Individuální psychologie: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Individuální psychologie''' je psychologická teorie vycházející z díla vídeňského psychiatra [[Alfred Adler|Alfreda Adlera]]. | + | '''Individuální psychologie''' je psychologická teorie vycházející z díla vídeňského psychiatra [[Alfred Adler|Alfreda Adlera]]. Zabývá se zejména vlivem sourozeneckých vztahů a rodinného prostředí na život jedince, pocity méněcennosti a unikátním životním stylem jedince. |
| − | * | + | * Významný Adlerovým pokračovatelem je [[Rudolf Dreikurs]] (1897-1972). |
* Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností. <ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing. </ref> | * Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností. <ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing. </ref> | ||
== Psychoanalýza a Individuální psychologie == | == Psychoanalýza a Individuální psychologie == | ||
| − | V prvním desetiletí 20. století Adler spolupracoval s Freudem a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti. <ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )</ref> Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, | + | V prvním desetiletí 20. století [[Alfred Adler|Adler]] spolupracoval s [[Sigmund Freud|Freudem]] a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti. <ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )</ref> Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.<ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )</ref> Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> |
| − | == Hlavní | + | == Hlavní témata Inviduální psychologie == |
=== Komplex méněcennosti=== | === Komplex méněcennosti=== | ||
| − | Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví [[Křivice|křivicí]]. Adler označil pocity méněcennosti za '''situaci nedostatku''' a označil | + | Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví [[Křivice|křivicí]]. Adler označil pocity méněcennosti za '''situaci nedostatku''' a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti: |
"''Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství.''"<ref>Alfred Adler. (1964). <i>Superiority and the social interest</i>. Evanston: Northwesten University Press.</ref> (Adler, 1964) | "''Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství.''"<ref>Alfred Adler. (1964). <i>Superiority and the social interest</i>. Evanston: Northwesten University Press.</ref> (Adler, 1964) | ||
=== Sourozenecké pořadí === | === Sourozenecké pořadí === | ||
| − | Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za | + | Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za ukazatel jejich budoucího zaměření a vzorců chování. Pokud se například druhé dítě narodí příliš brzy po prvním, cítí se podle Adlera odstčeno, odcizuje se matce a cvičí se k osamělosti<ref>Alfred Adler. (n.d.) <i>What life should mean to you</i>. (1958). New York: Capricorn Books.</ref>. Druhému dítěti je naopak starší sourozenec podnětem k většímu usilování o úspěch. Nejmladší dítě má starší sourozence, které ho ve vývoji spíše popohánějí. Nikdy nezažije ztrátu pozornosti kvůli následnovníkovi a spíše očekává, že si bude žít jako princ nebo princezna.<ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing. </ref> |
"''Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo.''"<ref>Alfred Adler. (n.d.) <i>What life should mean to you</i>. (1958). New York: Capricorn Books.</ref>. | "''Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo.''"<ref>Alfred Adler. (n.d.) <i>What life should mean to you</i>. (1958). New York: Capricorn Books.</ref>. | ||
| − | |||
| − | |||
=== Životní styl === | === Životní styl === | ||
| − | Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzací, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry | + | Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzací, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> |
| − | |||
== Využití teorie == | == Využití teorie == | ||
Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradeneství a v práci s dětmi. Adlerův termín [[Komplex méněcennosti|komplex méněcennosti]] se stal součástí [[Laická psychologie|laické psychologie]]. | Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradeneství a v práci s dětmi. Adlerův termín [[Komplex méněcennosti|komplex méněcennosti]] se stal součástí [[Laická psychologie|laické psychologie]]. | ||
Verze z 14. 1. 2015, 15:34
Individuální psychologie je psychologická teorie vycházející z díla vídeňského psychiatra Alfreda Adlera. Zabývá se zejména vlivem sourozeneckých vztahů a rodinného prostředí na život jedince, pocity méněcennosti a unikátním životním stylem jedince.
- Významný Adlerovým pokračovatelem je Rudolf Dreikurs (1897-1972).
- Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností. [1]
Obsah
Psychoanalýza a Individuální psychologie
V prvním desetiletí 20. století Adler spolupracoval s Freudem a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti. [2] Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.[3] Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.[4]
Hlavní témata Inviduální psychologie
Komplex méněcennosti
Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.[5] Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví křivicí. Adler označil pocity méněcennosti za situaci nedostatku a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti:
"Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství."[6] (Adler, 1964)
Sourozenecké pořadí
Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za ukazatel jejich budoucího zaměření a vzorců chování. Pokud se například druhé dítě narodí příliš brzy po prvním, cítí se podle Adlera odstčeno, odcizuje se matce a cvičí se k osamělosti[7]. Druhému dítěti je naopak starší sourozenec podnětem k většímu usilování o úspěch. Nejmladší dítě má starší sourozence, které ho ve vývoji spíše popohánějí. Nikdy nezažije ztrátu pozornosti kvůli následnovníkovi a spíše očekává, že si bude žít jako princ nebo princezna.[8]
"Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo."[9].
Životní styl
Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzací, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.[10] Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.[11]
Využití teorie
Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradeneství a v práci s dětmi. Adlerův termín komplex méněcennosti se stal součástí laické psychologie.
- ↑ Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.
- ↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )
- ↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )
- ↑ Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
- ↑ Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
- ↑ Alfred Adler. (1964). Superiority and the social interest. Evanston: Northwesten University Press.
- ↑ Alfred Adler. (n.d.) What life should mean to you. (1958). New York: Capricorn Books.
- ↑ Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.
- ↑ Alfred Adler. (n.d.) What life should mean to you. (1958). New York: Capricorn Books.
- ↑ Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
- ↑ Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
