Gestalt terapie: Porovnání verzí
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Teoretická východiska == | == Teoretická východiska == | ||
− | Za duchovního otce je považován Frederick Perls. Na vzniku uceleného terapeutického směru se významně podílela též jeho žena [[Laura Perlsová]] a americký sociolog [[Paul Goodman]]. Gestalt terapie se vytvářela na základě filozofických a psychologických směru, mezi než patří zejména [[existencialismus]], [[fenomenologie]], zen buddhismus, [[psychoanalýza]], [[Gestaltismus]], [[holismus]] a [[bioenergetika]].<ref name="multiple1" /> | + | Za duchovního otce je považován Frederick Perls. Na vzniku uceleného terapeutického směru se významně podílela též jeho žena [[Laura Perlsová]] a americký sociolog [[Paul Goodman]]. Gestalt terapie se vytvářela na základě filozofických a psychologických směru, mezi než patří zejména [[existencialismus]], [[fenomenologie]], zen buddhismus, [[psychoanalýza]], [[Gestaltismus]], [[holismus]] a [[bioenergetika]].<ref name="multiple1" /> Základní principy Gestalt terapie zpřístupňuje veřejnosti v roce 1951 kniha ''Gestalt Therapy: Excitement and Growth in the Human Personality''. |
− | |||
* Gestalt terapie klade důraz na neustále propracovávané uvědomování vlastního vnímání, prožívání a jednání v situaci: teď a tady. To umožňuje jedinci prohloubit vlastní vnímání a tak se více řídit vlastní svobodnou volbou a přijímat za svá rozhodnutí odpovědnost. | * Gestalt terapie klade důraz na neustále propracovávané uvědomování vlastního vnímání, prožívání a jednání v situaci: teď a tady. To umožňuje jedinci prohloubit vlastní vnímání a tak se více řídit vlastní svobodnou volbou a přijímat za svá rozhodnutí odpovědnost. | ||
Aktuální verze z 3. 7. 2015, 16:29
Gestalt terapie je existenciální a zážitková forma psychoterapie, která zdůrazňuje význam osobní odpovědnosti, zaměřuje se na přítomný okamžik a vztah klient/terapeut. Gestalt terapie byla vyvinuta Fritzem Perlsem, Laurou Perls a Paulem Goodmanem ve 40. a 50. letech 20. století.
- Název vychází z něm. slova "Gestalt", které znamená "tvar" a jež lze opsat jako "smysluplně organizovaný celek".[1]
- Český ekvivalent "tvarová terapie" Karla Balcara se neujal.[1]
Obsah
Teoretická východiska
Za duchovního otce je považován Frederick Perls. Na vzniku uceleného terapeutického směru se významně podílela též jeho žena Laura Perlsová a americký sociolog Paul Goodman. Gestalt terapie se vytvářela na základě filozofických a psychologických směru, mezi než patří zejména existencialismus, fenomenologie, zen buddhismus, psychoanalýza, Gestaltismus, holismus a bioenergetika.[1] Základní principy Gestalt terapie zpřístupňuje veřejnosti v roce 1951 kniha Gestalt Therapy: Excitement and Growth in the Human Personality.
- Gestalt terapie klade důraz na neustále propracovávané uvědomování vlastního vnímání, prožívání a jednání v situaci: teď a tady. To umožňuje jedinci prohloubit vlastní vnímání a tak se více řídit vlastní svobodnou volbou a přijímat za svá rozhodnutí odpovědnost.
Fenomenologické hledisko
Fenomenogolické hledisko vychází z filosofického příštupu Edmunda Husserla, které bylo upraveno pro terapeutické účely.[2] Terapeut respektuje klientovo vlastní vnímání světa a nehodnotí důležitost jednotlivých jevů, vychází z předokladu, že objektivní pravda neexistuje a vedomě odkládá svůj vlastní výklad skutečnosti.
Teorie pole
Gestalt terapie je inspirována teorií pole vypracovanou v roce 1951 Kurtem Lewinem. [2] Terapeut chápe jedince jako součást složité sítě vztahů mezi jednotlivými částmi celku (pole) svého životního prostoru. Lidem totiž nelze porozumět izolovaně, ale pouze jako složitým a interaktivním celkům v prostředí vztahů s okolním světem a se společensko-kulturním zázemím, pričemž aspekty všech těchto součástí se navzájem ovlivňují a neustále proměňují.[3]
Existenciální dialog
Gestalt terapeut vstupuje sám za sebe do autentického setkání a dělá toto setkání skutečným. Terapeut a klient jsou partneři, kteří prostřednictvím kontaktu navzájem ovlivňují a definují jeden druhého. Gestalt terapie se zaměřuje na práci se vztahem. Terapeut využívá sám sebe jako nástroj terapie a díky svému uvědomování dává klientovi zpětnou vazbu.[1]
Kritika Gestalt terapie
Kritika ze strany jiných psychoterapeutických směrů se často vztahuje k původnímu perslovskému stylu pro jeho manipulativnost, individualismus a důraz na techniky.[1] V teoretické oblasti je jí vytýkáno chybění konzistentní teorie obonosti a pojetí psychopatologie.[1]
Odkazy
Použité odkazy
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Baštecká, B. (2009). Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie. (1. vyd., 515 s.) Praha: Portál.
- ↑ 2,0 2,1 Vybíral, Z., & Roubal, J. (2010). Současná psychoterapie. (Vyd. 1., 743 s.) Praha: Portál.
- ↑ Mackewn, J. (2004). Gestalt psychoterapie: moderní holistický přístup k psychoterapii = [Orig.. Developing gestalt counseling]. (Vyd. 1., 262 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Portál.
Použitá literatura
- Baštecká, B. (2009). Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie. (1. vyd., 515 s.) Praha: Portál.
- Mackewn, J. (2004). Gestalt psychoterapie: moderní holistický přístup k psychoterapii = [Orig.. Developing gestalt counseling]. (Vyd. 1., 262 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Portál.
- Vybíral, Z., & Roubal, J. (2010). Současná psychoterapie. (Vyd. 1., 743 s.) Praha: Portál.
Externí odkazy
Institut pro výcvik v Gestalt terapii
Doporučená literatura
Mackewn, J. (2004). Gestalt psychoterapie: moderní holistický přístup k psychoterapii = [Orig.. Developing gestalt counseling]. (Vyd. 1., 262 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Portál.
Související články
Klíčová slova
Gestalt, terapie, psychoterapie