 90. let 20.století J. Mckenzie označil toto medium jako sbírku elektronických předmětů a informačních podkladů, doslova vše co může být digitalizované od grafů až po fotografie.
O rok později na tuto definice reagoval J. Andrews a W. Schweibenz, jenž označili virtuální muzeum jako prostor neovlivněný časem s informační hodnotou dostupnou skrze elektronická zařízení po celém světě, zaopatřený různými mediálními technologiemi pro podnícení participace návštěvníků.
e konkretizaci pojmu napomohla odborným pracovníkům až hierarchická škála od již zmíněného W. Schweibenze (Schweibenze, 2004).
Hierarchická škála Schweibenze (2004) je stále využívána k dělení muzejního obsahu na webu, avšak s postupným vývojem technologie se změnilo i muzejní pojetí webové prezentace. Jednotlivé typy definované Schweibenzem se v některých muzejních prezentací překrývají a vytváří jeden webový celek (Šobáňová, 2016).
- Brožurové muzeum (Brochure museum) - předávají, potenciálnímu návštěvníkovi, základní informace o instituci
Jak již z názvu napovídá, jedná se o webové stránky muzea, které slouží jako digitální brožura. Respektive předávají, potenciálnímu návštěvníkovi, základní informace o instituci, jako je otvírací doba, kontakty, cena vstupného a podobně. Stránky by měly mít přehlednou strukturu, konzistentnost a ovládání by mělo být jednoduché.
- Obsahové muzeum (Content Museum) -Obsahové muzeum neodkazuje pouze na základní informace o muzeu, ale nabízí online uživateli plně zdigitalizovanou sbírku reálného muzea. Obsah webu není didakticky ani kurátorsky zpracován, a tudíž může připomínat databázi. Tyto stránky jsou zaměřeny spíše na vědecké pracovníky než pro širokou veřejnost.
- Vzdělávací muzeum (Learning museum) - Tento typ je velice podobný obsahovému muzeu, avšak na rozdíl od něj je více zaměřen na digitální předměty a jejich podrobnější informace. Cílem vzdělávacího muzea je navázat vztah mezi návštěvníkem a předmětem, to by v ideálním případě mělo vést k motivaci online návštěvníka k osobní návštěvě.
- Virtuální muzeum (Virtual museum) - Virtuální muzeum (Virtual museum)
Poslední typ, který uplatňuje velice podobné zásady jako výše zmíněné druhy webové prezentace, se nazývá virtuální muzeum. Předává informace o digitálních předmětech, které jsou propojeny s digitalizovanou sbírkou jiné muzejní instituce. Propojení by nebylo možné mezi tradičními muzei, a právě přechodem do digitálního rozhraní je online návštěvníkovi nabídnuto rozsáhlé množství informací k jeho edukaci.
Virtuální výstava
Návštěvník by po absolvování výstavy měl být obohacen o nové znalosti.
Forma virtuální výstavy
Co je a co není virtuální výstava
Odkazy
Reference
Použitá literatura
Příklady virtuálních výstav a expozic
Související články
- Nová média
- Principy interakčního designu
- Vyprávění příběhů (storytelling)
- Interaktivní výukové materiály
- Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění
- Muzeum
- Virtuální muzeum
Klíčová slova
Virtuální muzeum, virtuální výstava, interaktivita, webové rozhraní, virtuální expozice