Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Pravděpodobnost jevu == | == Pravděpodobnost jevu == | ||
− | |||
− | |||
== [[Pravděpodobnost]] == | == [[Pravděpodobnost]] == | ||
− | Spočítáme poměrem počtů případů příznivých k počtu případů možných. Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane. Výsledek uvádíme v intervalu <0,1> nebo pomocí %. | + | Spočítáme poměrem počtů případů příznivých k počtu případů možných. Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane. Výsledek uvádíme v intervalu <0,1> nebo pomocí %.<br /> |
− | |||
=== Náhodné jevy === | === Náhodné jevy === | ||
− | Náhodné jevy jsou podmnožiny možných výsledků. | + | Náhodné jevy jsou podmnožiny možných výsledků.<br /> |
=== Výsledky náhodného pokusu musí splňovat podmínky:<br /> === | === Výsledky náhodného pokusu musí splňovat podmínky:<br /> === | ||
* nemohou padnout dva výsledky současně | * nemohou padnout dva výsledky současně | ||
Řádek 13: | Řádek 10: | ||
* Položka odrážkového seznamu | * Položka odrážkového seznamu | ||
== Podmíněná pravděpodobnost == | == Podmíněná pravděpodobnost == | ||
− | + | Uvažujme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) a jev B ϵ A, který má nenulovou pravděpodobnost. Podmíněná pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B, je definován vztahem | |
'''<math>P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}</math><br />''' | '''<math>P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}</math><br />''' | ||
− | |||
== Závislé a nezávislé jevy ==<br /> | == Závislé a nezávislé jevy ==<br /> | ||
Nastalé jevy jsou nezávislé, pokud nastoupení jednoho neovlivní pravděpodobnost, s ní při témže pokusu očekáváme nastoupení jiného jevu.<br /> | Nastalé jevy jsou nezávislé, pokud nastoupení jednoho neovlivní pravděpodobnost, s ní při témže pokusu očekáváme nastoupení jiného jevu.<br /> | ||
Jevy A a B jsou nezávislé, právě když platí: '''P(A∩B)=P(A).P(B)''' | Jevy A a B jsou nezávislé, právě když platí: '''P(A∩B)=P(A).P(B)''' | ||
− | |||
== Matematické znaky == | == Matematické znaky == | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" |
Verze z 7. 8. 2015, 09:35
Obsah
Pravděpodobnost jevu
Pravděpodobnost
Spočítáme poměrem počtů případů příznivých k počtu případů možných. Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane. Výsledek uvádíme v intervalu <0,1> nebo pomocí %.
Náhodné jevy
Náhodné jevy jsou podmnožiny možných výsledků.
Výsledky náhodného pokusu musí splňovat podmínky:
- nemohou padnout dva výsledky současně
- jeden z nich nastane vždy
- každý výsledek je stejně možný
- Položka odrážkového seznamu
Podmíněná pravděpodobnost
Uvažujme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) a jev B ϵ A, který má nenulovou pravděpodobnost. Podmíněná pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B, je definován vztahem
Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}}
== Závislé a nezávislé jevy ==
Nastalé jevy jsou nezávislé, pokud nastoupení jednoho neovlivní pravděpodobnost, s ní při témže pokusu očekáváme nastoupení jiného jevu.
Jevy A a B jsou nezávislé, právě když platí: P(A∩B)=P(A).P(B)
Matematické znaky
Znak | Popis |
---|---|
P | pravděpodobnost |
A | jev A, jevy se označují velkými písmeny |
P (A) | pravděpodobnost jevu A |
ω | jednotlivé možné výsledky |
Ω | množina všech možných výsledků náhodného pokusu |
A ∩ B | průnik jevů A a B |
⊂ | vlastní podmnožina |
A ⊆ B | každý prvek A je zároveň prvkem B |
∈ | je prvkem množiny |
ω ∈ A | výsledek příznivý jevu A |
∉ | není prvkem množiny |
Ø | prázdná množina, jev nemožný |