Důsledky informačního zahlcení

Důsledky informačního zahlcení souvisejí s informační explozí, která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.

• Informační zahlcení charakterizuje (podle Tofflera) databáze Národní knihovny ČR takto: "Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“.

Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení

Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a komunikačních kanálů v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:

1. Vznik písma ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.
2. Vynález knihtisku (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.
3. Vývoj informačních technologií s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem počítačů v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl internet, který zásadně změnil práci s informacemi.

Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – informační zahlcení. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog Alvin Toffler (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.

Informační exploze a její předpoklady

Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, znalostech a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).

Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat 3 hlavními faktory:

Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.

1. Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě (digitalizace – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).
2. Dostupnost k těmto informacím a dokumentům díky lepšímu síťovému připojení (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).
3. Platnost Moorova zákona o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).

Důsledky a problémy informační exploze

• Data vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více informací než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.
  

• Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více specialistů na informace.
  

• Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje. Tím se tak narušuje proces: informace -> znalosti.
  

Přístup k problematice a možnosti řešení

Vyhledávání informací

Vyhledávání skrze 2 přístupy, můžeme vytvářet metadata a tím zpracovávat a vyhledávat informace:

1. Ruční přístup – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).
2. Strojové zpracování – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v kyberprostoru. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.

Trojí přístup řešení informačního zahlcení

1. Search engines - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí googlovského vyhledávače (povrchový web).
2. Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu – např. Wikipedie.
3. Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.

Odkazy

Použitá literatura

• Alvin Toffler. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler
• Havlová, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
• SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.

Doporučená literatura

• GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.

Grafická příloha

Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229

Související články

• Informační exploze
• Moorův zákon
• Internet
• Kybeprostor
• Alvin Toffler

Klíčová slova

Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace