Přehled kognitivních zkreslení: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Kognitivní biasy'''(kognitivní zkreslení) jsou podstatou předsudků a stereotypního myšlení.Většina argumentačních klamů může být biasy, pokud jsou však použity vědomě, nejde o bias, ale o podvod. | '''Kognitivní biasy'''(kognitivní zkreslení) jsou podstatou předsudků a stereotypního myšlení.Většina argumentačních klamů může být biasy, pokud jsou však použity vědomě, nejde o bias, ale o podvod. | ||
U kognitivního biasu je podstatné, že si jej člověk neuvědomuje a že nejde o okamžitou chybu ale výsledek '''chybného myšlenkového procesu''', při němž výzkumník z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá nebo naopak odmítá nějaký výsledek a své pozorování proto interpretuje zaujatě.<ref>Haselton, M. G., Nettle, D., & Andrews, P. W. (2005). The evolution of cognitive bias. In D. M. Buss (Ed.), The Handbook of Evolutionary Psychology: Hoboken, NJ, US: John Wiley & Sons Inc. pp. 724–746.</ref> | U kognitivního biasu je podstatné, že si jej člověk neuvědomuje a že nejde o okamžitou chybu ale výsledek '''chybného myšlenkového procesu''', při němž výzkumník z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá nebo naopak odmítá nějaký výsledek a své pozorování proto interpretuje zaujatě.<ref>Haselton, M. G., Nettle, D., & Andrews, P. W. (2005). The evolution of cognitive bias. In D. M. Buss (Ed.), The Handbook of Evolutionary Psychology: Hoboken, NJ, US: John Wiley & Sons Inc. pp. 724–746.</ref> | ||
+ | === Sociální biasy === | ||
+ | Většina biasů spadá pod označení [[Základní atribuční chyba]] | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
Řádek 11: | Řádek 13: | ||
| [[Haló efekt]] || chyba prvního dojmu ze sociální percepce. Ovlivnění posuzovatele prvním dojmem, kterým určitý člověk zapůsobil (ať již kladně nebo záporně) | | [[Haló efekt]] || chyba prvního dojmu ze sociální percepce. Ovlivnění posuzovatele prvním dojmem, kterým určitý člověk zapůsobil (ať již kladně nebo záporně) | ||
|- | |- | ||
− | | Egocentrický bias || tendence vnímat a hodnotit sebe, své osobní vlastnosti, chování a jednání v příznivém světle, posuzovat je zaujatě, shovívavěji a pozitivněji než vlastnosti, chování a jednání druhých lidí | + | | [[Egocentrický bias]] || tendence vnímat a hodnotit sebe, své osobní vlastnosti, chování a jednání v příznivém světle, posuzovat je zaujatě, shovívavěji a pozitivněji než vlastnosti, chování a jednání druhých lidí |
|- | |- | ||
− | | || | + | | [[Skupinová atribuční chyba]]|| Neobjektivní přesvědčení, že vlastnosti člena skupiny reflektuje skupinu jako celek nebo tendence se domnívat, že rozhodnutí skupiny odráží preference členů skupiny, a to i když jsou k dispozici informace, které jasně svědčí o opaku.<ref>Hugenberg Kurt, & Sacco Donald F. Social Categorization and Stereotyping: How Social Categorization Biases Person Perception and Face Memory. <i>Social and Personality Psychology Compass</i>, vol. 2(issue 2), undefined. DOI: 10.1111/j.1751-9004.2008.00090.x.</ref> |
|- | |- | ||
| || | | || | ||
Řádek 27: | Řádek 29: | ||
| || | | || | ||
|} | |} | ||
+ | === Paměťové biasy === | ||
+ | === Rozhodovací biasy=== | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | [[Kategorie: Sociální psychologie|*]] |
Verze z 27. 10. 2014, 16:06
Kognitivní biasy(kognitivní zkreslení) jsou podstatou předsudků a stereotypního myšlení.Většina argumentačních klamů může být biasy, pokud jsou však použity vědomě, nejde o bias, ale o podvod. U kognitivního biasu je podstatné, že si jej člověk neuvědomuje a že nejde o okamžitou chybu ale výsledek chybného myšlenkového procesu, při němž výzkumník z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá nebo naopak odmítá nějaký výsledek a své pozorování proto interpretuje zaujatě.[1]
Sociální biasy
Většina biasů spadá pod označení Základní atribuční chyba
Název | Popis |
---|---|
Dunning-Krugerův efekt | Nekompetentní jedinci si neuvědomují svou neschopnost, protože jim chybí dovednost rozlišovat k čemu jsou skutečně kompetentní. Naproti tomu kompetentní jedinec může mít menší sebevědomí, protože se může mylně domnívat, že ostatní mají odpovídající znalosti.[2] |
Forerův efekt | jednotlivci určují vysokou přesnost hodnocení na popisy jejich osobnosti, které jsou údajně přizpůsobeny speciálně pro ně, ale ve skutečnosti jsou vágní a dostatečně obecné,vztahující se na širokou škálu lidí. Příklad- Horoskopy[3] |
Haló efekt | chyba prvního dojmu ze sociální percepce. Ovlivnění posuzovatele prvním dojmem, kterým určitý člověk zapůsobil (ať již kladně nebo záporně) |
Egocentrický bias | tendence vnímat a hodnotit sebe, své osobní vlastnosti, chování a jednání v příznivém světle, posuzovat je zaujatě, shovívavěji a pozitivněji než vlastnosti, chování a jednání druhých lidí |
Skupinová atribuční chyba | Neobjektivní přesvědčení, že vlastnosti člena skupiny reflektuje skupinu jako celek nebo tendence se domnívat, že rozhodnutí skupiny odráží preference členů skupiny, a to i když jsou k dispozici informace, které jasně svědčí o opaku.[4] |
Paměťové biasy
Rozhodovací biasy
Reference
- ↑ Haselton, M. G., Nettle, D., & Andrews, P. W. (2005). The evolution of cognitive bias. In D. M. Buss (Ed.), The Handbook of Evolutionary Psychology: Hoboken, NJ, US: John Wiley & Sons Inc. pp. 724–746.
- ↑ Kruger Justin, & Dunning David. Unskilled and unaware of it: How difficulties in recognizing one's own incompetence lead to inflated self-assessments. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 77(issue 6), undefined. DOI: 10.1037//0022-3514.77.6.1121.
- ↑ Fichten Catherine S., Sunerton Betty, Vohs Kathleen D., & Beins Bernard C. Popular Horoscopes and the “Barnum Effect”. The Journal of Psychology, vol. 114(issue 1), undefined. DOI: 10.1002/9780470479216.corpsy0108.
- ↑ Hugenberg Kurt, & Sacco Donald F. Social Categorization and Stereotyping: How Social Categorization Biases Person Perception and Face Memory. Social and Personality Psychology Compass, vol. 2(issue 2), undefined. DOI: 10.1111/j.1751-9004.2008.00090.x.