E-government: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

eGovernment

Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. Slouží k výměnám informací s občany, soukromými organizacemi i jinými veřejnými institucemi a očekává se od něj také poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb. Měl by tak především usnadnit styk veřejnosti s úřady.

Nejčastěji zmiňované výhody elektronizace státní správy jsou tyto:

• snížení počtu pracovníků a snížení nákladů,
• zrychlení a zjednodušení administrativních procesů,
• vyšší spokojenost konzumentů služby a jejich větší pohodlí,
• snížení chybovosti poskytnutých dat,
• flexibilita (služba může být poskytnuta i mimo pracovní hodiny instituce).

Tři pilíře eGovernmentu

Mezi základní pilíře eGovernmentu vybudované v letech 2007–2013 patří síť kontaktních míst veřejné správy Czech POINT, systém datových schránek a základní registry, které by nám měly dohromady přinést pohodlnější přístup k veřejným službám. Od roku 2018 je pak zásadním stavebním prvkem celoevropská elektronická identita.

Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry

Každá pobočka úřadu si dříve v rámci své agendy vedla svojí evidenci údajů často v papírové podobě. Vzhledem k tomu, že tato data nebyla právně závazná, musel každý občan vždy vyplnit formulář se stále stejnými údaji. V základních registrech jsou však všechny tzv. referenční údaje vždy aktuální a právně závazné. Pokud je úřady pro výkon své agendy potřebují, čerpají je přímo ze základních registrů. Pokud se některý údaj změní, všechny úřady připojené k základním registrům se tuto změnu dozví automaticky. K těmto údajům má přístup pouze ten, kdo k tomu má zákonné oprávnění, navíc je každý přístup je zaznamenán, takže osobní údaje občanů jsou pod kontrolou.

Základní registry jako jeden ze základních pilířů eGovernmentu fungují od roku 2012. Díky nim se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá naše osobní údaje.

Registr osob (správcem je Český statistický úřad) - obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO (právnické, podnikající fyzické osoby apod.) , jejich provozovnách a statutárních zástupcích.

Registr obyvatel (správcem je Ministerstvo vnitra ČR) - obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR (občané ČR i cizinci) a to konkrétně jméno a příjmení, datum a místo narození (a případně úmrtí), adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky.

Registr práv a povinností - obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální) - slouží k evidenci územního členění státu. Vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích, atd.

GDPR a ochrana osobních údajů

Zkratka GDPR v českém znění znamená Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (anglicky General Data Protection Regulation). GDPR představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavedlo astronomické pokuty za porušování pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci DPO (Data Protection Officer, tj. Pověřenec pro ochranu osobních údajů). V rámci GDPR je vždy potřeba "dát" souhlas se zpracováním osobních údajů, který musí být doložitelný (avšak nemusí být písemný). Jeho udělení musí být stejně snadné, jako jeho odvolatelnost. V České republice děti od dovršení 15 let mohou dávat souhlas sami (do 15 roku za ně souhlas dávají jejich rodiče).

Cíle:

• nastavit jednotný právní rámec a pravidla pro zacházení s osobními údaji napříč EU
• chránit základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů
• hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty/osobními údaji

Zásady zpracování osobních údajů

• Zákonnost, korektnost, transparentnost
• Účelové omezení
• Minimalizace údajů (omezení na nezbytný rozsah)
• Přesnost (opravy, vymazání)
• Omezení uložení
• Integrita a důvěrnost (zabezpečení – technické, organizační opatření)

Odkazy

Související články

• E-government
• Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy
• GDPR
• Právo a internet
• Internet a služby informační společnosti
• Ochrana osobních údajů

Klíčová slova

eGovernment, GDPR, základní registry, veřejná správa, ICT