Individuální psychologie: Porovnání verzí
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
* Významný Adlerovým pokračovatelem je [[Rudolf Dreikurs]] (1897-1972). | * Významný Adlerovým pokračovatelem je [[Rudolf Dreikurs]] (1897-1972). | ||
| − | * Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností. <ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing. </ref> | + | * Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností.<ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.</ref> |
== Vztah k psychoanalýze == | == Vztah k psychoanalýze == | ||
| − | V prvním desetiletí 20. století [[Alfred Adler|Adler]] spolupracoval s [[Sigmund Freud|Freudem]] a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti. <ref name="Plhaková">Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.</ref> Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.<ref name="Plhaková" />Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.<ref name="Drapela">Drapela Victor J. (1997). | + | |
| + | V prvním desetiletí 20. století [[Alfred Adler|Adler]] spolupracoval s [[Sigmund Freud|Freudem]] a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti.<ref name="Plhaková">Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.</ref> Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.<ref name="Plhaková" /> Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.<ref name="Drapela">Drapela Victor J. (1997). ''Přehled teorií osobnosti''. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál</ref> | ||
== Hlavní pojmy == | == Hlavní pojmy == | ||
| + | |||
=== Komplex méněcennosti=== | === Komplex méněcennosti=== | ||
| − | Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.<ref name="Drapela"/>Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví [[Křivice|křivicí]]. Adler označil pocity méněcennosti za '''situaci nedostatku''' a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti: | + | |
| + | Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.<ref name="Drapela"/> Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví [[Křivice|křivicí]]. Adler označil pocity méněcennosti za '''situaci nedostatku''' a označil je za základní [[Motivace|motivační činitel]] v každé lidské činnosti: | ||
"''Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství.''"<ref>Alfred Adler. (1964). <i>Superiority and the social interest</i>. Evanston: Northwesten University Press.</ref> (Adler, 1964) | "''Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství.''"<ref>Alfred Adler. (1964). <i>Superiority and the social interest</i>. Evanston: Northwesten University Press.</ref> (Adler, 1964) | ||
=== Sourozenecké pořadí === | === Sourozenecké pořadí === | ||
| − | Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za ukazatel jejich budoucího zaměření a vzorců chování. Pokud se například druhé dítě narodí příliš brzy po prvním, cítí se podle Adlera | + | |
| + | Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za ukazatel jejich budoucího zaměření a vzorců chování. Pokud se například druhé dítě narodí příliš brzy po prvním, cítí se podle Adlera odstrčeno, odcizuje se matce a cvičí se k osamělosti <ref name="Adler">Alfred Adler. (n.d.) ''What life should mean to you''. (1958). New York: Capricorn Books.</ref>. Druhému dítěti je naopak starší sourozenec podnětem k většímu usilování o úspěch. Nejmladší dítě má starší sourozence, které ho ve vývoji spíše popohánějí. Nikdy nezažije ztrátu pozornosti kvůli následovníkovi a spíše očekává, že si bude žít jako princ nebo princezna.<ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.</ref> | ||
"''Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo.''"(Adler, 1958)<ref name="Adler" /> | "''Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo.''"(Adler, 1958)<ref name="Adler" /> | ||
| + | |||
=== Životní styl === | === Životní styl === | ||
| − | Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o | + | |
| + | Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.<ref name="Drapela" /> Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.<ref name="Drapela" /> | ||
== Dopad == | == Dopad == | ||
| − | Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém | + | |
| + | Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v [[Psychologické poradenství|psychologickém poradenství]] a v práci s dětmi. Adlerův termín [[Komplex méněcennosti|komplex méněcennosti]] se stal součástí [[Laická psychologie|laické psychologie]]. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
| + | |||
<references /> | <references /> | ||
=== Použitá literalura === | === Použitá literalura === | ||
| + | |||
* Alfred Adler. (1958) What life should mean to you. New York: Capricorn Books. | * Alfred Adler. (1958) What life should mean to you. New York: Capricorn Books. | ||
* Alfred Adler. (1964). Superiority and the social interest. Evanston: Northwesten University Press. | * Alfred Adler. (1964). Superiority and the social interest. Evanston: Northwesten University Press. | ||
| Řádek 36: | Řádek 45: | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
| + | |||
[[Alfred Adler]] | [[Alfred Adler]] | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| + | |||
Adler, Individuální pychologie, komplex méněcennosti, styl, sourozenci | Adler, Individuální pychologie, komplex méněcennosti, styl, sourozenci | ||
[[Kategorie: Psychologie|*]] | [[Kategorie: Psychologie|*]] | ||
Verze z 16. 1. 2015, 03:21
Individuální psychologie je psychologická teorie vycházející z díla vídeňského psychiatra Alfreda Adlera. Zabývá se zejména vlivem sourozeneckých vztahů a rodinného prostředí na život jedince, pocity méněcennosti a unikátním životním stylem jedince.
- Významný Adlerovým pokračovatelem je Rudolf Dreikurs (1897-1972).
- Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností.[1]
Obsah
Vztah k psychoanalýze
V prvním desetiletí 20. století Adler spolupracoval s Freudem a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti.[2] Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.[2] Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.[3]
Hlavní pojmy
Komplex méněcennosti
Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.[3] Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví křivicí. Adler označil pocity méněcennosti za situaci nedostatku a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti:
"Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství."[4] (Adler, 1964)
Sourozenecké pořadí
Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za ukazatel jejich budoucího zaměření a vzorců chování. Pokud se například druhé dítě narodí příliš brzy po prvním, cítí se podle Adlera odstrčeno, odcizuje se matce a cvičí se k osamělosti [5]. Druhému dítěti je naopak starší sourozenec podnětem k většímu usilování o úspěch. Nejmladší dítě má starší sourozence, které ho ve vývoji spíše popohánějí. Nikdy nezažije ztrátu pozornosti kvůli následovníkovi a spíše očekává, že si bude žít jako princ nebo princezna.[6]
"Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo."(Adler, 1958)[5]
Životní styl
Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.[3] Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.[3]
Dopad
Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradenství a v práci s dětmi. Adlerův termín komplex méněcennosti se stal součástí laické psychologie.
Odkazy
Reference
- ↑ Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.
- ↑ 2,0 2,1 Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál
- ↑ Alfred Adler. (1964). Superiority and the social interest. Evanston: Northwesten University Press.
- ↑ 5,0 5,1 Alfred Adler. (n.d.) What life should mean to you. (1958). New York: Capricorn Books.
- ↑ Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.
Použitá literalura
- Alfred Adler. (1958) What life should mean to you. New York: Capricorn Books.
- Alfred Adler. (1964). Superiority and the social interest. Evanston: Northwesten University Press.
- Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
- Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.
- Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.
Související články
Klíčová slova
Adler, Individuální pychologie, komplex méněcennosti, styl, sourozenci
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
