Prevence: Porovnání verzí
Řádek 123: | Řádek 123: | ||
# aspirací včetně budoucích (vykazování přiměřené aspirační úrovně) | # aspirací včetně budoucích (vykazování přiměřené aspirační úrovně) | ||
− | + | '''E. Diener, Seligman''' | |
− | + | * rozlišení 6 přístupů ke štěstí: | |
− | + | # účelové koncepce a teorie – prožitku štěstí dosahujeme, pokud usilujeme o dosažení cíle (hodnoty) a tohoto cíle dosáhneme | |
− | + | # k prožitku štěstí nestačí jen radost a úspěch, pozitivní emoce – je potřeba zažít i protipól – zklamání, ztrátu apod., jinak není prožitek štěstí úplný | |
− | + | # štěstí jako vedlejší produkt činnosti – aktivita sama je významnějším zdrojem uspokojení než samotné dosažení cíle | |
− | cíle (hodnoty) a tohoto cíle dosáhneme | + | # top-down teorie - zdůrazňuje význam osobnostních charakteristik při prožívání |
− | + | # štěstí, obecné tendence nějak prožívat svět | |
− | protipól – zklamání, ztrátu apod., jinak není prožitek štěstí úplný | + | # bottom up teorie - prožitek štěstí jako výsledek souhrnu řady po sobě jdoucích pozitivních příhod a událostí |
− | + | # asocianistické – člověk může své emoce záměrně vést pozitivním směrem, systematicky – rozvíjení pozitivního myšlení | |
− | uspokojení než samotné dosažení cíle | + | # úroveň štěstí záleží na výsledku srovnávání standardní, obvyklé úrovně štěstí a aktuálně prožívané úrovně – pokud je výledek záporný, dostavuje se prožitek ne-štěstí a nepohody |
− | |||
− | |||
− | štěstí, obecné tendence nějak prožívat svět | ||
− | |||
− | pozitivních příhod a událostí | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | systematicky – rozvíjení pozitivního myšlení | ||
− | |||
− | aktuálně prožívané úrovně – pokud je výledek záporný, dostavuje se prožitek ne- | ||
− | štěstí a nepohody |
Verze z 8. 4. 2014, 13:01
Podpora zdraví
- health promotion
- chápeme ve dvojím smyslu:
- coby teoretický koncept
- jako hnutí
- vznik - přelom 60., 70. let 20. stol. - viz výše zmíněné důvody vzniku psychologie zdraví, rozvoj behaviorálních věd, zdokonalení možností komunikace a vzrůst významu svépomocných hnutí a občanských iniciativ
- první formulace - Monique Lalonde, 1974, Kanada - "A New Perspective on the Health of Canadiens"
WHO, 1977 Zdraví pro všechny do roku 2000
- v současné době Zdraví pro všechny v 21. století
- základem podpora zdraví a prevence
- navíc rozšíření původní definice zdraví z roku 1948 o formulaci schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život
Alma Ata
- 1978 (WHO, UNICEF)
- mezioborovost, mezinárodní spolupráce
- 1980 Zdraví pro všechny do roku 2000 coby evropská regionální strategie
- 1986 - 1. mezinárodní konference podpory zdraví v Ottawě
- Ottawská charta podpory zdraví - obsahuje mj. definici podpory zdraví a identifikaci hlavních prostředků podpory zdraví
- vzniká časopis "Health Promotion International"
definice
- proces umožňující lidem zlepšit své zdraví a zvýšit kontrolu nad ním, čili člověk jako aktivní průvodce svým zdravým životem
- k dosažení well-beingu musí být člověk schopen vyjádřit své tužby, uspokojovat své potřeby a zvládat či měnit své životní prostředí
- zdraví se chápe jako zdroj každodenního života, je prostředkem k naplnění
- harmonického života, péče o zdraví se mění v nedílnou součást celospolečenské praxe
- podpora zdraví zaměřena na celou populaci - jejím obsahem je posilování zdraví, cílem ideální stav zdraví všech lidí
- prostředky psychologie zdraví
- zdravotní politika
- zdravý životní styl
- zdravé životní prostředí
- podpora svépomocných organizací vzájemné pomoci a občanských iniciativ
- psychologie zdraví přesahuje rámec zdravotnictví
- cestou k naplnění psychologie zdraví je neustálý otevřený dialog
- zdravotnictví - ostatní disciplíny, zdravotnictví - celá společnost
pojmy:
- compliance (posilování spolupráce se zdravotníky)
- adherence (dodržování, věrnost léčebným zásadám a režimu)
- avoidance (vyhýbání se, odstoupení od dohody o léčbě)
- maintenance (udržování, zachovávání léčebného režimu)
- relapse (selhání, návrat k dřívějším zvyklostem, spadnutí do)
Dimenze osobní pohody
- Ryffová, Keyesová, 1995 – struktura osobní pohody (6 dimenzí)
- sebepřijetí (self-acceptance) – pozitivní postoj k sobě
- pozitivní vztahy s okolím – prosociální chování, schopnost empatie
- autonomie – nezávislost a sebeurčení, schopnost odolat sociálním tlakům a zachovat si vlastní názor a chování (nemělo by však přerůst v opozici vůči všem a všemu)
- zvládání životního (sociálního) prostředí (environmental mastery) – kompetence při zvládání každodenních nároků, schopnost anticipace
- smysl života (purpose in life) – životní cílesměrnost, směřování k dosažení cílů
