Hardžedef: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Hardžedef''' byl syn faraona [[Chufu|Chufua]] ze 4.dynastie. Jeho jméno je doloženo na nápisu ve [[Wádí Hammamát]], a je psáno v kartuši, stejně jako jméno panovníka Chufua a Hardžedefových bratrů Chufua, [[Radžedef|Radžedefa]], [[Rachef|Rachefa]] a '''Bauefrea.''' | + | '''Hardžedef''' byl syn faraona [[Chufu|Chufua]] ze 4.dynastie. Jeho jméno je doloženo na nápisu ve [[Wádí Hammamát]], a je psáno v kartuši, stejně jako jméno panovníka Chufua a Hardžedefových bratrů Chufua, [[Radžedef|Radžedefa]], [[Rachef|Rachefa]] a '''Bauefrea.''' Ohledně posledně zmiňovaného prince, stejně jako Hardžedefa, neexistují, či jsou přinejmenším sporné doklady o tom, zdali někdy vládli. Skutečnost, že jejich jména jsou zde zapsaná v kartuších, tak zůstává nevyřešenou otázkou.<ref>Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.</ref> |
'''Hrobka v Gíze''' | '''Hrobka v Gíze''' | ||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
V egyptské tradici Hardžedef vystupuje jako bájný mudrc, a po své smrti byl zřejmě zbožštěn. | V egyptské tradici Hardžedef vystupuje jako bájný mudrc, a po své smrti byl zřejmě zbožštěn. | ||
− | Byl pokládán za autora | + | |
− | Objevuje se na [[papyrus Westcar|papyru Westcar]] jako nejmoudřejší z Chufuových synů, který, narozdíl od svých bratrů, kteří vyprávějí o dávných mudrcích, předvede před faraona mudrce a mága žijícího. <ref>Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)</ref> | + | Byl pokládán za autora pravděpodobně nejstaršího, fragmentárně dochovaného díla egyptské didaktické literatury, tzv. [[Hardžedefovo naučení|Hardžedefova naučení]]. |
− | V pozdější tradici byl též považován za objevitele | + | |
+ | Objevuje se též v rámcovém příběhu na [[papyrus Westcar|papyru Westcar]] jako nejmoudřejší z Chufuových synů, který, narozdíl od svých bratrů, kteří vyprávějí o dávných mudrcích, předvede před faraona mudrce a mága žijícího. <ref>Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)</ref> | ||
+ | |||
+ | V pozdější tradici byl též považován za objevitele několika kapitol z [[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]]. | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
[[Kategorie: Egyptologie|Stará říše|Osobnosti Staré říše]] | [[Kategorie: Egyptologie|Stará říše|Osobnosti Staré říše]] |
Verze z 22. 1. 2015, 23:00
Hardžedef byl syn faraona Chufua ze 4.dynastie. Jeho jméno je doloženo na nápisu ve Wádí Hammamát, a je psáno v kartuši, stejně jako jméno panovníka Chufua a Hardžedefových bratrů Chufua, Radžedefa, Rachefa a Bauefrea. Ohledně posledně zmiňovaného prince, stejně jako Hardžedefa, neexistují, či jsou přinejmenším sporné doklady o tom, zdali někdy vládli. Skutečnost, že jejich jména jsou zde zapsaná v kartuších, tak zůstává nevyřešenou otázkou.[1]
Hrobka v Gíze
Hardžedef byl pohřben v Gíze, a to v mastabě označované G 7210-7220 na východním pohřebišti. Existují doklady, že Hardžedef stále žil za vlády faraona Menkaurea, musel být tedy pohřben někdy v období konce 4.dynastie. [2]
Hardžedef jako mudrc
V egyptské tradici Hardžedef vystupuje jako bájný mudrc, a po své smrti byl zřejmě zbožštěn.
Byl pokládán za autora pravděpodobně nejstaršího, fragmentárně dochovaného díla egyptské didaktické literatury, tzv. Hardžedefova naučení.
Objevuje se též v rámcovém příběhu na papyru Westcar jako nejmoudřejší z Chufuových synů, který, narozdíl od svých bratrů, kteří vyprávějí o dávných mudrcích, předvede před faraona mudrce a mága žijícího. [3]
V pozdější tradici byl též považován za objevitele několika kapitol z Knihy mrtvých.
Reference
- ↑ Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
- ↑ Porter, B.; Moss,R. 1974 :Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Statues, Reliefs and Paintings Volume III: Memphis, Part I Abu Rawash to Abusir. 2nd edition.
- ↑ Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)