Schizofrenie: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
== Schizofrenie ==
 
== Schizofrenie ==
−
(dle MKN-10 F20) je vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie
+
(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie
 
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle.  
 
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle.  
  
 
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl<ref>Preiss Marek, &amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref>
 
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl<ref>Preiss Marek, &amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref>
−
* patří do skupiny psychóz
+
* řadící se mezi psychózy
 
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)<ref>Rita L.Atkinson. (1995). <i>Psychologie</i>. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.</ref>
 
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)<ref>Rita L.Atkinson. (1995). <i>Psychologie</i>. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.</ref>
−
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a napříč všemi kulturami
+
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami
 
* postihuje cca 1% populace
 
* postihuje cca 1% populace
−
* cca u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat
+
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat
  
−
=== Diagnostika a příznaky ===
+
== Diagnostika a příznaky ==
−
aby mohla být '''diagnostikovaná''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc'''<ref>Hirsch Steven R, &amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>:
+
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)<ref>Hirsch Steven R, &amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>:
 
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)
 
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)
−
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně b. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování) a zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence
+
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence
 
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost
 
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost
 
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus
 
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus
  
−
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby a obtížné diagnostice
+
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika
 
Další dělení příznaků:
 
Další dělení příznaků:
 
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)
 
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)
Řádek 29: Řádek 29:
  
 
=== Průběh ===  
 
=== Průběh ===  
−
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (u části nemocných)<ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
+
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), <ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
 
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) <ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
 
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) <ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
 
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci<ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
 
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci<ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
Řádek 48: Řádek 48:
 
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii  
 
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii  
 
    
 
    
−
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  
+
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita
  
−
=== Historický pohled na schizofrenii ===
+
== Historický pohled na schizofrenii ==
−
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) – nejstarší doložitelné zprávy  
+
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy  
 
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“
 
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“
−
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní sch.
+
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie
−
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – demence precoce = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí
+
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí
−
* Karl Ludwig Kahlbaum (1828- 1899) – definoval katatonii a popsal paranoidní poruchy mysli
+
* '''Karl Ludwig Kahlbaum''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''
 
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti
 
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti
−
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha Předčasná demence nebo skupina schizofrenií); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku
+
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A
−
* Rozlišil pozitivní a negativní schizofrenické příznaky, 4A
 
 
<ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
 
<ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
  
−
=== Současné hypotézy ===
+
== Současné hypotézy ==
 
===== teorie zátěže a dispozice: =====  
 
===== teorie zátěže a dispozice: =====  
 
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
 
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
Řádek 68: Řádek 67:
 
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
 
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
  
−
===== neurovývojová hypotéza: =====<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
+
===== neurovývojová hypotéza: =====
 
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:
 
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:
 
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů
 
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů
−
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku
+
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
  
−
===== psychosociální hypotézy: =====<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
+
===== psychosociální hypotézy: =====
−
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky - stres je spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:
+
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:
 
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
 
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
 
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
 
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
 
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
 
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
−
# osoba nemá možnost „úniku“
+
# osoba nemá možnost „úniku“<ref>Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
  
 
=== Léčba ===
 
=== Léčba ===
−
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění, zabití atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky
+
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu
−
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty - zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací
+
:* 3 stádia léčby:
−
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) - Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni! (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)
+
::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací
 +
::# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie
 +
::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace
 +
 
 +
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací
 +
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)
 
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:
 
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:
 
::# Clozapin  
 
::# Clozapin  
 
::# Haloperidol
 
::# Haloperidol
−
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie - objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku = Nobelova cena
+
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena
 
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:
 
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:
 
::# Psychoedukace
 
::# Psychoedukace
Řádek 95: Řádek 99:
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
Reference
 
Reference
−
<ref>Sims Andrew C. (c2003). <i>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref>
+
Sims A (2002). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. Philadelphia: W. B. Saunders. ISBN 0-7020-2627-1.<ref>Sims Andrew C. (c2003). <i>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref>
 +
 
 +
Hirsch SR; Weinberger DR (2003). Schizophrenia. Wiley-Blackwell. p. 21. ISBN 978-0-632-06388-8.
 