- osobní rozvoj (personal growth) – pocit trvalého vývoje, otevřenost novému, nepřipouštění stagnace a nudy, schopnost vidět pozitivní změny vlastního já, ocenit i malou změnu
Shmotkin, Lomranz, 1998
- konstrukt osobní pohody:
- kognitivní a afektivní komponenty (informace a emoce)
- osobnostní dispozice
- přechodné vlivy (jejich proměna v čase negativní/pozitivní)
- sebepojetí a sebeprezentace
Tělesná zdatnost
- má krátkodobý i dlouhodobý vliv na úroveň well-beingu, osobní pohody
- ovlivňuje úroveň sebepojetí:
- zvyšuje sebevědomí
- snižuje tenzi a úzkost i prožívání deprese a zármutku
- ovlivňuje percepci a hodnocení působících stresorů
- cílem tělesné aktivity není vrcholný sportovní výkon, nýbrž zvýšení úrovně osobní pohody a kvality života
- Pelham, Campagna, Brandon, Loftin, 1991 – vztah mezi tělesnou kondicí a převážně prožívanou náladou
- Cramer, Ice, 1991 – pravidelné cvičení aerobicu zlepšuje osobní pohodu, neplatí pro adrenalinové sporty – zranění osobní pohodu snižuje
- Roth, Bachtler, Filingim – anxiolytický účinek cvičení
- Hunt, 2003 – přehledová studie tělesné zdatnosti a životní spokojenosti – tělesná zdatnost zdrojem
- celkové autonomie
- sebeobslužnosti
- optimální funkce metabolismu
- schopnosti uchovat si optimální tělesnou hmotnost
- prevence řady onemocnění (nádorů, osteoporózy, artritidy)
- Carlson, Hošek – tělesná zdatnost pocitem zdraví
- Amosov (kardiochirurg) – kapacita – vše ovlivnitelné tréninkem, od buňky po složité činnosti
Štěstí
- prožitková dimenze v komplexu osobní pohody
- až donedávna pojem málo přijímaný - jeho vágnost, předsudky, častost v populární literatuře
W. Wilson
- 1967 – psychologická charakteristika obsahu pojmu štěstí – analýza vystihujících adjektiv
šťastný člověk je:
- mladý
- v dobrém zdravotním stavu
- extravertovaný
- optimistický (vrozený i naučený)
- s kvalitním vzděláním a výchovou
- finančně zajištěný a hodnocený
- bezstarostný
- věřící
- ženatý, vdaná
- se zvýšeným sebehodnocením a sebeúcto
- s vyspělou pracovní morálkou
- s přiměřenou aspirační úrovní
- s širokou a flexibilní inteligencí
- intersexuální rozdíly nebyly zjištěny, jejich vliv nebyl významný - ale do 40 let šťastnější ženy, nad 45 let muži
- blahodárně a protektivně působí sociální koheze (soudržnost, snížené sociální rozdíly)
- zdá se, že souvislost mezi věkem, zdravotním stavem a osobním štěstím není tak
- jednoznačná
- starší lidé mohou být mnohem šťastnější (reálné aspirace, menší materiální
- požadavky, celková vyzrálost)
- dánský paradox – na úroveň well-beingu silně působí daňová politika - lidé ztrácejí motivaci, pokud více než 50% jejich platu odchází na daně
Schwuck, Sheldon
- při analýze štěstí kladou důraz na životní cíle (life goals) jako specifickou motivační proměnnou
- bylo potvrzeno, že:
- dlouhodobé cíle těsněji souvisejí s životní pohodou,
- zdrojem štěstí soulad se sebou (self-concordance),
- sebepřesahující cíle (group-enhancing) více podporují pocit štěstí než cíle
- sebezdokonalující (self-enhancing)
World Database of Happiness
- 1984 Světová databáze štěstí)
- Rotterdam, R. Veenhoven
- bibliografie štěstí, kroskulturální přístup (pozadí národních odlišností, adresář výzkumníků, realizované výzkumy)
- R. Veenhoven - štěstí – stupeň, jímž jedince pozitivně oceňuje svůj život v jeho komplexnosti
- základní charakteristika – prožitek, který se nemusí krýt s objektivními kritérii (viz např. dánský paradox)
- snaha nalézt kroskulturně srovnatelné charakteristiky štěstí
- 3 druhy štěstí
- overall happiness (celkové)
- hedonic level of affect (pozitivní emoce) – příjemné zážitky, pozitivní emoce
- a nálada, je třeba odlišit dlouhodobé nastavení a aktuální prožívání
- contentment (spokojenost) – stupeň naplnění (současných) individuálních
- aspirací včetně budoucích (vykazování přiměřené aspirační úrovně)
E. Diener, Seligman
- rozlišení 6 přístupů ke štěstí:
- účelové koncepce a teorie – prožitku štěstí dosahujeme, pokud usilujeme o dosažení cíle (hodnoty) a tohoto cíle dosáhneme
- k prožitku štěstí nestačí jen radost a úspěch, pozitivní emoce – je potřeba zažít i protipól – zklamání, ztrátu apod., jinak není prožitek štěstí úplný
- štěstí jako vedlejší produkt činnosti – aktivita sama je významnějším zdrojem uspokojení než samotné dosažení cíle
- top-down teorie - zdůrazňuje význam osobnostních charakteristik při prožívání
- štěstí, obecné tendence nějak prožívat svět
- bottom up teorie - prožitek štěstí jako výsledek souhrnu řady po sobě jdoucích pozitivních příhod a událostí
- asocianistické – člověk může své emoce záměrně vést pozitivním směrem, systematicky – rozvíjení pozitivního myšlení
- úroveň štěstí záleží na výsledku srovnávání standardní, obvyklé úrovně štěstí a aktuálně prožívané úrovně – pokud je výledek záporný, dostavuje se prožitek ne-štěstí a nepohody