Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
Pojem informace je nejasný a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje obrovské množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých aspektů a zkoumají jeho jednotlivé fasety. Různé přístupy k pojmu informace má informační věda, komunikační teorie, estetika, informatika, sémiotika, počítačová věda, logika, filosofie, fyzika, biologie, kybernetika a další obory. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení.
+
Pojem informace je nejasný a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje obrovské množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých úhlů. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení. Podle asi nejběžnější definice je informace "zpráva (sdělení) nesenou médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy", což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:
 
 
V tomto popisu záměrně nerozebírám notoricky známé definice informace jako je Wienerova "Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním" + "informace není ani hmota, ani energie, ale informace" nebo Shannonova definice (ten šílený vzoreček) nebo "a difference which makes a difference" [http://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson Gregoryho Batesona].
 
 
 
Podle asi nejběžnější definice je informace "zpráva (sdělení) nesenou médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy", což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:
 
  
 
<blockquote>"Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place."</blockquote>
 
<blockquote>"Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place."</blockquote>
 
==Obsah==
 
  
 
=== Etymologie a krátká historie pojmu ===
 
=== Etymologie a krátká historie pojmu ===
  
Latinské podstatné jméno informatio značilo původně "obrys" nebo "tvar" a sloveso informare, znamená původně "dávat tvar", "utvářet podobu", "formovat". Postupně (ve středověké filozofii) přibírá pojem informace i významy "výklad" nebo "poučení", tedy něco, co umožňuje "rozpoznat obrys". S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "komunikování něčeho k někomu", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost, a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako záznam nebo data, které je třeba popisovat, ukládat a třídit.
+
S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "komunikování něčeho k někomu", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost, a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako záznam nebo data, které je třeba popisovat, ukládat a třídit.
  
 
Je pozoruhodné, jak je tento vývoj podobný [http://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Popper Popperovu] konceptu tří světů.
 
Je pozoruhodné, jak je tento vývoj podobný [http://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Popper Popperovu] konceptu tří světů.
Řádek 26: Řádek 20:
 
* Informace podle Luciana Floridiho
 
* Informace podle Luciana Floridiho
 
* Informace podle Yvese Decadta
 
* Informace podle Yvese Decadta
 +
* Shannonovo pojetí informace
 +
* Wienerovo pojetí informace
 
* Humberto Maturana a teorie poznání Santiago - postmoderní pojetí informace
 
* Humberto Maturana a teorie poznání Santiago - postmoderní pojetí informace
  

Verze z 15. 4. 2015, 21:47

Pojem informace je nejasný a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje obrovské množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých úhlů. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení. Podle asi nejběžnější definice je informace "zpráva (sdělení) nesenou médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy", což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:

"Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place."

Etymologie a krátká historie pojmu

S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "komunikování něčeho k někomu", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost, a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako záznam nebo data, které je třeba popisovat, ukládat a třídit.

Je pozoruhodné, jak je tento vývoj podobný Popperovu konceptu tří světů.

Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě práce Claude Shannona "A Methematical Theory of Communication" (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v následujících oblastech:

  • informační entropie
  • tichá informace
  • bit - nový způsob pohledu na základní jednotku informace; bit jako číslice dvojkové číselné soustavy, je jednotkou informace. Jeden bit bývá vyčíslen jako znalost výsledku pozorování náhodného jevu, jehož pravděpodobnost je 50 %

Přístupy k pojmu informace dle osobností

  • Pojem informace jak jej chápe M. Buckland
  • Informace podle Luciana Floridiho
  • Informace podle Yvese Decadta
  • Shannonovo pojetí informace
  • Wienerovo pojetí informace
  • Humberto Maturana a teorie poznání Santiago - postmoderní pojetí informace

Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů

  • Teorie informace
  • Kybernetika
  • Obecná teorie systémů
  • Počítačová věda, informatika
  • Sociální komuniace
  • Sémiotika, sémantika, lingvistika
  • Informační věda (sociální informatika)
  • Manažerská věda (operační výzkum)
  • Informační management

Paul Otlet (23. 8. 1868 - 10. 12. 1944) - belgický právník a bibliograf, jeden ze zakladatelů informační vědy, autor spisu o teorii dokumentace (Traité de documentation). Spolu s Henri La Fontainem založili Mezinárodní bibliografický institut v Bruselu (Institut international de bibliographie, 1895 - 1934) s cílem zachytit celosvětovou literární produkci (cca 15 milionů záznamů). Pro obsahové zatřídění záznamů vytvořili Mezinárodní desetinné třídění.

Shyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972)

George Kingsley Zipf (1902 - 1950) - americký psycholog a lingvista, profesor lingvistiky na Harvardově univerzitě. Věnoval se kvantitativní analýze jazyka, zformuloval tvrzení o inverzní závislosti počtu slov v textu a frekvence jejich výskytu (Zipfův zákon).

Samuel Clemens Bradford (1878 - 1948) - americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Výsledky studia rozložení článků v odborných časopisech z oboru geofyziky zobecnil v tzv. Bradfordův zákon, platný pro všechny obory.

Derek J. De Solla Price (1922 - 1983) - americký historik vědy, zakladatel scientometrie. V dílech Little Science, Big Science (1963) a Science Since Babylon (1961) mj. empiricky prokázal exponenciální vzrůst počtu dokumentů.

Vannevar Bush (1890 - 1974) - ředitel MIT ( Massachusetts Institute of Technology) a amerického úřadu pro vědu a výzkum (US Office for Scientific Research and Development), poradce prezidenta Roosevelta. Autor návrhu hypertextového systému (memex), který by organizoval informace a umožňoval přístup k nim na principu podobném asociativnosti lidského myšlení.

Gerald Salton (1927 - 1995) - profesor matematiky a počítačové vědy na Harvardově univerzitě (1958 - 1965), kde mj. vytvářel programy pro počítač Mark IV, a na Cornellově univerzitě (od r. 1965). Šéfredaktor časopisu Communications of the ACM. Věnoval se zejména výzkumu zpracování přirozeného jazyka a jeho využití při vyhledávání informací. Tvůrce rešeršního systému SMART, jehož principy využívají dodnes četné současné systémy fulltextového vyhledávání informací.

Eugen Garfield (16. 9. 1925) - zakladatel a čestný ředitel Institute of Scientific Information, od r. 1955 vydává Science Citation Index, vydavatel časopisu Scientist. Od roku 1999 prezident ASIST (American Society for Information Science and Technology).

Jiří Cejpek (20. 2. 1928 - 26. 12. 2005) - profesor Univerzity Karlovy. V letech 1956 - 1970 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nejprve jako odborný asistent a od roku 1968 jako docent katedry knihovnictví a vědeckých informací. V letech 1974 - 1985 vedl v Slovenské technické knižnici v Bratislavě výzkum automatizovaných informačních systémů v právu a novinářství, v letech 1985 - 1989 v Československém středisku výstavby a architektury projektoval automatizovaný informační systém pro stavebnictví. Po roce 1989 se vrátil na FF UK, v roce 1991 jmenován profesorem. V letech 1990 - 1994 stál v čele Ústavu informačních studií a knihovnictví, od roku 1994 vedl nově založený Ústav bohemistiky a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Autor a spoluautor četných monografií, učebnic a řady odborných článků a statí věnovaných knihovnictví, bibliografii, knihovědě, sociální informatice a informační vědě.