Psychika: Porovnání verzí

Řádek 19: Řádek 19:
  
 
== Dimenze psychiky ==
 
== Dimenze psychiky ==
−
Mezi základní dimenze psychiky se řadí '''prožívání a chování''', '''vědomí a nevědomí'''.
+
Mezi základní dimenze psychiky se řadí '''prožívání a chování''', '''[[vědomí]] a [[nevědomí]]'''.
  
 
=== Prožívání ===
 
=== Prožívání ===
Řádek 29: Řádek 29:
 
[[Chování]] je projevem prožívání. Je to lidská tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit. Například [[Behaviorismus|behaviorismus]] zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace. Chování lze dělit například na '''volní''' (úmyslné, záměrné, tzv. jednání) a '''mimovolní''' (bezděčné) nebo '''verbální''' a '''neverbální'''.
 
[[Chování]] je projevem prožívání. Je to lidská tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit. Například [[Behaviorismus|behaviorismus]] zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace. Chování lze dělit například na '''volní''' (úmyslné, záměrné, tzv. jednání) a '''mimovolní''' (bezděčné) nebo '''verbální''' a '''neverbální'''.
  
−
=== [[Vědomí]] ===
+
== Zdroje ==
−
Filozofické vymezení vědomí, problém vztahu mysli a těla:
+
<references/>
−
* dualismus (Descartes) x monismus (Spinoza)
 
−
Psychologické zkoumání vědomí:
 
−
* hlavní výzkumnou metodou '''introspekce''' - zkoumání hypotetických elementů vědomí (Wundt)
 
−
* [[John B. Watson|Watson]], [[Ivan Petrovič Pavlov|Pavlov]] považovali zkoumání vědomí za nevědecké
 
−
* Skinner považoval vědomí za epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity
 
−
* rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století – [[humanistická psychologie|humanistická]] a [[kognitivní psychologie]]
 
−
* podle Jamese je vědomí '''spojitý proud psychických zážitků'''
 
−
* funkce vědomí podle Kihlstroma:
 
−
:# '''sledování''' (monitoring) sebe sama a okolního prostředí 
 
−
:# '''ovládání''' (controlling) sebe sama a okolního prostředí
 
  
−
=== [[Nevědomí]] ===
+
=== Použitá literatura ===
−
* souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání
 
−
* [[Sigmund Freud|Freud]], [[Carl Gustav Jung|Jung]] (kolektivní x osobní nevědomí), Assagioli (vajíčkový model nevědomí)
 
  
−
== Zdroje ==
 
−
<references/>
 
  
 
[[Kategorie: Psychika|*]]
 
[[Kategorie: Psychika|*]]
 
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]

Verze z 2. 3. 2015, 17:33

Psychika (z řec. psyché – duše) je souhrn duševních dějů během celého lidského života.[1] Skládá se ze dvou základních dimenzi: prožívání a chování.[2] Jedná se o nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem. Na rozdíl od duše, která je spíše filozofickým a náboženským pojmem, je psychika psychologickým výkladovým rámcem k popisu lidské osobnosti.

  • V řeckém bájesloví byla mladá krásná Psyché bohyní duševní krásy, milenkou Erotovou.
  • V současné psychologii převládá pojem mysl (mind).[3]

Základní psychické jevy

Lidská psychika obsahuje tři základní fenomény: procesy, obsahy a stavy.

Psychické procesy

Psychické procesy vedou ke vzniku psychických obsahů. K psychickým obsahům patří například sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd. V psychologii se tradičně dělí procesy následovně:

  1. kognitivní procesy (někdy též poznávací) - Lze je chápat jako analogii k lidskému rozumu. Slouží k získávání a zpracování informací z vnějšího světa.
  2. emocionální procesy (někdy též afektivní) - Vedou ke vzniku emocí, prožitků a citů a v laické psychologii bývají kladeny do protikladu k procesům kognitivním.
  3. motivační procesy (někdy též motivačně-volní či konativní) - Duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování.

Psychické stavy

Psychické stavy jsou relativně stabilní psychické obsahy. Dělíme je na:

  1. dočasné - Dobrá x špatná nálada, únava, ospalost atd.
  2. trvalé - Relativně stálé charakteristiky psychického dění. Každý člověk má tendenci k určité převládající náladě, která ovlivňuje ostatní psychické procesy i chování.

Dimenze psychiky

Mezi základní dimenze psychiky se řadí prožívání a chování, vědomí a nevědomí.

Prožívání

Prožívání je nepřetržitý tok psychických obsahů, které probíhají při různých stupních bdělosti. Psychický zážitek má tři stránky - kognitivní, emocionální a citovou - kdy jedna či více z nich může vstupovat do popředí v závilosti na typu situace. Předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli.

  • U Williama Jamese je prožívání ztotožňováno s vědomím. Při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí → vědomí je podle něho plynulý tok či proud s klidnými i prudšími místy.

Chování

Chování je projevem prožívání. Je to lidská tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit. Například behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace. Chování lze dělit například na volní (úmyslné, záměrné, tzv. jednání) a mimovolní (bezděčné) nebo verbální a neverbální.

Zdroje

  1. ↑ Plháková Alena. (2004). Učebnice obecné psychologie. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.
  2. ↑ Nakonečný Milan. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.
  3. ↑ Plháková Alena. (2004). Učebnice obecné psychologie. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.

Použitá literatura

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychika&oldid=18103“