Digital humanities: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
{{pracuje se}}
 
{{pracuje se}}
  
 +
'''Digital Humanities'''je vědní obor, který nemá ustálenou definici. Jedná se o nový způsob, jak zkoumat humanitní vědu skrze využití informačních technologií a digitální sítě. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje digital humanities jako ''„Vědu a výzkumu zabývající se využíváním digitálních metod, nástrojů a zdrojů k vědeckému bádání v humanitních oborech. databáze knihovnictví a informační vědy.“''.
  
−
'''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou.  
+
Historie vědního oboru sahá až do roku 1949 a dříve byl známý jako '''Computing in humanities'''. Mezi známe odborníky z oboru můžeme zmínit Lou Burnard, Michael Witmore, Melissa Terras, Jane Hunter, Susan Hockey, David De Roured.<ref>Category: People in digital humanities.<i>Wikipedia: the free encyclopedia </i> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_in_digital_humanities [cit. 2015-12-17]</ref>
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==

Verze z 2. 11. 2021, 12:46

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Digital Humanitiesje vědní obor, který nemá ustálenou definici. Jedná se o nový způsob, jak zkoumat humanitní vědu skrze využití informačních technologií a digitální sítě. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje digital humanities jako „Vědu a výzkumu zabývající se využíváním digitálních metod, nástrojů a zdrojů k vědeckému bádání v humanitních oborech. databáze knihovnictví a informační vědy.“.

Historie vědního oboru sahá až do roku 1949 a dříve byl známý jako Computing in humanities. Mezi známe odborníky z oboru můžeme zmínit Lou Burnard, Michael Witmore, Melissa Terras, Jane Hunter, Susan Hockey, David De Roured.[1]

Historie

Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s IBM dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus[2], ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. [3]


Význam

Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.[4]

Podle Association for Computers and the Humanities (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.

Organizace

Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations (ADHO), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. Tyto organizace jsou součástí ADHO:

  • European Association of Digital Humanities (EADH)
  • Australasian Association for Digital Humanities (aaDH)
  • Japanese Association for Digital Humanites (JADH)
  • Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques (CSDH/SCHN)


Zdroje

  1. ↑ Category: People in digital humanities.Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_in_digital_humanities [cit. 2015-12-17]
  2. ↑ http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age
  3. ↑ JOSEF, Šlerka. Digital humanities - stručné vymezení. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]
  4. ↑ Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2

Použitá literatura

  • SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.

Související články

Informace
Digitalizace
Digitální kurátorství
Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století
Teorie nových médií: přístupy a perspektivy

Externí odkazy

Klíčová slova

Digital humanities, Computing in humanities

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&oldid=68062“