Wádí al-Jarf: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
==== Zóna 1 ==== | ==== Zóna 1 ==== | ||
V blízkosti vodního pramene se nachází komplex 29 galerií vytesaných do skály, které sloužily jako sklady pro materiál. Průměrně jsou dlouhé 15-20 m, přičemž nejdelší z nich dosahuje až 34 m. Široké jsou 3 m a vysoké 2,5 m. Podobné skladovací galerie známe i z dalších lokalit jako Ayn Sukhna a Mersa Gawasis. | V blízkosti vodního pramene se nachází komplex 29 galerií vytesaných do skály, které sloužily jako sklady pro materiál. Průměrně jsou dlouhé 15-20 m, přičemž nejdelší z nich dosahuje až 34 m. Široké jsou 3 m a vysoké 2,5 m. Podobné skladovací galerie známe i z dalších lokalit jako Ayn Sukhna a Mersa Gawasis. | ||
+ | |||
+ | 19 galerií je situováno okolo skalnatého výběžku a 10 je vytesáno do skály na jedné straně malého blízkého wádí. Jednotlivé galerie byly uzavírány pomocí velkého pískovcového balvanu. | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> |
Verze z 8. 2. 2015, 16:50
Wádí al-Jarf je lokalita nacházející se na západním pobřeží Suezského zálivu u ústí Wádí Arába, asi 100 km jižně od lokality Ayn Sukhna. V roce 2008 objeven přístav z doby 4. dynastie, který se tak stal nejstarším dosud objeveným přístavem v Egyptě.
Na lokalitě bylo objeveno také množství fragmentů papyrů, které představují zásadní objev ze dvou důvodů. Předně se jedná o vůbec nejstarší doložené popsané papyry v Egyptě. Zásadní informaci přinesl ale také papyrus datovaný do 27. roku vlády panovníka Chufua, což je zatím jeho nejvyšším doloženým rokem vlády.[1]
Archeologické výzkumy
- 1823 lokalitu poprvé zmiňují John Gardner Wilkinson a James Burton[2]
- 1954-1956 François Bissey a René Chabot-Morisseau znovuobjevují lokalitu a provádějí zde první průzkumy[3]
- roku 2008 byla s pomocí poznámek Bisseye a Chabot-Morisseaua a satelitních snímků Google Earth lokalita opětovně identifikována
- od roku 2011 je zde prováděn výzkum archeology z univerzity Sorbonne v Paříži a z Francouzského Institutu v Káhiře pod vedením Pierra Talleta
Lokalita
Wádí al-Jarf se skládá ze šesti menších lokalit (Zóna 1-6)
Zóna 1
V blízkosti vodního pramene se nachází komplex 29 galerií vytesaných do skály, které sloužily jako sklady pro materiál. Průměrně jsou dlouhé 15-20 m, přičemž nejdelší z nich dosahuje až 34 m. Široké jsou 3 m a vysoké 2,5 m. Podobné skladovací galerie známe i z dalších lokalit jako Ayn Sukhna a Mersa Gawasis.
19 galerií je situováno okolo skalnatého výběžku a 10 je vytesáno do skály na jedné straně malého blízkého wádí. Jednotlivé galerie byly uzavírány pomocí velkého pískovcového balvanu.
Reference
- ↑ Tallet, P - Marouard, G. 2014: The Harbor of Khufu on the Red Sea Coast at Wadi al-Jarf, Egypt. In: Near Eastern Archaeology (NEA) 77/1, 4-14 online
- ↑ Wilkinson J. G. 1832: Note on a part of the Eastern Desert of Upper Egypt. In: Journal of the Royal Geographical Society 2: 28–34.
- ↑ Lacaze, G. - Camino, L. 2008: Mémoires de Suez. François Bissey et René Chabot-Morisseau à la découverte du désert Oriental d’Égypte (1945-1956) , Pau.
Literatura
Tallet, P. 2012: Ayn Sukhna and Wadi el-Jarf: Two newly discovered pharaonic harbours on the Suez Gulf. In: British Museum Studies in Ancient Egypt and Sudan 18: 147–68 online
Tallet, P. 2014: Des papyrus du temps de Chéops au Ouadi el-Jarf (Golfe de Suez), BSFE 188, p. 25-49. online
Tallet, P. - Marouard, G. 2012: An early pharaonic harbour on the Red Sea coast. In: Egyptian Archaeology 40, p. 40-43. online
Tallet, P. - Marouard, G. - Laisney, D. 2012: Un port de la IVe dynastie au ouadi el-Jarf (mer Rouge). In: BIFAO 112, p. 399-446 online
Wilkinson J. G. 1832: Note on a part of the Eastern Desert of Upper Egypt. In: Journal of the Royal Geographical Society 2: 28–34.