Psychické zákonitosti a jejich charakter: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Hledáním '''zákonitostí v psychologii''' se zabývá [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|nomotetický přístup]], jak ostatně vyplývá už z jeho názvu (nomos = zákon, zákonitost). Výzkumníci s tímto přístupem se snaží nalézat '''obecně platné principy a zákonitosti''', které jsou společné většímu množství lidí, snaží se své poznatky s pomocí [[Statistika|statistických metod]] kvantifikovat (proto se také jinak nazývá kvantitativní). Tento přístup je protipólem přístupu [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|idiografického]] (či kvalitativního), který naopak zjišťuje, co je pro člověka jedinečné, a poznává konkrétní osobu více do hloubky. | + | Hledáním '''zákonitostí v psychologii''' se zabývá [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|'''nomotetický přístup''']], jak ostatně vyplývá už z jeho názvu (nomos = zákon, zákonitost). Výzkumníci s tímto přístupem se snaží nalézat '''obecně platné principy a zákonitosti''', které jsou společné většímu množství lidí, snaží se své poznatky s pomocí [[Statistika|statistických metod]] kvantifikovat (proto se také jinak nazývá kvantitativní). Tento přístup je protipólem přístupu [[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie|idiografického]] (či kvalitativního), který naopak zjišťuje, co je pro člověka jedinečné, a poznává konkrétní osobu více do hloubky. |
+ | |||
+ | Pojem „zákonitost“ v psychologii je však potřeba chápat s určitou rezervou. Psychologické poznatky mají totiž ze své podstaty '''pravděpodobnostní''' povahu. Psychologie není [https://cs.wikipedia.org/wiki/Exaktn%C3%AD_v%C4%9Bda exaktní vědou], často není možné proměnné exaktně měřit. Můžeme sice měřit např. reakční čas či délku spánku, složitější je to ale už s vnímáním bolesti či emocí, což jsou subjektivní prožitky. V psychologii také často působí '''velké množství faktorů''', které jsou velmi '''variabilní''' – každý člověk je determinován biologickými predispozicemi i psychosociálním vývojem, na momentální chování působí dispozice i situace (viz např. [[Albert Bandura|reciproční determinismus]]), roli hraje také například kultura. Je proto velmi obtížné hledat kauzální vztahy mezi proměnnými v psychologii. Dalším důvodem pravděpodobnostní povahy psychologických poznatků je fakt, že pro vyhodnocování a interpretaci dat se většinou jako pomocná metoda používá '''statistika'''. Zde jako vodítko užíváme hladinu významnosti, což je jen množství chyb, které jsme ochotni tolerovat – výsledek je tedy založen na pravděpodobnosti. | ||
+ | |||
+ | <br /> |
Verze z 18. 10. 2021, 00:45
Hledáním zákonitostí v psychologii se zabývá nomotetický přístup, jak ostatně vyplývá už z jeho názvu (nomos = zákon, zákonitost). Výzkumníci s tímto přístupem se snaží nalézat obecně platné principy a zákonitosti, které jsou společné většímu množství lidí, snaží se své poznatky s pomocí statistických metod kvantifikovat (proto se také jinak nazývá kvantitativní). Tento přístup je protipólem přístupu idiografického (či kvalitativního), který naopak zjišťuje, co je pro člověka jedinečné, a poznává konkrétní osobu více do hloubky.
Pojem „zákonitost“ v psychologii je však potřeba chápat s určitou rezervou. Psychologické poznatky mají totiž ze své podstaty pravděpodobnostní povahu. Psychologie není exaktní vědou, často není možné proměnné exaktně měřit. Můžeme sice měřit např. reakční čas či délku spánku, složitější je to ale už s vnímáním bolesti či emocí, což jsou subjektivní prožitky. V psychologii také často působí velké množství faktorů, které jsou velmi variabilní – každý člověk je determinován biologickými predispozicemi i psychosociálním vývojem, na momentální chování působí dispozice i situace (viz např. reciproční determinismus), roli hraje také například kultura. Je proto velmi obtížné hledat kauzální vztahy mezi proměnnými v psychologii. Dalším důvodem pravděpodobnostní povahy psychologických poznatků je fakt, že pro vyhodnocování a interpretaci dat se většinou jako pomocná metoda používá statistika. Zde jako vodítko užíváme hladinu významnosti, což je jen množství chyb, které jsme ochotni tolerovat – výsledek je tedy založen na pravděpodobnosti.