Pozitivní psychologie: Porovnání verzí
m |
m |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| − | Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon Allport, humanističtí psychologové jako Viktor Frankl, Carl Rogers a zejména Abraham Maslow, který termín pozitivní psychologie použil jako vůbec první. (Maslow, Motivation and Personality, p. 354)[[File:Boniwell2006.jpg|vpravo|350px]] | + | Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon Allport, humanističtí psychologové jako Viktor Frankl, Carl Rogers a zejména Abraham Maslow, který termín pozitivní psychologie použil jako vůbec první.<ref>Maslow, Motivation and Personality, p. 354</ref> (Maslow, Motivation and Personality, p. 354)[[File:Boniwell2006.jpg|vpravo|350px]] |
Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti. | Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti. | ||
| − | Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V roce 1950 humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy | + | Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V roce 1950 humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy. |
V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference. | V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference. | ||
| Řádek 104: | Řádek 104: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
| + | <references /> | ||
| + | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
* Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC. | * Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC. | ||
| Řádek 112: | Řádek 114: | ||
* Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing. | * Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing. | ||
* Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press. | * Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press. | ||
| + | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology Pozitivní psychologie na anglické wikipedii] | * [http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology Pozitivní psychologie na anglické wikipedii] | ||
* [http://www.positivepsychology.org/ Positive Psychology Center] | * [http://www.positivepsychology.org/ Positive Psychology Center] | ||
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not What Is Positive Psychology, And What It Is Not] | * [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not What Is Positive Psychology, And What It Is Not] | ||
| + | |||
=== Zdroje obrázků === | === Zdroje obrázků === | ||
* Zpracováno podle T. Ben-Shahara (2006) [http://www.youtube.com/watch?v=RMtE25iKRVQ] | * Zpracováno podle T. Ben-Shahara (2006) [http://www.youtube.com/watch?v=RMtE25iKRVQ] | ||
* Boniwell (2006), p. 6 [http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg] | * Boniwell (2006), p. 6 [http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg] | ||
| + | |||
=== Doporučená literatura === | === Doporučená literatura === | ||
* Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál. | * Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál. | ||
| Řádek 124: | Řádek 129: | ||
* Peterson, C. (2006). A Primer in Positive Psychology. New York: Oxford University Press. | * Peterson, C. (2006). A Primer in Positive Psychology. New York: Oxford University Press. | ||
* Peterson C., Seligman M. (2004) Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification. American Psychological Association / Oxford University Press; 1 edition (April 8, 2004) | * Peterson C., Seligman M. (2004) Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification. American Psychological Association / Oxford University Press; 1 edition (April 8, 2004) | ||
| + | |||
=== Související články === | === Související články === | ||
| + | rozpracováno | ||
| + | |||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| + | rozpracováno | ||
Verze z 30. 11. 2014, 23:14
Pozitivní psychologie je psychologické odvětví zabývající se vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí. Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.
Pozitivní psychologie hledá vědecky podložené odpovědi na otázky jako:
- Co je duševní pohoda, co k ní přispívá, jak se projevuje a jaké má důsledky?
- Za jakých podmínek lidé, společenství a instituce vzkvétají?
- Co přispívá k k naplněnému, smysluplnému a uspokojujícímu životu?
- Jaké vnější a vnitřní faktory rozhodují o tom, že někteří lidé jsou v životě šťastnější než jiní?
- Jak si lidé nastavují inspirující cíle a co dělají, aby jich dosáhli?
- Jaké zdroje lidem pomáhají překonat životní nesnáze a mohou fungovat jako prevence?
Obsah
Historie
Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon Allport, humanističtí psychologové jako Viktor Frankl, Carl Rogers a zejména Abraham Maslow, který termín pozitivní psychologie použil jako vůbec první.[1] (Maslow, Motivation and Personality, p. 354)
Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.
Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V roce 1950 humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy.
V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.
Přístupy k pozitivní psychologii a jednotlivá témata pozitivní psychologie
Přístupy zaměřené na emoce
- Subjektivně vnímaná duševní pohoda (well-being): štěstí a životní spokojenost
- Resilience
- Flow
- Pozitivní afektivita a emoce
- Sebeúcta
- Emoční copingové strategie
- Emoční inteligence
- Emoční kreativita
Přístupy zaměřené na kognici
- Myšlenková kreativita
- Sebekontrola a adaptabilita
- Všímavost
- Optimismus
- Optimistický explanační styl
- Naděje
- Sebe-účinnost
- Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
- Schopnost klást si životní cíle
- Touha po poznání
- Moudrost
Přístupy založené na self
- Zacházení s informacemi a realitou
- Zacházení s iluzemi
- Autenticita
- Hledání jedinečnosti
- Pokora
Interpersonální přístupy
- Blízkost ve vztahu
- Soucit
- Odpouštění
- Vděčnost
- Láska
- Empatie a altruismus
- Etika
Biologické přístupy
- Odolnost
- Role neuropsychologie a integrativní vědy
- Biologie sociální podpory
Specifické copingové přístupy
- Písemné nebo ústní sdílení emočních prožitků
- Hledání a připomínání si výhod a přínosů
- Pozitivní reakce na ztrátu
- Usilování o životní smysluplnost
- Humor
- Meditace
- Spiritualita
Teorie duševní pohody
V roce 2011 Martin Seligman společně se svou knihou Flourish představil i teorii duševní pohody (well-being), jejíž akronym, PERMA, je vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:
- Positive emotions – cítit se dobře
- Engagement – být plně zaujatý prováděnou činností
- Relationships – mít autentické a pozitivní vztahy s druhými
- Meaning – vést smysluplný život
- Accomplishment – dosáhnout cíle a úspěchu
Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.
Aplikace
Pozitivní psychologie má celou řadu reálných aplikací v různých oblastech života včetně vzdělávání, primární prevence, zvládání stresu, terapie a problémů na pracovišti. Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou učitelé, trenéři, koučové, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.
Významní představitelé
- Albert Bandura
- Tal Ben-Shahar
- Mihaly Csikszentmihalyi
- Robert Biswas-Diener
- Ed Diener
- Carol Dweck
- Angela Duckworth
- Barbara Fredrickson
- Daniel Gilbert
- Daniel Kahneman
- Matt Killingsworth
- Shane J. Lopez
- Sonja Lyubomirsky
- Christopher Peterson
- Martin Seligman
- Kennon Sheldon
- Charles R. Snyder
- Philip Zimbardo
- Jaro Křivohlavý
- Alena Slezáčková
Odkazy
Reference
- ↑ Maslow, Motivation and Personality, p. 354
Použitá literatura
- Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC.
- Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
- Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
- Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.
- Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.
- Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.
- Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
Externí odkazy
- Pozitivní psychologie na anglické wikipedii
- Positive Psychology Center
- What Is Positive Psychology, And What It Is Not
Zdroje obrázků
![[2]](http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg){kind=link}
Doporučená literatura
- Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.
- Lopez, Shane J. The Encyclopedia of Positive Psychology. Blackwell Publishing, 2009.
- Peterson, C. (2006). A Primer in Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
- Peterson C., Seligman M. (2004) Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification. American Psychological Association / Oxford University Press; 1 edition (April 8, 2004)
Související články
rozpracováno
Klíčová slova
rozpracováno
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
