Sociální psychologie - základní informace: Porovnání verzí
Řádek 100: | Řádek 100: | ||
* '''Procesuální hledisko''' | * '''Procesuální hledisko''' | ||
:* řeší vztahy mezi 2 jedinci, jedincem a malou skupinou, jedincem a sociální institucí (právní řád apod.) | :* řeší vztahy mezi 2 jedinci, jedincem a malou skupinou, jedincem a sociální institucí (právní řád apod.) | ||
+ | == Zdroje == | ||
[[Kategorie: Psychologie|*]] | [[Kategorie: Psychologie|*]] | ||
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | [[Kategorie: Sociální psychologie|*]] |
Verze z 14. 4. 2014, 09:04
- věda studující vlivy sociálních faktorů na jedince, jejich chování a prožívání v sociálních situacích
- vzniká na počátku 20. století (1891)
- zabývá se člověkem jako individuem a člověkem jako součástí sociální skupiny
Obsah
Předchůdci sociální psychologie
- Wundt - Psychologie národů
- obor psychologie, který zkoumá psychické zvláštnosti národů na základě kulturních jevů (pohádky, mýty, zvyky)
- Gustav LeBon - Psychologie davu
- Později zkoumal i Freud
- Meadová - Kulturní antropologie
- zkoumá zvyky přírodních národů
- Nová Guinea - ve 30.letech zkoumala kmen, kde domácnost je tvořena 1 mužem + 2 ženami - muži jsou slabší pohlaví
- Muži se chovají dominantně díky testosteronu, ale v tomto případě to bylo obráceně, zde se chovali feminně
- Erickson - vliv výchovy na osobnostní rysy v dospělosti
- studoval 2 kmeny indiánů
- chování je determinováno kulturními vlivy
- McDougall - Group mind
- interakce jednotlivých myslí vytváří společnou mysl (odlišnou od pouhého součtu)
- tyto oblasti pak vedly ke vzniku sociální psychologie
- primárním předmětem zkoumání je jedinec ve skupině
- liší se od sociologie (makropohled, pohled společnosti)
- odlišuje se myšlení psychologické sociální psychologie (USA) versus sociologické sociální psychologie (Evropa )
Předmět studia sociální psychologie
- Za počátek sociální psychologie se považuje rok 1908, kdy byly vydány dvě učebnice sociální psychologie (Mc Dougall a Ross)
- rychlé rozšíření začátkem 20. století, převážně v USA
- zabývá se vlivem sociální faktorů na psychiku jedince v sociálních situacích
- Aristoteles: „Zoon politikon“ = Člověk je tvor společenský
- Předmět sociální psychologie je obtížně vymezitelný - hlavní oblasti jsou:
- sociální interakce
- postoje
- role
- chování
- význam a dynamika sociálních skupin
- sociální psychologie vznikla jako hraniční disciplína na pomezí psychologie a sociologie
- → má tedy úlohu spojení mezi strukturou osobnosti a strukturou sociální reality
- → dodnes existuje v sociální psychologie linie sociologická a linie psychologická
- Centrem sociální psychologie se stává pojem postoj
- Většina učebnic sociální psychologie pochází z americké produkce, kde se většinou nezabývají vymezením pojmu a předmětu této disciplíny
- Také se často jednotlivá témata v některých učebnicích vůbec neobjevují
- V našem kulturním kontextu se ale na vymezení disciplíny klade větší váha - Lze k němu dojít ze dvou hledisek:
- Strukturální
- - hierarchicky uspořádané vrstvy (osobnost, dyadické vztahy, sociální mikrostruktura, makrostruktura)
- - struktura osobnosti, hlavně sociální podmíněnost osobnosti
- - oblast dyadických vztahů
- - sociální mikrostruktura, malé skupiny
- - sociální makrostruktura, velké sociální skupiny, sociální instituce
- Procesuální
- - soustředí se na složité vztahy jedince a jeho sociálního prostředí (socializace, submise, vůdcovství, dominance)
- - jde hlavně o směr kauzality tohoto vztahu (vliv jedince na společnost nebo opačně)
- Celkově lze ale říci, že sociální psychologie se zabývá člověkem jako sociální bytostí. Je to věda o determinujícím vlivu sociální prostředí na psychiku a vědomí člověka
Sociální psychologie v kontextu příbuzných disciplín
- Sociální psychologie patří do psychologických věd, ale zároveň má z nich nejblíže i k vědám jiným, jako např. ekonomii, právu apod.
