Pohyby v prenatálním období

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

• konec 19. stol. – první sledování pohybů plodu pomocí palpace a stetoskopu
• W. Preyer - 1885 kniha o embryích „O duši dítěte“:
• motilita – spontánní charakter, nejen reaktivní
• motilita se objevuje již před 12 . týdnem
• podobnost motility plodu a novorozence - abnormální motilita novorozence = poškození + totéž u plodu
• plod spontánně pije plodovou vodu
• později vše vesměs potvrzeno

• výzkumy problematické – palpace (pohmat) + stetoskop + na potracených plodech (mrtvých i živých), na zvířatech
• sonograf – 1971 Reinhold - 1. pozorování pomocí sono 2 Skupiny pohybů – silné pohyby celého těla / pomalé pohyby jednotlivých částí, potvrdil Preyerovy představy – první klasifikace pohybů
• behaviorální stavy (spánek, bdění)- jasně odlišitelné od 35.-37. týdne
• počet změn polohy – největší 13-15tý týden, pak klesá (málo místa)
• změna motility – špatná prognostická známka, ale když je motilita v pořádku nelze hodnotit, zda je průběh dobrý.
• regrese – např. v důsledku hypoxie – zpět v motilitě
• vymizení pohybů – úmrtí nebo distres (nepohoda plodu)
• normální motilita ještě neznamená, že dítě je v pořádku
• vermikulární pohyby – jedny z prvních, pol. 8. týdne, pomalé, 0,5 – 2 sec, trhavé, v průběhu 2 měsíců vymizí, cca 4 cm

• plod je velmi brzy připravován na činnosti, díky nimž přežije po narození
• plod je aktivní, tj. ovládá („kontroluje“) prostředí
• není automat, který jen reaguje dle podnět – reakce, reaguje na změny polohy matky vyhledáváním nejpohodlnější polohy, do značné míry určuje dobu porodu a aktivně se na něm podílí (porod živých dětí je snazší než porod mrtvých – dle porodníků)