Kognitivní disonance: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
  
 
Disonanci Festinger vysvětluje jako '''nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními'''. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré '''postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince'''. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení tohoto nesouladu.<ref name="festinger">Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Retrieved from: http://www.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=voeQ-8CASacC&oi=fnd&pg=PA1&dq=leon+festinger+theory+of+cognitive+dissonance&ots=9w66Tvthzu&sig=k2jAB8iqd-eSx_OD7aZVVCfx1wc&redir_esc=y#v=onepage&q=leon%20festinger%20theory%20of%20cognitive%20dissonance&f=false</ref>
 
Disonanci Festinger vysvětluje jako '''nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními'''. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré '''postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince'''. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení tohoto nesouladu.<ref name="festinger">Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Retrieved from: http://www.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=voeQ-8CASacC&oi=fnd&pg=PA1&dq=leon+festinger+theory+of+cognitive+dissonance&ots=9w66Tvthzu&sig=k2jAB8iqd-eSx_OD7aZVVCfx1wc&redir_esc=y#v=onepage&q=leon%20festinger%20theory%20of%20cognitive%20dissonance&f=false</ref>
 +
 +
'''vznik kognitivní disonance:'''
 +
# jedincovy informace a plány nekorespondují s aktuální situací. Například jedinec naplánuje oslavu narozenin a předpokládá, že bude hezké počasí. Před oslavou však začne pršet. Tento aktuální stav prostředí je v rozporu s jeho plánem
 +
# životní události a okolnosti nikdy nejsou černobílé. Zrovna tak názory a přesvědčení v sobě nesou mnoho rozporů. Díky těmto okolnostem vznikne kognitivní disonance velmi snadno.
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references />
 
<references />

Verze z 31. 10. 2014, 09:47

V 60. letech 20. století se zájem sociální psychologie začal soustředit na kognitivní funkce. Počátek tohoto uvažování je zřejmý již u E.C. Tolmana v roce 1932, výrazněji však přispěl A. Bandura se svou teorií sociálního učení, kterou již psychologové označovali jako kognitivistickou. Sociální psychologie se v tuto dobu oprošťuje od vlivu behaviorismu.[1]

Autorem teorie kognitivní disonance je americký sociální psycholog Leon Festinger. Jedinec ve svém vnitřním životě směřuje k určité konzistenci. Jeho názory, víra a přesvědčení by měly být v souladu s tím, co jedinec skutečně dělá. Avšak v běžném životě přicházejí situace, kdy nitro člověka s vnější realitou konzistentní není. Tento jev nazval Festinger kognitivní disonance.

Disonanci Festinger vysvětluje jako nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení tohoto nesouladu.[2]

vznik kognitivní disonance:

  1. jedincovy informace a plány nekorespondují s aktuální situací. Například jedinec naplánuje oslavu narozenin a předpokládá, že bude hezké počasí. Před oslavou však začne pršet. Tento aktuální stav prostředí je v rozporu s jeho plánem
  2. životní události a okolnosti nikdy nejsou černobílé. Zrovna tak názory a přesvědčení v sobě nesou mnoho rozporů. Díky těmto okolnostem vznikne kognitivní disonance velmi snadno.

Reference