- Je tedy někdy brána i jako průnik psychologie a jiných věd
- Z psychologických disciplín je jí nejbližší psychologie vývojová, kognitivní, psychologie osobnosti, psychologická metodologie a psychometrie
- V meziválečném období se sociální psychologie stejně jako většina disciplín, snažila o větší exaktnost, proto se opírala především o psychologickou metodologii a psychometrii (př: Thurstonova intervalová škála na měření postojů)
- V určitém období se zpochybňovala potřeba sociální psychologie jako samostatné disciplíny s tím, že celá psychologie je vlastně sociální (v posledních 20-25 letech se počítá mezi základní psychologické disciplíny)
- Sociální psychologie je na první pohled akademická, výzkumná, odtržená od praxe
- - Ve skutečnosti má ale velké uplatnění především ve zdravotnictví (většina terapie, nácviky sociální dovedností apod.), školství a ekonomické praxi (fungování sociální institucí, vliv reklamy apod.)
- Při vzniku mnoha aplikovaných psychologických disciplín dnes stojí i sociální psychologie
Vymezení vztahu uvnitř psychologie
- Obecná psychologie
- poskytuje názvosloví všem disciplínám, je to poznatková základna
- zpětně je též obohacována sociální psychologií v podílu sociální determinace lidské psychiky
- Psychologie osobnosti
- velká část osobnosti je sociálně determinovaná
- Vývojová psychologie
- styčným bodem je socielizace
- Pedagogická psychologie
- sociální psychologie se podílí na přípravě budoucích učitelů, třída je vlastně taková malá sociální skupina
Vymezení sociální psychologie v rámci vědních oborů
- Sociologie
- stála u vzniku sociální psychologie (sociologové nemají rádi psychologizování)
- je komplexnější
- nezkoumá psychiku, ale může zkoumat postavení, vztahy vůči společnosti apod.
- sociální psychologii zajímají mechanismy působení uvnitř skupiny z hlediska psychických jevů jedince - skupiny
- Kulturní antropologie
- rozdíly v psychice jednotlivých národů - chtěli zjistit specifika a na to potřebovali psychologii
- Sociální psychologie zasahuje i do dalších oborů: etnografie, filozofie, politologie, právo atd.
Několik pojetí sociální psychologie
Sherif
- Vědecké studium zkušenosti a chování jedinců ve vztahu k sociálně stimulujícím situacím.“ (tedy situacím tvořenými lidmi, sociálním prostředím)
- Zkoumal konformitu
Krech
- „Sociální psychologie je věda o chování jedince ve společnosti.“
- Věda o případech meziosobního chování
- za cíl sociální psychologie se považuje stanovení zákonů vývoje změny a podstaty meziosobního chování
- podstatným znakem sociálně psychologického jevu je interpersonální událost, která je základní jednotkou sociální psychologie (člověk není jen reaktivní organismus)
Nakonečný
- Dvojí pojetí předmětu sociální psychologie
- užší: „Věda studující psychologické složky personálních interakcí (jako u Kreche) zvlášť ve formě styku tváří v tvář.“
- širší: „Věda studující interakci člověka a jeho společenského prostředí.“
Janoušek
- ústřední problém sociální psychologie je osobnost, zákonitosti její formování, vzájemné souvislosti mezi jedincem a skupinou, interakce jedinců
- - toto podmiňuje projevy psychické činnosti
- Disciplína věnující se masovým psychickým jevům (kolektivní chování, psychologie národů)
- Sjednocující názor: Předmětem jsou zákonitosti vlivu společenské determinace na povahu psychiky a vědomí, společensko-historický charakter psychiky a vědomí a z toho vyplývající zákonitosti regulační funkce v sociální činnosti a sociálních vztazích lidí v rámci různých společenství
Slaměník
- Strukturální hledisko
- opírá se o principy kategorizace sociální reality
- úrovně: osobnost, dyadické vztahy, sociální mikrostruktury - rodina, parta, sociální makrostruktury
- Procesuální hledisko
- řeší vztahy mezi 2 jedinci, jedincem a malou skupinou, jedincem a sociální institucí (právní řád apod.)