Wadžet

Jméno

Jméno bohyně Wadžet (též Vadžet, řecky Útó) znamená "Zelená", "Prosperující", "Trvající" nebo "Ta, která náleží papyru". Její jméno odkazuje na region Delty, kde byla tato bohyně uctívána a jehož byla patronkou.

Ikonografie a sféry vlivu

Bohyně Wadžet v supí podobě

Nejčastěji je tato bohyně zobrazována v podobě kobry, patronky Dolního Egypta.[1] Může být ovšem také zobrazena v lidské podobě, někdy se objevuje i jako žena s hlavou lvice [2] a vzhledem k těsné spojitosti s bohyní Nechbet se také může objevovat i jako supice nebo okřídlený had[3].


Mýty a funkce

Obě paní

Spolu se supí bohyní Nechbet, patronkou Horního Egypta, tvořila Wadžet dvojici ochranných bohyní, nazývaných Obě paní. Wadžet byla spojována s Dolním Egyptem a tedy také červenou dolnoegyptskou korunou, podobně jako Nechbet s hornoegyptskou. Obě paní se tedy objevují v důležitých okamžicích, souvisejících s faraonem, např. při jeho zrození, ve scénách korunovace, kdy každá z nich stojí po jedné panovníkově straně, ale např. také při důležitých bitvách. Objevují se také jako kojné nebo dokonce matky krále [4].

Samotná Wadžet se pak objevuje jako uraeus na panovníkově čele.

Obě paní bylo také jedním z královských jmen.

Ohnivá bohyně

Jelikož Wadžet měla ochrannou funkci a zároveň podobu hada, může vystupovat také jako jedna z bohyní v hadí podobě, které ochraňovaly egyptského panovníka a plivaly oheň proti jeho nepřátelům. V tomto aspektu může Wadžet vystupovat jako Reovo oko nebo jako jedna z nebezpečných bohyní ve lví podobě [5]

Ochránkyně

Především v Dendeře se Wadžet objevuje jako bohyně, která se starala o malého boha Hora, což ji spojuje také s bohyní Eset.[6] Pravděpodobně kvůli této roli ji Řekové ztotožňovali s bohyní Létó.


Patronka úrody

Vzhledem ke svému jménu byla Wadžet také dárkyní prosperity, hojnosti a úrody.[7]

Kult

Hlavní kultovní centrum Wadžety bylo v dolnoegyptských městech Pe a Dep, známých pak jako Bútó.[8] Její kult byl spojen se svatyněmi, nazývanými per-nu, jejichž tvary byly posléze adaptovány např. na některé předměty pohřební výbavy. [9].

Obzvláště od 26.dynastie se stávají populárními amulety se zobrazením této bohyně.

Reference

  1. Pinch 2002: 213
  2. Pinch 2002: 227
  3. Wilkinson 2003: 227
  4. Janák 2005: 188
  5. Wilkinson 2005: 227
  6. Wilkinson 2003: 227
  7. Janák 2005: 188
  8. Wilkinson 199: 297
  9. Janák 2005: 189-190

Literatura

Hasanien, Azza Farouk 2001. Some comparative studies of the goddesses Nekhbet und Wadjet. The Journal of the Faculty of Archaeology 9 (1998), 17-27.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Radwan, Ali 2003. Nekhbet with Wadjet or Isis with Nephtys: the lasting concept of two goddesses in ancient Egypt. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 217-224. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.

Wilkinson, T. A. H. 1999: Early dynastic Egypt. London: Routledge.