Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory

Pojem informace má mnoho významů a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje velké množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých úhlů. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení. Podle asi nejběžnější definice je informace "zpráva (sdělení) nesená médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy", což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:

"Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place."

Etymologie a krátká historie pojmu

Pojem informace vychází z latinského informatio (představa, obrys) které je odvozeno z informare (dodávat tvar, formovat). Ve středověké filozofii byl tedy tento termín užíván ve smyslu "formulovat myšlenku". S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "komunikování něčeho k někomu", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako "energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost", a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako "záznam nebo data, která je třeba popisovat, ukládat a třídit."

Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě práce Claude Shannona "A Methematical Theory of Communication" (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v tématech jako entropie, tichá informace a bit.

Přístupy k pojmu informace dle osobností

Jak chápe informaci Michael Buckland

Bucklandův pohled na informaci vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:

• Informace jako znalost - je objektem informace jako procesu. Jedná se o nehmotnou entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra).
• Informace jako dokument - hmatatelná entita, dokument. Jde o informaci v určité materiální reprezentaci (fixovanou).
• Informace jako proces - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.

Jak chápe informaci Luciano Floridi

Od roku 1990 se objevuje nová oblast výzkumu pojmu informace tzv. "filozofie informace" Luciana Floridiho. Podle ní je význam slova „informace“ závislý na tom, jaký způsobem je informace definována. Definuje tedy čtyři vzájemně propojené fenomény tohoto slova:

• Informace „o něčem“ (např. jízdní řády)
• Informace „ jako něco“ (např. DNA, otisk prstu)
• Informace „pro něco“ (např. algoritmus, instrukce)
• Informace „v něčem“ (např. vzorce)

Jak chápe informaci Yves Decadt

Yves Decadt rozlišuje tři typy informace založené na vztahu mezi významem informace a fyzikálním nosičem informace (hmotou(energií). Tuto kontextuální závislost potom nazývá kódem.

• „Gama“ informace je ryze symbolická, je používaná v lidském jazyce a genetickém kódu všech biologických organismů.
• „Beta“ informace je chápána jako informační proces. Např. kapka vody dopadající na hladinu je typický příklad „beta“ informace. „Komunikace“ mezi molekulami vody je výsledkem dynamického procesu.
• „Alfa“ informace je látkově závislá informace, jako důsledek prostorové struktury a tvaru hmoty.

Jak chápe informaci Claude Shannon

Shannon se ve svém pojetí informace dívá na problém pouze z matematicko-statistického hlediska. Podle něj je "informace vlastnost, která odstraňuje vrozenou neznalost příjemce. Množství informace obsažené ve zprávě je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději, odstraněná realizací tohoto děje."

Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů

• Teorie informace pohlíží na informaci pouze z hlediska kvantitativního, zcela tak odhlíží od sémantického významu informace.
• Kybernetika vidí informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."
• Sociální komunikace bere informaci jako "obsah procesu lidské komunikace, odevzdávání a přijímání oznámení, jejich kontaktem, zvukem, signálem a prostředky masové komunikace."
• Sémiotika, sémantika, lingvistika se zabývá informací z hlediska jejího významu a smyslu.

Měření informace

Vzhledem k rozličným pohledům na informaci není možné určit ani jednotné měření informace. Obecně existují dva odlišné přístupy k měření informací:

• Sémantický (informační) - kvalitativní - měří informační hodnotu, vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti. Čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
• Technický (kybernetický) - kvantitativní - za jednotku informace se pokládá 1 bit (binary digit = dvojková číslice) = množství informací nesených volbou mezi dvěma stejně pravděpodobnostními výsledky.

Odkazy

Použitá literatura

BAWDEN, David, ROBINSON, Lyn. Introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-1-85604-810-1.

Související články

Čtyři aspekty informace (Buckland)
Informace
Sémantika a syntaxe informace
Shannonovo chápání informace

Externí odkazy

SOUČEK, Martin. Informační věda. In: Informační věda.cz: Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf

Klíčová slova

Informace, filozofie informace, teorie informace, kybernetika, měření informace.