Čivost: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: == Čivost ==) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Čivost == | == Čivost == | ||
+ | |||
+ | = schopnost vnímat počitky a rozlišovat jejich intenzitu - zjišťovat tak stav vnějšího i vnitřního prostředí | ||
+ | |||
+ | * '''čití''' = proces získávání jednoduchých informací z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulzů, které mozek dále využívá | ||
+ | * probíhá ve smyslových orgánech - '''analyzátorech''' – ty se skládají z receptorů, dostředivého nervu a příslušné senzorické oblasti v mozku | ||
+ | * základní vlastností receptorů je jejich citlivost (senzitivita) vůči změnám vnějšího či vnitřního prostředí | ||
+ | * '''senzorická adaptace''' = snižování senzitivity smyslových orgánů vůči déletrvajícím neměnným podnětům | ||
+ | |||
+ | * '''počitek''' = odraz jednoduchých vlastností předmětů a jevů okolního světa, které bezprostředně působí na smyslové orgány (např. červená barva jablka) | ||
+ | * vlastnosti počitků: kvalita, intenzita a trvání | ||
+ | |||
+ | * '''vjem''' = soubor počitků (např. červené, kulaté, voňavé, spadlo ze stromu = jablko) | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Počitkové prahy == | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Dolní (absolutní) podnětový práh === | ||
+ | |||
+ | * nejnižší intenzita podnětu, která vede ke vzniku příslušného smyslového počitku | ||
+ | * někdy definován jako úroveň intenzity podnětu, kterou jedinec zaregistruje v 50% prezentací (vlivem např. únavy nemusí být podnět vždy zaregistrován) | ||
+ | |||
+ | |||
+ | * zrak: plamen svíčky umístěný za jasné tmavé noci (pozn.: já bych dodala ve vzdálenosti 50 km od pozorovatele | ||
+ | * sluch: tikot hodinek vzdálených 6 m od pozorovatele ve velmi tichém prostředí | ||
+ | * chuť: jeden gram kuchyňské soli rozpuštěný v 500 litrech vody | ||
+ | * čich: jedna kapka parfému rozptýlená v třípokojovém bytě | ||
+ | * hmat: pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Horní podnětový práh === | ||
+ | |||
+ | * nejvyšší intenzita počitku, na kterou analyzátory reagují ještě specificky, tj. vznikem počitku příslušné kvality (při dalším zvyšování buď žádná odezva nebo bolest | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Rozdílový práh === | ||
+ | |||
+ | * nejmenší rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity, který vede ke vzniku dvou počitků či vjemů | ||
+ | * změna velikosti podnětu, kterou je subjekt schopen zaregistrovat v 50 % pokusů | ||
+ | * '''Weberův zákon''' = při vyšších intenzitách podnětů se rozlišovací schopnost lidských smyslových orgánů snižuje |
Verze z 20. 10. 2013, 17:50
Obsah
Čivost
= schopnost vnímat počitky a rozlišovat jejich intenzitu - zjišťovat tak stav vnějšího i vnitřního prostředí
- čití = proces získávání jednoduchých informací z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulzů, které mozek dále využívá
- probíhá ve smyslových orgánech - analyzátorech – ty se skládají z receptorů, dostředivého nervu a příslušné senzorické oblasti v mozku
- základní vlastností receptorů je jejich citlivost (senzitivita) vůči změnám vnějšího či vnitřního prostředí
- senzorická adaptace = snižování senzitivity smyslových orgánů vůči déletrvajícím neměnným podnětům
- počitek = odraz jednoduchých vlastností předmětů a jevů okolního světa, které bezprostředně působí na smyslové orgány (např. červená barva jablka)
- vlastnosti počitků: kvalita, intenzita a trvání
- vjem = soubor počitků (např. červené, kulaté, voňavé, spadlo ze stromu = jablko)
Počitkové prahy
Dolní (absolutní) podnětový práh
- nejnižší intenzita podnětu, která vede ke vzniku příslušného smyslového počitku
- někdy definován jako úroveň intenzity podnětu, kterou jedinec zaregistruje v 50% prezentací (vlivem např. únavy nemusí být podnět vždy zaregistrován)
- zrak: plamen svíčky umístěný za jasné tmavé noci (pozn.: já bych dodala ve vzdálenosti 50 km od pozorovatele
- sluch: tikot hodinek vzdálených 6 m od pozorovatele ve velmi tichém prostředí
- chuť: jeden gram kuchyňské soli rozpuštěný v 500 litrech vody
- čich: jedna kapka parfému rozptýlená v třípokojovém bytě
- hmat: pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm
Horní podnětový práh
- nejvyšší intenzita počitku, na kterou analyzátory reagují ještě specificky, tj. vznikem počitku příslušné kvality (při dalším zvyšování buď žádná odezva nebo bolest
Rozdílový práh
- nejmenší rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity, který vede ke vzniku dvou počitků či vjemů
- změna velikosti podnětu, kterou je subjekt schopen zaregistrovat v 50 % pokusů
- Weberův zákon = při vyšších intenzitách podnětů se rozlišovací schopnost lidských smyslových orgánů snižuje