<ref>Hirsch Steven R, &amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>
 
<ref>Hirsch Steven R, &amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>
 +
 
<ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
 
<ref>Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
 
<ref>Preiss Marek, &amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref>
 
<ref>Preiss Marek, &amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref>
 
<ref><i>Schizofrenie</i>. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.</ref>
 
<ref><i>Schizofrenie</i>. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.</ref>
 +
 +
== Doporučená literatura ==
 +
 +
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf
 +
 +
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.
 +
 +
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada
 +
 +
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada

Verze z 12. 11. 2014, 02:48

Schizofrenie

(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie (předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle.

  • odvozena z řec.slov schizein = štípat a fren = mysl[1]
  • řadící se mezi psychózy
  • začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)[2]
  • vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami
  • postihuje cca 1% populace
  • přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat

Diagnostika a příznaky

aby mohla být diagnostikována je třeba, aby se alespoň jeden z následujících příznaků projevil v trvání delším než 1 měsíc (dle DSM-IV 6 měsíců)[3]:

  1. poruchy vnímání – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)
  2. poruchy myšlení – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence
  3. poruchy emocí– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost
  4. poruchy chování – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus

Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika Další dělení příznaků:

  1. pozitivní (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)
  2. negativní (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)[4]

Dělení dle E.Bleuera: 4A = Primární schizofrenní příznaky

  1. poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)
  2. poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)
  3. ambivalence
  4. autismus

Průběh

  1. premorbidní období – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), [5]
  2. prodromální období – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) [6]
  3. první psychotická epizoda – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci[7]
  4. úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v atakách [8]
  5. chronicko-progredientní průběh – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci[9]

Typy schizofrenie

paranoidní sch. (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení

hebefrenní sch. (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“

katatonní sch. (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická

  1. produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti
  2. neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie)

nediferencovaná sch. (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti)

postschizofrenní deprese (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii

reziduální sch. (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita

Historický pohled na schizofrenii

  • Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy
  • Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“
  • Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie
  • Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – demence precoce = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí
  • Karl Ludwig Kahlbaum (1828- 1899) – definoval katatonii a popsal paranoidní poruchy mysli
  • Emil Kraepilin (1856 – 1926) - dementia praecox (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti
  • E.Bleuler (1911) – zavedení pojmu schizofrenie = rozštěpení mysli (kniha Předčasná demence nebo skupina schizofrenií); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A

[10]

Současné hypotézy

teorie zátěže a dispozice:

vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění[11]

dopaminová hypotéza:

předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú[12]

neurovývojová hypotéza:

předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:

  1. takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů
  2. časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku[13]
psychosociální hypotézy:

spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:

  1. situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
  2. složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
  3. situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
  4. osoba nemá možnost „úniku“[14]

Léčba

  • V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu
  • 3 stádia léčby:
  1. akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací
  2. stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie
  3. systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace
  • 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací
  • Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)
  • 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:
  1. Clozapin
  2. Haloperidol
  • Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena
  • Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:
  1. Psychoedukace
  2. nácvik sociálních dovedností
  3. pracovní terapie

Odkazy

Reference Sims A (2002). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. Philadelphia: W. B. Saunders. ISBN 0-7020-2627-1.[15]

Hirsch SR; Weinberger DR (2003). Schizophrenia. Wiley-Blackwell. p. 21. ISBN 978-0-632-06388-8. [16]

[17] [18] [19]

Doporučená literatura

Češková E. (2005). Schizofrenie a její léčba. Praha: Maxdorf

Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). Psychiatrie. Praha: Tigis, s.r.o.

Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada

Malá E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. Praha: Grada

  1. ↑ Preiss Marek, & Přikrylová Kučerová Hana. (2006). Neuropsychologie v psychiatrii. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.
  2. ↑ Rita L.Atkinson. (1995). Psychologie. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.
  3. ↑ Hirsch Steven R, & Weinberger Daniel R. (c2003). Schizophrenia. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.
  4. ↑ Sims Andrew C. (c2003). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.
  5. ↑ Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
  6. ↑ Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
  7. ↑ Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
  8. ↑ Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
  9. ↑ Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
  10. ↑ Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
  11. ↑ Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) Schizofrenie.
  12. ↑ Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) Schizofrenie.
  13. ↑ Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) Schizofrenie.
  14. ↑ Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) Schizofrenie.
  15. ↑ Sims Andrew C. (c2003). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.
  16. ↑ Hirsch Steven R, & Weinberger Daniel R. (c2003). Schizophrenia. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.
  17. ↑ Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
  18. ↑ Preiss Marek, & Přikrylová Kučerová Hana. (2006). Neuropsychologie v psychiatrii. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.
  19. ↑ Schizofrenie. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&oldid=7976“