Forerův efekt

Forerův neboli Barnumův, resp. barnumský efekt (pojmenovaný v roce 1956 Paulem Meehlem[1] podle známého cirkusového umělce a vynikajícího manipulátora P. T. Barnuma) je vědecky prokázaný psychologický fenomén, popisující tendenci lidí přijímat jakékoli vágní a univerzálně platné charakteristiky za přesně vystihující jejich osobnost.

Efekt v roce 1949 jako první popsal psycholog B. R. Forer[2], který se jím systematicky zabýval.

Forerův experiment

Forer[2] demonstroval tento psychologický jev na třídě o 39 studentech, kterým předložil DIB (Diagnostic Interest Blank) osobnostní dotazník, skládající se mimo jiné ze škál pro hodnocení zájmů, osobnostních charakteristik, pracovních vyhlídek a skrytých nadějí a tužeb. Studentům oznámil, že na základě vyhodnocení testu každému vypracuje individuální a přesný posudek jeho osobnosti. Posléze nicméně studentům rozdal identické posudky, sestávající ze třinácti bodů:

1. Potřebujete, aby Vás druzí lidé měli rádi a obdivovali Vás.
2. Máte tendenci být sebekritický.
3. Disponujete velkým potenciálem, který jste nicméně prozatím patřičně nevyužil.
4. Své slabiny schopně zvládáte kompenzovat.
5. Vaše sexuální potřeby Vám přináší problémy.
6. Působíte disciplinovaně a zdrženlivě, vnitřně však máte tendenci být znepokojený a nejistý.
7. Občas pociťujete pochybnosti ohledně správnosti Vašich rozhodnutí či Vašeho konání.
8. Do jisté míry upřednostňujete změnu a rozmanitost a jste nespokojen, pokud jste omezován zákazy a limity.
9. Oceňujete svou schopnost samostatně přemýšlet a nepřijímáte tvrzení druhých bez pádných důkazů.
10. Uvědomujete si, že není moudré být příliš otevřený vůči druhým lidem.
11. Občas býváte extravertní, přátelský a družný, zatímco jindy jste introvertní, ostražitý a rezervovaný.
12. Některé vaše aspirace mají tendence být příliš nerealistické.
13. Jedním z Vašich hlavních životních cílů je bezpečnost.

Po rozdání posudků studentům zadal tři úkoly:
1. Na škále od jedné do pěti (odpovídající školnímu známkování) určit, do jaké míry je DIB test efektivní v odhalování osobnostní charakteristiky.
2. Na škále od jedné do pěti (odpovídající školnímu známkování) určit, do jaké míry odpovídají tvrzení jejich vlastní osobnosti.
3. U každého z tvrzení individuálně posoudit, zda je pravdivé, nepravdivé, či zda si nejsou jeho výpovědí jisti (odpověď byla nerozhodně).

Po vyhodnocení dotazníků Forer u prvních dvou úkolů dospěl ke shodné průměrné hodnotě 4,26. Jednotlivé výroky pak naprostá většina studentů označila za pravdivé. Celkově studenti posudky považovali za velmi přesné a dokonale popisující jejich osobnost.

Opakování experimentu

Forerův experiment byl do dnešního data zopakován více než padesátkrát.[3] Průměrný výsledek vyhodnocení zpětných dotazníků (shodných s dotazníky, které nechal studenty zpětně vyplnit Forer) se pohyboval v jednotlivých výzkumech kolem hodnoty 4,2.[4]

V červenci 2014 byl Forerův experiment zopakován i v České republice. Výsledky experimentu je možné shlédnout zde.

Zajímavým se pak zdá zejména experiment uskutečněný roku 1955 N. D. Sundbergem. Ten nechal 44 studentů vyplnit standardizovaný osobnostní dotazník MMPI (Minnesota Multiphasic Personality Inventory), na základě jehož výsledků nechal jednotlivým studentům sestavit odborný popis osobnosti. Spolu s ním předložil studentům také fiktivní popis založený na univerzálně platných výrocích. 59 % studentů posléze označilo fiktivní popis osobnosti za lépe vystihující.[5]

Možné vysvětlení Forerova efektu

Vágní a univerzálně platné výroky může shledávat za pravdivé naprostá většina lidí; každý si v konkrétním výroku dokáže najít část, která jej pravdivě či domněle charakterizuje. Vlivem selektivní pozornosti si nadto jedinec zapamatuje právě tu část výroku (či výroky z celého profilu jako takové), kterou vnímá jako platnou. Nepřijatelné části popisu ignoruje, či jim minimálně věnuje menší míru pozornosti.[6]

Využití Forerova efektu v praxi

Forerův efekt je důležitým předpokladem pro techniku cold reading, druh psychologické manipulace hojně využívané astrology, věstci, léčiteli a dalšími médii a pseudoexperty. Ti dokážou bez jakékoli předchozí informace o jedinci navodit dojem, že znají jeho osobní historii, současné problémy i budoucnost, a to jen na základě obecných výroků, které situačně přizpůsobí podle pohlaví, věku, sociální úrovně, fyzických a dalších znaků[6].

Odkazy

Reference

  1. ↑ Meehl, P. E. (1956). Wanted – a good cookbook. The American Psychologist, 11(6), 263-272.
  2. ↑ 2,0 2,1 Forer, B. R. (1949). The fallacy of personal validation: A classroom demonstrativ of gullibility. Journal of Abnormal and Social Psychology, 44(1), 118-123.
  3. ↑ O'Keeffe, C. (2007). Suite.io: Psychic Readings: The Barnum Effect. Retrieved February 14, 2008 from http://psychic-abilities.suite101.com/article.cfm/the_barnum_effect
  4. ↑ Sandbek, T. (2009). Americanboardofsportpsychology.org: Brain Typing: The Pseudoscience of Cold Reading. Retrieved February 22, 2008 from http://www.americanboardofsportpsychology.org/Portals/24/BrainTypingSANDBEK.doc
  5. ↑ Cline, A. About.com: Flaws in Reasoning and Arguments: Barnum Effect & Gullibility. Retrieved November 30, 2013 from http://atheism.about.com/od/logicalflawsinreasoning/a/barnum.htm
  6. ↑ 6,0 6,1 Dutton, D. (1988). The Cold Reading Technique. Experientia, 44. 326-332. Retrieved November 26, 2013 from http://www.denisdutton.com/cold_reading.htm

Použitá literatura

  • Hartl, P. & Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník (2. vydání). Praha: Portál.

Externí odkazy

Doporučená literatura

  • Hartl, P. & Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník (2. vydání). Praha: Portál.

Klíčová slova

Forerův efekt, Barnumův efekt, barnumský efekt, charakteristika, osobnost, cold reading

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Forerův_efekt&oldid=9978“