Bútó: Porovnání verzí

Verze z 5. 12. 2014, 18:39

starověký Per Wadžet , tedy dům bohyně Wadžety, minimálně od ramessovského období
Dnešní Tell Fara´in
Jedna z nejvýznamnějších lokalit
Nachází se nedaleko rossetského ramena delty Nilu
Důležité náboženské středisko pro Dolní Egypt, tvořilo protiváhu Hierakonpoli
Uctívána zde byla Wadžet, Hor a heroické božstvo Džebaut
Vedou se diskuze, zda -li v predynastickém období nebylo sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice^[1]

Výzkumy

Egypt Exploration Society (EES) - mezi lety 1965 - 1967, vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - od roku 1983, vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)^[2]

Osídlení

Na třech pahorcích: na dvou zachyceno sídliště, na třetím chrám

Predynastické období

Vrstva I - vrstva datovaná do 1.poloviny 4.tisíciletí před Kristem^[2]

zachycena jednoduchá architektura

keramika místní i kopie keramiky palestinského typu

Vrstva II - derivát osídlení severoegyptského typu, kultura Maadí - Bútó

jednoduchá architektura - dřevěná konstrukce, výplet, mazanice
keramika s výzdobou vypichovaných trojúhelníků
nálezy mědi, napojení na syropalestinský kulturní okruh
zdobení fasády pomocí kolíků - předpokládané vztahy s Uruckou kulturou^[1]

Vrstva III a IV - konec predynastického období, dynastie 0

změna v materiální kultuře současná s horizontem Nakkáda II, asimilizace
budovy z nepálených cihel
keramika i importovaná z Horního Egypta
čepelkové nástroje^[3]

Raně dynastické období

Vrstva V - Raně dynastické obdobíí

stavby z nepálených cihel
struktura, která by mohla být palácem
- rozměry 25x10 metrů
- zbytky barevné dekorace
- pomocí keramiky datován do konce 2. dynastie
- zničen požárem
nalezeno pohřebiště nakkádského typu^[3]

Stará říše

Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, není o ní zmíňka v literárních textech. ^[1] Archeologicky bylo doloženo jméno panovníka Džoséra na otiscích pečetí.

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.
↑ ^2,0 ^2,1 SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.
↑ ^3,0 ^3,1 KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.

[:2-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.

[:1-2] 2,0 ^2,1 SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.

[:0-3] 3,0 ^3,1 KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 * stavby z nepálených cihel
 * struktura, která by mohla být palácem
+** rozměry 25x10 metrů
+** zbytky barevné dekorace
+** pomocí keramiky datován do konce 2. dynastie
+** zničen požárem
 * nalezeno pohřebiště nakkádského typu<ref name=":0" />
-* zničení požárem
 === Stará říše ===
 Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, není o ní zmíňka v literárních textech. <ref name=":2" /> Archeologicky bylo doloženo jméno panovníka [[Džosér|Džoséra]] na otiscích pečetí.