Prenatální období: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Nedostatečné reference}} | {{Nedostatečné reference}} | ||
| − | * | + | * Prenatální období nebylo dlouhou dobu do [[Vývojová psychologie|vývojové psychologie]] zahrnuto |
| − | * | + | * Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období |
| − | * | + | * Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání |
| − | * | + | * To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období |
| − | * | + | * Průkopníky byli '''A. Gessel''', který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a '''Minkowski''', který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 '''Preyer''' v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor. |
== Biologie == | == Biologie == | ||
* plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník | * plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník | ||
| − | * '''amnion''' – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr | + | * '''amnion''' – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr |
* '''plodová voda''' - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky | * '''plodová voda''' - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky | ||
| − | * '''chorion''' – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko | + | * '''chorion''' – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko |
* '''plodové lůžko (placenta)''' – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují) | * '''plodové lůžko (placenta)''' – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují) | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
* produkuje hormony, které udržují těhotenství | * produkuje hormony, které udržují těhotenství | ||
* zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu | * zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu | ||
| + | |||
== Období prenatálního vývoje == | == Období prenatálního vývoje == | ||
| + | |||
* '''nidace''' = zahnízdění - '''blastomerové období''' - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu) | * '''nidace''' = zahnízdění - '''blastomerové období''' - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu) | ||
* '''embryonální období''' - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné) | * '''embryonální období''' - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné) | ||
Aktuální verze z 31. 1. 2015, 01:25
|
Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné. |
|
- Prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto
- Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období
- Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání
- To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období
- Průkopníky byli A. Gessel, který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a Minkowski, který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 Preyer v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.
Obsah
Biologie
- plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník
- amnion – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr
- plodová voda - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
- chorion – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko
- plodové lůžko (placenta) – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)
Funkce placenty
- zprostředkovává výživu plodu
- do krve matky se přes ni vylučují škodlivé produkty metabolismu
- zprostředkovává příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého
- ochranná bariéra před vniknutím škodlivin z těla matky k dítěti – není dokonalé
- produkuje hormony, které udržují těhotenství
- zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu
Období prenatálního vývoje
- nidace = zahnízdění - blastomerové období - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu)
- embryonální období - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné)
- fetální - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne
Odkazy
Reference
Použitá literatura
Zdroj
Článek vychází z výpisků pro přednášku Vývojová psychologie pro bakalářský program Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Lenka Šulová.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
