Leon Festinger: Porovnání verzí

Řádek 18: Řádek 18:
 
=== Teorie sociálního srovnávání ===
 
=== Teorie sociálního srovnávání ===
 
Tato teorie z roku 1954 předpokládá, že člověk sám sebe srovnává se svým okolím, což má vliv '''[[Sebehodnocení|sebehodnocení]]'''.  
 
Tato teorie z roku 1954 předpokládá, že člověk sám sebe srovnává se svým okolím, což má vliv '''[[Sebehodnocení|sebehodnocení]]'''.  
Mohou nastat tyto tři situace:
+
Mohou nastat tyto tři situace:
 
* Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na '''stejné''' úrovni, jako on.
 
* Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na '''stejné''' úrovni, jako on.
 
* Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom '''lépe''' než on sám. Tento typ srovnání lidé užívají většinou tehdy, pokud se chtějí v něčem '''zlepšit'''.
 
* Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom '''lépe''' než on sám. Tento typ srovnání lidé užívají většinou tehdy, pokud se chtějí v něčem '''zlepšit'''.

Verze z 18. 11. 2014, 19:53

Leon Festinger

Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie a je známo, že experimenty prováděl se svými studenty [1]. Mezi jeho žáky patřil mj. i další známý psycholog Stanley Schachter.

Život

Narodil se 8. května 1919 v New Yorku. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem [2]. Zemřel 11. února 1989 na rakovinu, kterou nijak neléčil, aby ji mohl lépe pozorovat. V roce 2002 se umístil na děleném 11. místě v žebříčku nejčastěji jmenovaných psychologů ve výzkumech. [3]


Výrok Leona Festingera:„Upřednostňuji spoléhat se na svou paměť. Žiji s touto pamětí už dlouhou dobu, jsem na ni zvyklý a pokud jsem něco upravil nebo zkreslil, bylo to jistě pro můj vlastní prospěch.“[4]

Dílo

Teorie kognitivní disonance

Schéma teorie kognitivní disonance

Teorie sociálního srovnávání

Tato teorie z roku 1954 předpokládá, že člověk sám sebe srovnává se svým okolím, což má vliv sebehodnocení. Mohou nastat tyto tři situace:

  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na stejné úrovni, jako on.
  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom lépe než on sám. Tento typ srovnání lidé užívají většinou tehdy, pokud se chtějí v něčem zlepšit.
  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom v dané situace hůře. Toto srovnávání je zřejmě nejčastější a jedinec ho, aby se povzbudil, že na tom ještě není tak zle, protože jsou na tom lidé i hůře.

Teorie sociálního srovnávání je také popsána v článku afiliace.

Efekt blízkosti

Odkazy

Reference

  1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Leon_Festinger
  2. Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm
  3. Haggbloom, S., Warnick, R., Warnick, J., Jones, V., Yarbrough, G., Russell, T., ... Monte, E. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists Of The 20th Century. Review of General Psychology, 6(2), 139-152.doi:10.1037/1089-2680.6.2.139
  4. Leon Festinger Quotes. (n.d.). Retrieved November 17, 2014, from http://www.goodreads.com/author/quotes/205532.Leon_Festinger

Použitá literatura

  • Festinger, L. (1962). A theory of cognitive dissonance. Stanford, Calif.: Stanford University Press.

Zdroje obrázků

Doporučená literatura

  • Festinger, L., & Riecken, H. (1956). When prophecy fails. Minneapolis: University of Minnesota Press.
  • Festinger, L., & Schachter, S. (1989). Extending psychological frontiers: Selected works of Leon Festinger. New York: Russell Sage Foundation.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

sociální psychologie, Leon Festinger, Kurt Lewin, Stanley Schachter, experiment, neogestaltismus, teorie kognitivní disonance, teorie sociálního srovnávání, efekt blízkosti